New York – Uprostřed hádky se zpravodajskou službou vlastního státu vstoupí do Bílého domu nově zvolený americký prezident Donald Trump.
Nevěří tvrzení Ústřední zpravodajské služby (CIA), že hackeři ve službách Ruska získali a zveřejnili data z počítačů Demokratické strany jeho soupeřky Hillary Clintonové. A snažili se tím ovlivnit listopadové prezidentské volby ve prospěch Donalda Trumpa.
Ten jakékoli zapojení Ruska do kampaně odmítal už před volbami. A odmítá ho i nyní, navzdory tvrzení vlastních zpravodajců.
"Je to směšné, nevěřím tomu," uvedl vítězný republikánský kandidát v rozhovoru pro televizi Fox News. CIA popíchl poznámkou, že jsou to "ti lidé, kteří říkali, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení".
Informacemi o Saddámových zbrojních programech zdůvodnil bývalý americký prezident George W. Bush v roce 2003 invazi do Iráku. Žádné chemické ani biologické zbraně se tam ale později nenašly.
CIA vs. FBI
CIA nyní dospěla k závěru, že Rusko se hackerskými útoky a zveřejněním některých dokumentů – například prostřednictvím serveru WikiLeaks – snažilo v předvolební kampani pomoci Trumpovi, protože byl pro něj přijatelnější prezidentský kandidát.
Tyto závěry ale zatím nepotvrdil Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Podle listu Wall Street Journal to vyplývá z rozdílů mezi oběma institucemi. Zatímco CIA je více analytičtější, FBI se věnuje jen záležitostem s jednoznačnými a potvrzenými důkazy. Což je v případě hackerských útoků složité.
Podle deníku zároveň FBI spolupracuje s ruskými kolegy na některých případech i vyšetřováních. Nechce se proto připojit k veřejné kritice Ruska.
Český expert na šifrovací technologie Jan Dušátko v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že Rusové jsou v používání kyberzbraní na vysoké technologické úrovni. Vypátrat konkrétního strůjce dobře plánovaného útoku je ale podle něj složité.
"Útočník se dostane do systému a jako první krok zametá veškeré stopy. Pokud je systém vybaven centralizovaným sběrem logů nebo dalšími metodami pro sběr informací o aktivitách, měly by tam zůstat stopy o podezřelé komunikaci. Jsou to ale jen stopy o tom, odkud a kam celá komunikace šla," řekl Dušátko.
Více přátel Kremlu
Nejen kritikou teze o ruském podílu na hackerských útocích, ale i výběrem lidí do své administrativy Trump naznačuje, že chystá zásadní revizi vztahů s Moskvou.
Favoritem na jeho ministra zahraničí je nyní podle amerických médií dosavadní výkonný šéf těžařského gigantu ExxonMobil Rex Tillerson.
Podle historičky a politoložky Anne Applebaumové je "těžké najít více proruské jméno", napsala na svém twitterovém účtu.
Tillerson má velmi dobré osobní vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i s vlivným šéfem ruské státní společnosti Rosněfť Igorem Sečinem. Oba – Putin i Sečin – byli v minulosti pracovníky sovětských tajných služeb.
Pro ExxonMobil dojednává Tillerson v Rusku úspěšně obchody už řadu let. V roce 2013 dokonce dostal od Putina Řád přátelství. Nejvyšší vyznamenání, jaké může cizinec v Rusku dostat. Z českých občanů ho dostal například europoslanec za Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM) Jiří Maštálka.
Čtyřiašedesátiletý Tillerson jako šéf americké diplomacie by mohl znamenat velký obrat. Před dvěma lety byl proti tomu, aby USA uvalily na Rusko sankce kvůli anexi Krymu.
Firma ExxonMobil uvedla, že jen v roce 2014 kvůli sankcím vůči Rusku přišla o více než miliardu dolarů.
Co na to Senát
Ministra zahraničí stejně jako jiné členy americké vlády musí ale schválit Senát. Tam mají republikáni těsnou většinu – 52 křesel ze sta. Ke schválení nominace stačí prostá většina hlasů.
"Být přítelem Vladimira (Putina – pozn. red.) není něco, co by měl mít v životopise ministr zahraničí," uvedl republikánský senátor Marco Rubio, který se neúspěšně ucházel o prezidentskou funkci v republikánských primárkách. Vystupoval v nich naopak s ostře odmítavou rétorikou vůči Putinovu Rusku.
Znepokojení nad nominací Tillersona vyjádřil i senátor John McCain.
"Beru jako velkou výhodu, že zná mnoho klíčových hráčů," uvedl Trump k nominaci dosavadního šéfa ExxonMobil. Zatím ale nepotvrdil, že šéfem diplomacie skutečně bude.
Mezi dříve zmiňovanými kandidáty figuroval bývalý kandidát na prezidenta Mitt Romney. Ten je naopak velkým kritikem Ruska a Putina. V noci na úterý ale oznámil, že se svým jmenováním nepočítá.
Volba Tillersona za amerického šéfdiplomata by jasně potvrdila snahu Donalda Trumpa usmířit se a sblížit s Kremlem. V kabinetu už jednoho stoupence takové politiky má. Jeho hlavním poradcem pro otázky národní bezpečnosti bude generál ve výslužbě Michael Flynn. Jde o zastánce společného postupu USA a Ruska proti Islámskému státu, což je jedním z hlavních zahraničněpolitických bodů Trumpova programu. Skutečnou tvář Trumpovy diplomacie směrem k Rusku ale ukážou až následující týdny.
