A.cz: Pokud by se potvrdilo, že pád airbusu způsobil Islámský stát, co by to znamenalo? Co to vypovídá například o jeho síle?
Břetislav Tureček: Především musíme zdůraznit jednu věc: Kdyby se potvrdilo, že pád letounu způsobili teroristé, ještě by to automaticky neznamenalo, že jej způsobili teroristé z Islámského státu. Víme, že v minulosti na Blízkém východě došlo k celé řadě útoků a ozbrojených akcí, k nimž se - z důvodu reklamy - přihlásil někdo jiný, než kdo je provedl doopravdy.
A.cz: A když to Islámský stát bude?
Pokud by se skutečně potvrdilo, že za pádem stojí Islámský stát, svědčilo by to ani ne tak o jeho síle, jako spíš o odhodlanosti tvrdě odpovídat na jakékoliv vnější zásahy proti jeho zájmům.
Když loni v srpnu Islámský stát podřízl prvního západního zajatce, byla to reakce na americké bombardování jejich pozic. V tuto chvíli tedy můžeme předpokládat, že možný bombový útok na airbus by byla odpověď na ruské vojenské angažmá v Sýrii.
A.cz: Jaký vliv má vůbec Islámský stát nebo jeho odnože na Sinajském poloostrově?
Islámský stát je jednou ze sil, která využila mocenského chaosu a rozpadu egyptských bezpečnostních složek zejména v severní části Sinaje. Do jaké míry je v této oblasti Islámský stát silný, zaleží na tom, kolik různých místních ozbrojených klanů nebo skupin se k nim formálně přidá.
Že by Islámský stát měl na Sinaji nějakou jasnou strukturu jako třeba v Sýrii, to si nemyslím. Jde o to, kdo z džihádistů zrovna uzná, že je momentálně lepší hlásit se k Islámskému státu, a nikoliv už třeba k Al-Káidě.
A.cz: Dejme tomu, že do ruského letadla dal bombu opravdu Islámský stát. Jaká by to byla zpráva pro Rusko a Vladimira Putina? Předpokládám, že negativní...
Pro jakoukoliv vládu by byla taková věc nepříjemná. Že za svou zahraniční politiku takto tvrdě platí jeho občané. Rusko v tomto smyslu určitě není výjimkou.
Zároveň si nemyslím, že by Rusko kvůli útoku nějak slevilo nebo se zaleklo nátlaku teroristů a ustoupilo od nastolené linie v Sýrii. Myslím si, že v tom je třeba rozdíl mezi Španělskem, které v roce 2004 po velkých teroristických útocích v Madridu stáhlo své vojáky z Iráku.
Určitě neočekávám, že by Rusko najednou po španělském vzoru ukončilo vojenskou přítomností v Sýrii.
A.cz: Když Islámský stát v únoru brutálně zavraždil jordánského pilota, Jordánsko reagovalo tvrdými útoky. Očekával byste podobný postup od Ruska?
Ano, čekal bych, že Rusko zareaguje ještě větší silou než dosud – že například zvýší podíl náletů na Islámský stát v porovnání s nálety na opoziční džihádistické skupiny, na něž Rusko rovněž útočí a Západ je označuje jako umírněné.
A.cz: A co pozemní operace ze strany Ruské federace?
Pokud by se Rusové odhodlali k nějaké pozemní operaci, umím si představit například jednorázovou akci komanda k eliminaci některých velitelů nebo džihádistů, kteří do Sýrie odcestovali z Čečenska nebo Kavkazu. Rozhodně bych ale nečekal nějakou frontální pozemní ofenzivu, invazi.
Když už, tak by ji Rusové nedělali v reakci na pád letounu, ale jako součást nějaké dlouhodobější promyšlené strategie. Navíc Vladimir Putin stále vylučuje nasazení pozemních sil v Sýrii.
A.cz: Může pád ruského airbusu zlepšit vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem? Oba státy by přeci jen měly silného společného nepřítele…
Teoreticky vzato to může jejich pozice sblížit – Rusko může své útoky víc orientovat na Islámský stát než na protiasadovskou opozici. V tomto duchu ano.
