Washington - Věty o návratu studené války v médiích už platí za otřepanou frázi.
Doprovázejí téměř každý spor, který se objeví mezi Ruskem a některou větší západní zemí. Tedy především USA a Velkou Británií.
Americké zpravodajské služby ovšem tvrdí: Už nejde o frázi, ale o realitu. V Kongresu na toto téma nově vystoupil jejich šéf Mike McConnell.
Oznámil, že špionáž Ruska a Číny zaměřená proti USA prudce roste. A zákonodárci by podle měj měli přijmout příslušnou legislativu.
"Čínská a ruská rozvědka patří k nejagresivnějším v získávání citlivých a tajných dat z různých amerických systémů, databází a projektů. Intenzita jejich úsilí je už srovnatelná s obdobím studené války," uvedl McConnell.
Horší než kdysi?
Někteří dokonce tvrdí, že situace je dokonce horší než během studené války. Bývalý agent sovětské zpravodajské služby KGB Jurij Švec, který emigroval do Británie, vypověděl, že počet Rusů pracujících jako vyzvědači je dnes vyšší.
"V dobách Sovětského svazu byl počet špiónů omezen na velvyslanectví, obchodní zastupitelství nebo tiskové agentury. Dnes je využíváno ke špionáži mnoho dalších jedinců a firem. V Americe jde o hustou síť," citoval Švece týdeník Sunday Times.
Podle něj pracuje pro Moskvu mnoho Rusů, kteří pobývají legálně v USA. Což je velká změna oproti časům Sovětského svazu.
Vloni byl v USA odsouzen ke dvanácti letům vězení bývalý americký námořník Ariel Weinmann, který byl členem posádky vojenské ponorky. Rusům dodával tajné informace.
Ruská "špionážní ofenzíva" je dávána do souvislosti s asertivnější zahraniční politikou a snahou vrátit Rusku postavení velmoci od chvíle, co ve funkci ruského prezidenta vystřídal v roce 2000 Vladimir Putin Borise Jelcina.
Britské stížnosti
Putin sám pracoval pro KGB, v osmdesátých letech působil v komunistickém východním Německu.
Rusové naopak obviňují USA, že plánovaná stavba radaru v České republice má být zaměřena na sledování ruského vzdušného prostoru.
Na výzvědnou aktivitu Rusů si nyní stěžuje i Velká Británie. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že na ruském velvyslanectví v Londýně pracuje až třicet ruských diplomatů, kteří jsou ve skutečnosti agenty.
Mají za úkol nejen "dohlížet" na ruské disidenty (v Londýně žije například známý miliardář a ostrý kritik Putina Boris Berezovskij), ale také zjišťovat informace o britské armádě a z oblasti vědeckého výzkumu.
Vztahy mezi Londýnem a Moskvou narušila otrava ruského exulanta a bývalého agenta KGB Alexandra Litviněnka. Moskva navíc nechce vydat do Británie muže, kterého policie označila jako hlavního podezřelého.
Americké obavy z Číny zvýšil nedávný průnik hackerů do elektronické pošty v Pentagonu. Údajně šlo o špionáž čínské armády.
Ačkoliv útočníci podle Pentagonu neobjevili žádné tajné informace, mohli si číst poštu zaměstnanců sekretariátu ministra obrany Roberta Gatese.
Peking obvinění popřel. Stejně tak jako dřívější tvrzení Berlína, že se čínští hackeři pokoušeli nabourat i do pošty spolkové kancléřky Angely Merkelové a německého ministerstva zahraničí.
Tyto informace zveřejnil jako první obvykle dobře informovaný německý týdeník Der Spiegel.
