Švédové vyšetřují 4 úmrtí po očkování prasečí chřipkou

Tomáš Sniegoň, ČTK
26. 10. 2009 23:14
Mrtvých po očkování je jednou tolik, co obětí "přirozené nákazy"
Snímek pořízený transmisním elektronovým mikroskopem (TEM) ukazuje vnitřní strukturu viru prasečí chřipky H1N1.
Snímek pořízený transmisním elektronovým mikroskopem (TEM) ukazuje vnitřní strukturu viru prasečí chřipky H1N1. | Foto: Reuters

Stockholm - Švédské úřady prošetřují celkem čtyři případy úmrtí osob, které se nechaly očkovat proti tzv. prasečí chřipce. Jak uvedla švédská tisková agentura TT, všechny čtyři osoby zemřely nedlouho po očkování, ale přímá souvislost jejich skonu s vakcínou proti nemoci označované jako A(H1N1) dosud nebyla prokázána.

Úřad pro dohled nad léčivy Läkemedelverket nejčerstvěji informoval o případu 90leté ženy, která zemřela v pátek jen několik dnů poté, co se nechala očkovat. Ve stejný den byl ve Švédsku zveřejněn i případ další, 74leté ženy, u níž od očkování uplynuly čtyři dny. Vzhledem ke svému srdečnímu onemocnění žena náležela ke skupině rizikových pacientů.

Dalšími dvěma prošetřovanými případy jsou úmrtí 50letého muže, který rovněž trpěl srdečním onemocněním a zemřel pouhých hodin po očkování, a smrt ženy s vážnou svalovou nemocí, jejíž život skončil dva dny po očkování.

Prokazatelně zatím ve Švédsku na tzv. prasečí chřipku zemřely dvě osoby. Podle údajů Světové zdravotnické organizace WHO bylo přitom v polovině října ve světě oznámeno 399 232 případů nákazy prasečí chřipkou a 4 735 případů úmrtí na tuto nemoc.

Švédsko je jednou ze zemí, která nakoupila vakcínu pro celou svou devítimilionovou populaci. Očkování není povinné, avšak úřady je doporučují i těm, kteří nenáleží k rizikovým skupinám. Podle čerstvých průzkumů veřejného mínění, jejichž výsledky zveřejnil úřad pro dohled nad švédským zdravotnictvím Socialstyrelsen, se chce vakcínou nechat očkovat na 65 procent Švédů. Ve srovnání s podobným průzkumem z přelomu července a srpna je to o sedm procent obyvatel méně.

Ke zvláště citlivým skupinám, u nichž se očkování doporučuje především, náleží těhotné ženy a osoby s chronickým onemocněním dýchacích cest, lidé trpící roztroušenou sklerózou, pacienti se srdečně cévními chorobami, extrémně obézní lidé, lidé s nemocemi jater a ledvin a osoby s vážnějším stupněm cukrovky. Děti mladší šesti měsíců a děti do tří let, které nenáleží do rizikových skupin, naopak očkovány rozhodně nebudou, stejně jako osoby s rakovinou, které právě podstupují léčbu, či lidé s čerstvě transplantovanými orgány.

Zájem o očkování je ve Švédsku vyšší s postupujícím věkem. Nejvíce zájemců je ze skupiny 65-74letých, kde očkování požaduje celkem 75 procent. Nejméně se chtějí nechat očkovat mladí v rozmezí 18-24 let (58procentní zájem).

 

Právě se děje

Další zprávy