Stejně si ale myslím, že bychom neměli přeceňovat odtažitou, řevnivou rétoriku, která přichází z obou stran. Protože v zákulisí vidíme, že Rusové i Američané začínají ve vzdušném prostoru nad Sýrií docela pragmaticky spolupracovat, nebo se alespoň tolerovat.
Myslím, že pragmatické spolupráci mezi Ruskem a USA může ten útok – pokud za ním stál Islámský stát – napomoct.
A.cz: A když se na to podíváme z té druhé strany... Dal by se tento útok chápat jako přelom v taktice Islámského státu? Může signalizovat třeba odklon od pozemních vojenských operací, které slouží k budování jejich chalífátu, k teroristickým činům namířeným proti civilistům?
V tomto ohledu by to odklon určitě byl. Tady si musíme uvědomit velký rozdíl mezi Al-Káidou a Islámským státem.
Al-Káida se o podobné útoky pokoušela a řadu jich provedla v podstatě po celém světě – cíleně se snažila útočit na civilisty pro ně nepřátelských zemí. Islámský stát má ale úplně jiný cíl, chtějí konsolidovat své území, které drží na Blízkém východě.
Jsem přesvědčený, že pokud by Američané loni nezačali útočit na Islámský stát, oni by neútočili na ně. Kdyby se do války v Sýrii nevložili Rusové, myslím, že Islámský stát by neměl důvod dělat si nového nepřítele z Rusů. Potřebují získat moc na místě, ne si vyvolávat umělé nepřátele v zahraničí.
V tomto duchu by byl útok na ruské letadlo přelomový. Ale nehledal bych přelom v jejich postupech.
Pokud by se jednalo o teroristický čin, uměl bych si představit, že se na něm podílejí jejich spolupracovníci uvnitř egyptského bezpečnostního aparátu. Navíc tady se nabízela jedinečnost situace – americká nebo ruská letadla nepřistávají kromě Šarm aš-Šajchu jinde, kde by Islámský stát mohl takovou věc zorganizovat. Tím, jak je Sinaj destabilizovaný, se mohla naskytnout možnost na civilní letadlo zaútočit. To však ještě neznamená, že to musí nutně být změna taktiky.
A.cz: Pokud by Islámský stát měl kapacity a motivaci útočit na civilní letadla, může to pro mezinárodní společenství znamenat další skutečně globální hrozbu, jakou byla zmiňovaná Al-Káida v době, kdy byla na vrcholu síly?
Islámský stát se začíná orientovat i na vnější protivníky, nejde mu jen o to, potírat rivaly na bojištích v Sýrii a Iráku.
Do loňského léta jsme neviděli, že by Islámský stát chtěl útočit na Západ. Stalo se tak až poté, co Západ zaútočil na ně. V tomto duchu se situace samozřejmě posouvá a teď do ní bylo pravděpodobně vtaženo Rusko.
Do hry také mohou vstoupit různé spící buňky. Extrémisté, kteří už jsou v západních zemích a formálně se hlásili k Al-Káidě, mohou teď klidně dělat špinavou práci pod hlavičkou Islámského státu. Riziko, že se nyní stane cílem islamistů Západ nebo Rusko, se samozřejmě vyloučit nedá, dnes může být navíc ještě silnější.
A.cz: Co by teroristický útok na letadlo znamenal pro Egypt?
Pro Egypt by to bylo velmi nepříjemné. Charterové lety na Sinaj, na letiště do Šarm-aš Šajchu nebo Hurghady, jsou poměrně důležité pro egyptský cestovní ruch, který je závislý na vlivu stovek tisíc lidí ze zahraničí. Rusové navíc tvoří největší podíl zahraniční turistů v Egyptě.
To samozřejmě také vysvětluje, proč jsou Egypťané velmi opatrní až podráždění, když se ve světě mluví o pádu letadla jako o teroru. Ukázalo by se totiž, že země je zranitelná. Ukázalo by se, že ačkoliv v Egyptě vládne velmi brutální vojenský režim, který drží tisíce politických vězňů, skutečným radikálům v jejich řádění zabránit nedokáže.
