Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na barmské ministerstvo vnitra, z něhož ovšem není jasné, zda jde o prodloužení na půl roku nebo na rok.
Ještě včera přitom pozorovatelé věřili, že by junta mohla Su Ťij propustit. Zvlášť proto, že tato dlouholetá kritičku režimu ztratila ve své zemi za léta vězení již značnou část svého vlivu.
Projděte si "klik po kliku" mezníky života Su Ťij. Pod grafikou naleznete pokračování článku.
Výzvy k propuštění
Disidentce nepomohly ani přímluvy mezinárodního společenství.
Například generální tajemník Spojených národů Kofi Annan včera vyzval vůdce vládnoucí barmské junty generála Thana Shwe, aby dnes Aun Schan Su Ťij propustil. "Využívám příležitosti, abych vyzval generála Thana Shwe a barmskou vládu k tomu, aby ji propustili," řekl Annan. "Spoléhám na generála a věřím, že udělá správnou věc."
Infobox
Další zprávy z Myanmaru:
K okamžitému propuštění laureátky Nobelovy ceny míru vyzvala také Malajsie, jako zástupce jihoasijských států zastoupených ve sdružení ASEAN, jehož členem Barma je.
"Vláda je velmi silná a stabilní. Jsou schopni zajistit bezpečnost. Nevím, čeho by se mohli obávat?," řekl malajský ministr zahraničí Syed Hamid Albar.
Deset let z šestnácti ve vězení
Su Ťij strávila deset z posledních šestnácti let za mřížemi nebo v domácím vězení. Po dvou letech se s ní také minulý týden sešel první zahraniční zástupce - vysoký komisař OSN Ibrahim Gambari.
"Daří se jí dobře, ale samozřejmě je stále pod dohledem," řekl Gambami agentuře Reuters po třídenní misi v Myanmaru. Po tomto setkání zesílily spekulace, že by disidentka mohla být propuštěna.
Kritici vojenského režimu na Myanmaru, jak zní nový oficiální název Barmy, varují, že zadržování Su Ťij je jasným důkazem toho, že vojenská junta se snaží zamést pod koberec plán z roku 2003, ve kterém avizovala svůj sedmistupňový plán ukončení vojenské vlády a nastolení demokracie.
Přes tisíc odpůrců režimu
Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda včera ve zprávě rozeslané médiím vyzval myanmarské úřady, aby okamžitě ukončily věznění Su Ťij, "která v domácím vězení bez soudu a bez sdělení jakéhokoliv obvinění strávila již deset let."
"Současně musí být propuštěno více než 1 100 odpůrců režimu, kteří jsou vězněni v nelidských podmínkách a to za pouhou snahu uplatňovat svá práva," píše Svoboda ve zprávě.
Su Ťij získala mnoho lidskoprávních ocenění. Nejvyšší, Nobelova cena za mír jí byla v roce 1991 udělena na popud tehdejšího československého prezidenta Václava Havla.
Jako slepý k houslím
Poté, co většinu života strávila ve Velké Británii, se v roce 1988 žena v domácnosti Su Ťij vrátila do Barmy, aby se starala o svou nemocnou matku.
Když vypukly celonárodní prodemokratické protesty, stala se ovšem dcera národního hrdiny Aun Schana vůdkyní opozice.
Podílela se na založení Národní ligy za demokracii (NLD), která v roce 1990 s převahou vyhrála všeobecné volby.
Moc jí měla být předána až po přijetí nové ústavy, ale strana byla postupně ochromována a nakonec zakázána. U moci je už od roku 1962 vojenská junta.
