Cenzura? V Asii, Africe a u Lukašenka

Roman Staněk
3. 5. 2006 0:00
New York - Zpráva vydaná při příležitosti Dne svobody tisku uvádí, že obyvatelé Severní Koreje žijí v zemi, kde jsou nejvíce cenzurována média.

V Severní Koreji existuje největší informační vakuum, neexistují zde nezávislí novináři a všechna rádia i televizní přijímače fungují pouze na vládou ovládaných frekvencích.

Tvrdí to ve své zprávě nezávislá nevládní organizace Comitte to Protect Journalists (CPJ).

"Státní cenzura je jednou z největších hrozeb, kterým čelí novináři po celém světě," uvádí se ve zprávě této organizace, zabývající se cenzurou médií.

Žebříček: Afrika, Asie a Lukašenko

V žebříčku "deseti zemí s největší cenzurou", který vydala CPJ při příležitosti dnešního Dne svobody tisku, se na dalších místech umístily diktatury z Asie, Afriky, ale i Evropy.

"Lidé v těchto zemích jsou virtuálně izolováni od zbytku světa díky autoritářským vládcům, kteří umlčují média a brání šíření informací pomocí restriktivních zákonů a zastrašování," uvedla ředitelka CPJ Anna Cooper.

Infobox

Ikona Kim

Přehled deseti zemí s největší cenzurou médií na světě:

 

1. SEVERNÍ KOREA

Kim Čong-il

(u moci od roku 1994)

2. MYANMAR

Than Shwe

(u moci od roku 1992)

3. TURKMENISTÁN

Turkmenbaši

(u moci od roku 1991)

4. ROVNÍKOVÁ GUINEA

Teodor Mbasogo

(u moci od roku 1979)

5. LIBYE

Muammar Kaddáfí

(u moci od roku 1969)

6. ERITREA

Isaias Afewerki

(u moci od roku 1993)

7. KUBA

Fidel Castro

(u moci od roku 1959)

8. UZBEKISTÁN

Islam Karimov

(u moci od roku 1991)

9. SÝRIE

Bašar Assád

(u moci od roku 2000)

10. BĚLORUSKO

Alexander Lukašenko

(u moci od roku 1994)

zdroj: CPJ

foto: Reuters

V první pětce pomyslného žebříčku jsou asijské země zastoupeny vojenskou juntou v Myanmaru a doživotním "Otcem národa" vedený Turkmenistán. Z afrických zemí je doplňují málo známá Rovníková Guinea a Kaddáfího Libye.

V druhé půlce potom nalezneme africkou Eritreu, Castrovu Kubu, autoritářský Uzbekistán a Sýrii. Žebříček zakončuje "poslední evropská diktatura" v Bělorusku.

Žebříček sestavovali odborníci na média v daných zemích a zahrnuli do něj položky jako výši kontroly médií státem, existenci oficiálních cenzurních opatření, používání násilných metod a zastrašování žurnalistů, úmyslné přerušování vysílání zahraničních médií a omezování při užívání internetu.

Úplná kontrola

Tištěná a elektronická média v těchto deseti zemích jsou pod plnou kontrolou státu. V některých z nich sice existují soukromá média, ta jsou ovšem v rukou lidí spřízněných s vládním režimem a nebo jsou eliminována tak, že je čte minimum lidí.

V Libyi neexistuje žádné soukromé médium a v Myanmaru lidem za poslech mezinárodní zpravodajské stanice BBC na veřejnosti hrozí vězení, uvádí zpráva.

V mnoha zemích na listině vládne tvrdou rukou pouze jediný člověk, který si pomocí médií buduje svůj "kult osobnosti". V turkmenské státní televizi, píše CPJ, je například vidět portrét zlaté sochy doživotního prezidenta Turkmenbašiho po celou dobu vysílání v rohu obrazovky. Podle rádia v Rovníkové Guinei je zase prezident Teodoro Obiang Nguema Mbasogo oslovován jako "Bůh země".

V Severní Koreji pouze pozitivní zprávy

V Severní Koreji zase vycházejí pouze "pozitivní" zprávy. Po výbuchu vlaku s výbušninami v hustě obydlené oblasti například média podle CPJ informovala o tom, jak lidé běželi do domů, aby zachránili všudypřítomné obrázky "Drahého vůdce" Kim Čong-ila, dříve, než začali zachraňovat členy vlastní rodiny.

Státní tisková agentura KCNA, mezi českými novináři někdy nazývaná "kecna" dnes například informuje převážně o "přátelském setkání na ambasádách KLDR, kde se promítaly fotografie s nikým nesrovnatelných, hrdinných, z nebe zrozených armádních velitelů při příležitosti 74. výročí Korejské lidové armády."

Podle médií v těchto zemích neexistuje hladomor nebo chudoba. V novinách v Severní Koreji se nedočtete o hladomoru, který postihl miliony lidí v polovině 90. let minulého století. V Myanmaru zase média nikdy nezmapovala úplnou škodu po zásahu vlnou cunami v prosinci 2004.

Akce proti neposlušným novinářům

Ve středoasijském Uzbekistánu museli všichni zahraniční novináři opustit zemi poté, co v květnu 2005 informovali o masakru demonstrantů v Andižanu. Podle vládního tvrzení bylo zabito pouze pár teroristů, novináři však hovořili až o několika stovkách mrtvých civilních obyvatel.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko zase podle zprávy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) před nedávnými prezidentskými volbami "spolkl" v médiích 96 % času, vyhrazeného všem čtyřem volebním kandidátům.

Na Kubě se organizují lidové akce proti neposlušným novinářům. Lidé obklíčí žurnalistův dům a brání novináři a jeho rodině ve vstupu a odchodu z domu, píše CPJ.

"Vyzýváme vůdce těchto cenzurou nejvíce postižených zemí, aby se spojili se svobodným světem a umožnili novinářům nezávisle informovat své spoluobčany," zakončuje CPJ svou zprávu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Trump propustil Albrightovou a další z poradního orgánu Pentagonu

Americký prezident Donald Trump pokračuje necelé dva měsíce před koncem svého mandátu v personálních změnách na ministerstvu obrany. Podle zdrojů časopisu Foreign Policy zbavil funkce několik vysoce postavených činitelů z Odboru obranné politiky (DPB), což je externí poradní orgán ministerstva. Mezi nimi byla například Madeleine Albrightová, česká rodačka, jež byla první ženou, která stála v čele americké diplomacie v letech 1997 až 2001. Zprávy o personálních změnách následně potvrdilo i ministerstvo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy