"Vyslýchali jsme mnoho lidí jako svědky neobvyklých jevů, které nepřímo mohly vypovídat o zásahu člověka. Takových tvrzení jsme si museli všímat a pečlivě je prověřit," řekl Tkačuk agentuře RIA Novosti.
Během vyšetřování se znovu prověřovala i celá historie výstavby jaderné elektrárny. Podle generála vyšlo najevo množství vad již při stavbě, a tak se posuzovala i verze, zda "příčinou havárie nebylo zhroucení nějakých konstrukcí".
Nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky způsobily chyby obsluhy čtvrtého reaktoru, který v důsledku explodoval. Sovětské úřady katastrofu ještě zhoršily tím, že nesdělily veřejnosti, co se stalo, ačkoliv již druhý den evakuovaly nedaleké město Pripjať.
Dva miliony obyvatel 110 kilometrů vzdáleného Kyjeva ale nebyly varovány před nebezpečím radioaktivního spadu. Svět se o havárii dozvěděl až poté, co ve Švédsku naměřili zvýšenou radiaci. Nakonec bylo z okolí Černobylu evakuováno více než 100 tisíc lidí a v třicetikilometrovém okruhu okolo elektrárny byla zřízena "zakázaná zóna". Sama elektrárna byla uzavřena až v prosinci 2000. Radiace unikala z trosek reaktoru až do roku 2019, kdy celou budovu překryl obrovský kryt a následně roboti pod krytem začali rozebírat reaktor, připomněla agentura AP.
Ukrajinské úřady nyní usilují o to, aby tento "památník lidských chyb" byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO jako "jedinečné místo, zajímavé pro celé lidstvo". A sami Ukrajinci zde "hledají inspiraci, útěchu i příjem", poznamenala AP.
"Toto je místo tragédie a paměti, ale také je to místo, kde lze vidět, jak člověk dokáže překonat důsledky globální katastrofy," prohlásil náměstek ukrajinského ministra životního prostředí Bohdan Boruchovskyj. "Chceme, aby se tu objevil nový příběh - aby to nebyla to zóna vyloučení, ale zóna rozvoje a oživení," dodal.
To zahrnuje i podporu cestovního ruchu. Ostatně po oceňovaném televizním seriálu z roku 2019 se počet turistů v černobylské zóně zdvojnásobil a úřady doufají v pokračování zájmu, jakmile pomine pandemie. Jedním z hlavních lákadel je prohlídka zřícenin kdysi moderního města Pripjať, které mívalo 50 000 obyvatel, ale nyní mu vládne rozpad a vegetace. Pracuje se na vybudování cest, které návštěvníkům usnadní procházky ruinami.
Ukrajina se také rozhodla využít opuštěnou zónu jako místo pro centralizované úložiště vyhořelého paliva ze čtyř zbývajících jaderných elektráren v zemi, které má být otevřeno letos. Až donedávna se palivo likvidovalo v Rusku. Skladování vyhořelého paliva doma ušetří zemi odhadem 200 milionů dolarů ročně.
Přestože úroveň radiace v zóně je dostatečně nízká, aby ji mohli turisté navštívit, je trvalý pobyt zakázán. Žije tu ale více než stovka lidí, navzdory všem příkazům. "Je velké štěstí žít doma, je ale smutné, že už to tady není takové jako bývalo," řekl AP bývalý učitel Jevgenij Markevič (85), který si tu pěstuje na zahrádce brambory a okurky.
Bezprostředně po nehodě zemřelo asi 30 pracovníků elektrárny a hasičů, později následkům radiace podlehly tisíce lidí. K překvapení mnoha lidí, kteří očekávali, že tato oblast může zůstat po staletí mrtvou, se tu daří divoké zvěři: na území opuštěném lidmi žijí medvědi, zubři, vlci, rysi, divocí koně a desítky druhů ptáků. Podle vědců se zvířata ukázala mnohem odolnější vůči záření, než se očekávalo, a dokázala se rychle přizpůsobit.
