"Pandemie koronaviru přinesla boom. Loni se zvýšil počet lidí na planetě připojených na internet o 17 procent ve srovnání s rokem 2019, tedy zhruba o 782 milionů osob. Nyní má přístup na síť skoro pět miliard uživatelů," uvedla ve zprávě unie.
Omezování osobních kontaktů a cestování po celém světě znamenalo nutnost být on-line, což se týká hlavně studentů. Podle údajů OSN je velký rozdíl mezi Evropou a Afrikou: ve starém kontinentu je trvale připojeno na internet v průměru devadesát procent obyvatel, v Africe jen třicet. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti použil výraz "digitální Grand Canyon", aby vyjádřil rozdíly mezi oběma regiony.
37% of the population have never used the Internet.
— Int’l #Telecommunication Union 🇺🇳 #connect2030 (@ITU) November 30, 2021
New #ITUdata suggest a '#COVID19 connectivity boost' but the world's poorest are being left far behind https://t.co/lNXufc9k6A pic.twitter.com/oE9mwl9aT5
Český telekomunikační úřad minulý týden uvedl, že počet pevných přípojek k internetu v domácnostech loni stoupl o téměř tři procenta, na 3,18 milionu. Mobilní internet pak má 7,74 milionu zákazníků, což je nárůst oproti roku 2019 o téměř pět procent. Celkově je připojeno na internet 88 procent české populace. Loni na jaře, během první vlny, se ale podle odhadů České školní inspekce až čtvrt milionu žáků českých základních škol neúčastnilo on-line výuky.
Podle společnosti OpenVault, která je poskytovatelem služeb a technologií souvisejících s internetovým připojením, loni v prvním roce pandemie vzrostlo globálně využití dat o čtyřicet procent oproti předcházejícímu roku.
Kdo nemůže ven, sedí u internetu
Pracovníci Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti na Masarykově univerzitě v Brně se věnují změnám "internetového chování" české populace v době pandemie koronaviru. Z jejich srovnání dat z let 2018 a 2020 vyplývá, že dospívající trávili během pandemie na internetu znatelně více času. Například podíl adolescentů užívajících internet sedm hodin denně a více vzrostl téměř na dvojnásobek, z dvanácti procent na třiadvacet.
"Čas strávený na internetu vlastně stoupá neustále dvacet let, ale ten loňský rok byl opravdu mimořádný, bezprecedentní. Protože když lidé nemohou ven, tak sedí na internetu, to je prostě realita. Očekávám, že letos čísla budou o něco nižší než loni, ale rozhodně pořád o dost vyšší než v předcházejících letech," vysvětlil deníku Aktuálně.cz David Šmahel, jeden z autorů tohoto výzkumného projektu.
Další autor této studie, psycholog Daniel Vokál, redakci řekl, že je ještě brzy rok 2020 vnímat jako velký zlom z hlediska masivnějšího používání internetu a jeho vlivu na život lidí. "Řekněme, že pro mnohé se loni otevřely z nutnosti dveře někam, kam dosud nevstupovali. Začali streamovat, nakupovat on-line a tak dále. Ale zda vydrží i dál trend trávení tolika času u internetu jako loni, to si v tuto chvíli nedovolím tvrdit," dodal Vokál.
Bez internetu
Nepoužívání internetu se podle Davida Šmahela týká už jen části starší generace. "Nemám zatím žádná data o tom, kolik lidí z této skupiny pandemie přiměla si internet pořídit. Ale předpokládám, že takoví budou, pokud třeba chtěli být nějakým způsobem v kontaktu s rodinou," odhaduje výzkumník.
Podle letos zveřejněných čísel Eurostatu je v členských zemích Evropské unie největší rozšíření internetu v Nizozemsku (používá ho 96 procent obyvatel), na opačném konci žebříčku se nachází Bulharsko se 75 procenty lidí využívajících připojení.
Nejmenší rozšíření internetu na světě je v Eritrei (sedm procent), Jižním Súdánu (osm procent), Středoafrické republice (11,4 procenta) či Somálsku (12 procent). Specifickým případem je Severní Korea, kde statistika OSN udává nula procent. Tamní režim neumožňuje obyvatelům země přístup na globální internet. Existuje pouze jakýsi severokorejský domácí intranet, který je pečlivě kontrolovaný. Výjimky jsou uděleny pouze nejvyšším představitelům režimu a bezpečnostním složkám.
V Afghánistánu mělo podle údajů ze začátku letošního roku internet 22 procent obyvatel, v Číně 65 procent, v Iráku 75 procent a v Rusku 85 procent.
