Atény – V řecké vládnoucí straně Syriza sílí nespokojenost s premiérem Alexisem Tsiprasem. Ne však kvůli tomu, že nedosáhl za pět měsíců od voleb dohody s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem. Podle kritiků jim Tsipras naopak příliš ustupuje. Místo toho, aby jejich požadavky na další reformy a úspory rovnou označil za nepřijatelné.
Proti šéfovi Syrizy vystupuje frakce, která si říká Levá platforma. Při nedávném hlasování ústředního výboru sice návrh ukončit jednání s věřiteli neprošel, v parlamentu ale mají odpůrci Tsiprase přibližně třicet sympatizantů.
Vzhledem k tomu, že kabinet Syrizy a strany Nezávislí Řekové má většinu dvanácti křesel, může být schvalování možné budoucí dohody o pokračování záchranného programu problém.
Řecký komentátor a analytik Takis Chatzis, který založil a vede portál newpost.gr, navíc tvrdí, že důvěra Řeků v dobré řešení klesá.
"Mnoho lidí převádí své peníze z řeckých bank do zahraničí. Hlavně do Německa a Velké Británie. I ti, kteří volili Syrizu. Lidé jsou zklamaní, protože očekávali od Evropy vstřícnější postoj. Ale šíří se také kritika vlády, která, zdá se, postrádá nějaký jasný strategický plán," uvedl Chatzis pro Aktuálně.cz.
Podle informací deníku Financial Times jen v prvním červnovém týdnu Řekové ze svých účtů vybrali dohromady přes dvě miliardy eur.
Vnitrostranického odboje proti Tsiprasovi se účastní například ministr průmyslu a energetiky Panagiotis Lafazanis nebo bývalý premiérův poradce a jeden z hlavních autorů ekonomického programu Syrizy John Milios (Aktuálně.cz s Miliosem v lednu před volbami v Aténách hovořilo – více ZDE).
Radikálové kategoricky odmítají snižování důchodů, zvyšování daní nebo poplatků za elektřinu i další propouštění ve státním sektoru. Pokud vláda přistoupí na takové požadavky, zradí prý svůj program.
Lafazanis tvrdí, že další úspory nepřicházejí v úvahu i za cenu, že by Řecko vystoupilo z eurozóny. Milios je pro omezení pohybu kapitálu a vyzývá Tsiprase k tomu, aby další splátku dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu jednoduše neuhradil.
Atény mají fondu do konce června splatit 300 milionů eur.
Tsiprasova vláda jedná od února s věřiteli o vyplacení zbývající pomoci 7,2 miliardy eur, které potřebuje k odvrácení bankrotu. Odmítá ale přistoupit na podmínky.
Úvahy o možných předčasných volbách kvůli rozdělení Syrizy dnes bagatelizoval mluvčí vlády Gavriil Sakellaridis. Nic takového se podle něj nechystá.
Čerstvý průzkum veřejného mínění agentury Metron Analysis, který v pondělí zveřejnil deník Katimerini, ukazuje, že Syriza se stále těší největší podpoře. A strany, které v uplynulých letech prováděly škrty a splácely dluhy, by neuspěly.
Syrizu by volilo 45 procent Řeků, opoziční pravicovou Novou demokracii 21 procent.
