Lidská práva podle Duchrowové trpí nejen na Ukrajině, která čelí ruské invazi, ale také v palestinském Pásmu Gazy nebo v Číně.
"Sečteno a podtrženo, rok 2023 byl špatným rokem pro lidská práva, protože příliš málo vlád a lidí se za ně důsledně staví. Příliš mnoho (vlád a lidí) se chce lidských práv zbavit jako nepotřebné přítěže," řekla Duchrowová.
Zpráva, kterou ve středu organizace na ochranu lidských práv Amnesty International zveřejnila, hodnotí situaci ve více než 150 zemích a regionech. Dokument si všímá čtyř negativních trendů, které doléhají na lidská práva ve světě. Prvním z nich je zhoršující se situace civilistů v ozbrojených konfliktech, druhým neúspěch v boji za rovnoprávnost žen a mužů, třetím útoky na aktivisty hájící lidská práva a poslední oblastí je zneužívání umělé inteligence a sledovací technologie.
Za očividný příklad utrpení civilistů označila Duchrowová válku na Ukrajině. "I v roce 2023 pokračovalo Rusko na Ukrajině v masivním páchání válečných zločinů," řekla. Zmínila také konflikt v Súdánu, který podle ní není v Evropě tak viditelný, ale kvůli kterému je na útěku deset milionů lidí a 25 milionů lidí je odkázáno na potravinovou pomoc.
Tvrdě kritizovala rovněž situaci v Gaze. Uvedla, že radikální palestinské hnutí Hamás se útokem na Izrael loni v říjnu dopustilo válečného zločinu. "Vojenský zásah izraelských ozbrojených sil v Pásmu Gazy však překonal veškerou míru. Doprovází ho četné válečné zločiny a porušování humanitárního práva," řekla.
Situace se podle Amnesty International zhoršila také v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů a práv sexuálních menšin. Zpráva například zmiňuje, že pro ženy v USA je stále těžší uměle přerušit těhotenství, neboť v 15 tamních státech jsou potraty zakázané, případně značně omezené. Novým omezením čelí ženy a dívky v Afghánistánu, které podle Duchrowové už nemohou pracovat pro OSN či nevládní organizace a ani ve veřejných službách. Postup proti ženám, které si odmítají zahalovat vlasy, zostřil Írán. Hrozí jim za to až deset let vězení, řekla Duchrowová.
V sekci týkající se aktivistů kritizuje Amnesty International zhoršené podmínky pro ty, kteří hájí lidská práva, bojují za lepší ochranu klimatu či prosazují rovnocenná práva etnických skupin. Vážná je situace podle Duchrowové například v Kolumbii, ale také v Rusku.
Roste zneužívání umělé inteligence
Expertka Amnesty International na digitální svět Lena Rohrbachová poukázala na rostoucí problém zneužívání umělé inteligence a kontrolních systémů. Takovou technologii nasazují některé vlády proti běžencům, opozici a menšinám. Amnesty zdokumentovala, jak se kvůli facebooku rozdmýchala vlna násilí v etiopském regionu Tigraj a jak vietnamští exiloví novináři v Berlíně čelili útokům špionážního softwaru Predator.
Rohrbachová upozornila na to, že umělou inteligenci zneužívá Rusko ke kamerové identifikaci odpůrců režimu a protirežimních demonstrantů. Čína takto zase rozlišuje příslušníky muslimské menšiny Ujgurů, kteří v zemi čelí diskriminaci. Umělou inteligenci podle Rohrbachové nasadila i newyorská policie k rozpoznávání obličejů na demonstracích aktivistů z hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).
Duchrowová rovněž upozornila nejen v Německu na růst radikálních postojů, pro které jsou živnou půdou rostoucí sociální nerovnost, nejistoty a strach z budoucnosti. "Špatná hospodářská doba je dobrým časem pro populisty," řekla. Dodala, že sluchu se populistům dostává i v takzvané středové občanské společnosti.
České problémy
Kritika se nevyhnula ani Česku, kterému Amnesty v takřka 420stránkovém dokumentu věnovala stránku a půl.
"Na pozadí hospodářské recese a rostoucí inflace byli Ukrajinci vystaveni nenávistným projevům, obtěžování a zločinům z nenávisti," uvedla Amnesty o situaci uprchlíků v Česku. Ukrajinci se podle zprávy potýkali i s překážkami v integraci. Ačkoliv míra jejich zaměstnanosti činila 64 procent, jednalo se většinou o špatně placená a nekvalifikovaná pracovní místa.
Loni Česko podle Amnesty nepokročilo ani v řešení přetrvávající faktické segregace romských dětí ve vzdělávání. Česká pobočka mezinárodní organizace poznamenala, že opatření, jak situaci zlepšit, představilo ministerstvo školství na počátku letošního roku.
Amnesty zaznamenala, že čeští poslanci odmítli novelu zákona o manželství pro všechny páry. "Což vytváří nejistotu ohledně budoucnosti rovných práv v manželství," uvedla zpráva. A upozornila na to, že u transsexuálů, kteří usilovali o právní uznání pohlaví, byla ze zákona stále vyžadována sterilizace. "A to navzdory rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2017, podle něhož se jedná o porušení lidských práv," poznamenala Amnesty.
Problematický v Česku podle Amnesty zůstává zákon o přístupu k potratům. "Mnohá zdravotnická zařízení odmítala poskytovat interrupce občanům zemí mimo EU kvůli nesprávným tvrzením České lékařské komory - opakovaně vyvráceným ministerstvem zdravotnictví a úřadem ombudsmana - že to zákon neumožňuje," uvedla zpráva.
Jako nezodpovědný označila Amnesty vývoz zbraní do Izraele, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů kvůli riziku, že by mohly být použity k závažnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.
Zpráva také konstatovala, že česká vláda se sice hlásí k uhlíkové neutralitě do roku 2050, ale země dosud nepřijala žádný zákon s konkrétními klimatickými cíli.
