Kontrast mezi Trumpem a Bidenem může být jen sotva ostřejší. Prezident v pondělí přijal v Bílém domě představitele policie a pořádkových složek. Biden se zase v Houstonu setkal s příbuznými George Floyda, černocha, který před dvěma týdny zemřel, když mu bílý policista při zatýkání dlouhé minuty klečel na krku.
Donald Trump ve svých veřejných vyjádřeních akcentuje "zákon a pořádek". Guvernérům jednotlivých amerických států vzkázal, že musejí demonstrace tvrdě potlačit, a sám hrozil nasazením armády. Demokraté podle něho zneužívají demonstrace k prosazování "radikální levicové agendy".
Joe Biden minulý týden ve svém projevu ve Filadelfii kritizoval Trumpa, že pomocí slzného plynu nechává rozhánět "poklidné demonstrace". "Zavažme se, že konečně zvrátíme systematický rasismus, že konečně uděláme konkrétní změny," vyhlásil Biden.
Během posledních tří měsíců je to už podruhé, co se dramaticky změnilo hlavní téma americké politické debaty. Ještě v únoru se mohl prezident Trump chlubit rekordně nízkou nezaměstnaností. Dobrý stav ekonomiky se zdál být jeho nejsilnější kartou do listopadových voleb.
Následný úder pandemie koronaviru v USA ale tyto předpoklady zcela rozmetal. Nezaměstnanost prudce vyskočila. Trump a Biden se začali navzájem obviňovat, kdo byl ve svých postojích naivnější vůči Číně, kde epidemie začala.
LAW & ORDER, NOT DEFUND AND ABOLISH THE POLICE. The Radical Left Democrats have gone Crazy!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 8, 2020
Po zabití černocha George Floyda bylo toto téma zatlačeno do pozadí otázkami, které se na americkou scénu vracejí pravidelně, ale tentokrát s větší intenzitou, než co Spojené státy zažily za poslední desítky let.
Jsou to témata rasové spravedlnosti a rovnoprávnosti, prosazování zákona ve společnosti a také otázka, zda se současné ostré společenské rozštěpení podaří zmírnit, nebo bude dál eskalovat.
Demonstrace, na které se na některých místech nabalily násilné protesty nebo vyloženě kriminální aktivity jako rabování, jsou nejmohutnější za posledních padesát let. Jedním z důvodů je brutálnost policejního zákroku, při kterém zemřel George Floyd.
K výbuchu rozhořčení ovšem přispěly i těžké dopady pandemie koronaviru na černošskou komunitu v USA. Mezi Afroameričany je poměrově mnohem více nakažených i obětí nemoci. A také ekonomické důsledky jsou pro černochy, kteří jsou v průměru výrazně chudší než bílí Američané, mnohem vážnější.
Děkuji, že nevolíte
"Ostré nerovnosti, které prohloubila už velká recese z let 2008 a 2009, budou dále zvýrazněny pandemií," uvedl Ray Boshara z federální rezervní banky v St. Louis pro deník New York Times. Černoši nemají úspory, ale zaměstnanost se bude v této menšině obnovovat pomaleji než mezi bělošskou většinou.
Součet všech těchto faktorů nyní vedl k důležitému posunu v názoru veřejnosti. Ještě v roce 2016 považovalo jen 34 procent Američanů policejní násilí vůči černochům za reálný problém. Nyní, v průzkumu z minulého týdne, je to 57 procent, tedy už většina lidí.
Průzkum pro list Wall Street Journal pak ukázal, že v poměru 2:1 považují Američané za větší problém počínání policie než současné demonstrace v ulicích amerických měst.
V prezidentských volbách v roce 2016 hlasovalo pro Trumpa jen osm procent Afroameričanů. Jejich celková účast však byla zároveň nejnižší za posledních dvacet let. Byl to jeden z důvodů, proč Hillary Clintonová s Trumpem prohrála.
Trump za to následně černochům poděkoval. "Nepřišli hlasovat pro Hillary. Nepřišli. A to byla velká věc - takže děkuji vám, afroamerická komunito," prohlásil Trump po svém vítězství v roce 2016.
Známý černošský novinář Juan Williams, analytik stanice FOX News, ovšem patří mezi komentátory, kteří předpovídají, že černoši letos mohou být naopak zdrojem Trumpovy prohry. Nechuť černochů vůči Trumpovi bude letos podle něho zdaleka větší, než byla před čtyřmi roky.
V průzkumu z letošního ledna více než 8 z 10 černochů uvedlo, že Trump je podle nich rasista a rasismus se za jeho úřadování stal obecně v USA větším problémem. Podle analýzy demokratického think-tanku Center for American Progress přitom stačí, aby se účast Afroameričanů ve volbách vrátila na úroveň z roku 2012, kdy Barack Obama obhájil Bílý dům, a Joe Biden letos vyhraje volby.
Když nevíš, jestli jsi černoch
Jeho šance by podle uvedeného think-tanku ještě vzrostly, kdyby si k sobě jako kandidátku na viceprezidentku vybral černošku. Biden už dříve oznámil, že si vybere ženu. A mezi uvažovanými kandidátkami od začátku byla výrazná senátorka z Kalifornie, Afroameričanka Kamala Harrisová.
Nyní se objevily další možné černošské političky, například starostka Atlanty Keisha Lance Bottomsová či kongresmanka z Floridy Val Demingsová. Někteří analytici to v současné situaci považují už za hotovou věc, že Biden si k sobě určitě vezme černošku.
Přímo zevnitř Demokratické strany ale zároveň znějí varování, že Biden nemůže automaticky počítat s tím, že černoši půjdou a dají mu své hlasy. "Obávám se, že prvovoliči, mladí voliči, zůstanou stranou. Že na tenhle systém prostě rezignují," uvedl například Brendan Snyder, ředitel demokratické aktivistické organizace Detroit Action pro web Politico.
O tom, že si nemůže černošské voliče nárokovat, se před dvěma týdny přesvědčil sám Biden. "Pokud máte problém přijít na to, zda jste pro mě, nebo pro Trumpa, tak nejste černoch," prohodil během rozhlasového rozhovoru s černošským moderátorem.
#joebiden said “If you have a problem figuring out if you are for him or Trump.. you ain’t black” Do you agree ??
— The Breakfast Club (@breakfastclubam) May 22, 2020
Na sociálních sítích za to sklidil naštvanou reakci, že nikdo si nesmí Afroameričany takto přivlastňovat. Biden se následně za svoji "přezíravou" poznámku omluvil.
Podle posledních průzkumů ovšem Biden postupně navyšuje svůj náskok před Trumpem, aktuálně vede o osm procent. Před čtyřmi roky touto dobou ale Hillary Clintonová porážela Trumpa v průzkumech o 12 procent. A nakonec neuspěla.
