Zvláštní vyšetřovací výbor Sněmovny reprezentantů, který pracuje od loňského července, se nezabývá jen okolnostmi samotného útoku na Kongres. Rozkrývá širší aktivity Donalda Trumpa a jeho okolí, které už od volební noci směřovaly k popření oficiálních výsledků voleb.
Podle jednoho z nejnovějších zjištění, o kterém o víkendu informoval web Politico, Trumpův tým po volbách uvažoval o tom, že by v několika klíčových státech nechal zabavit hlasovací přístroje. Jeho lidé tehdy tvrdili, že v nich byl nainstalován software, který záměrně zkreslil výsledky voleb.
Tato konspirativní obvinění se nikdy nepotvrdila a firma vyrábějící hlasovací přístroje naopak následně zažalovala Trumpovy spolupracovníky, konkrétně jeho právního zástupce a bývalého starostu New Yorku Rudy Giulianiho, za poškození dobrého jména.
V Trumpově Bílém domě ovšem v týdnech po volbách skutečně vznikl návrh nařízení, které instruovalo tehdejšího ministra obrany USA, aby "shromáždil, zajistil a analyzoval všechny přístroje, zařízení a elektronicky uložené informace".
"Je znepokojivé, že naše ozbrojené síly měly být součástí této velké lži o zfalšovaných volbách. To jsme tady nikdy neměli," cituje televize NBC Bernieho Thompsona, demokratického kongresmana a předsedu sněmovního vyšetřovacího výboru.
Ani umíněná Ivanka neuspěla
Zmíněný návrh nařízení pro Pentagon je součástí velkého souboru dokumentů z Trumpova Bílého domu, který sněmovní výbor získal minulý týden od Národního archivu ve Washingtonu. Exprezident se tomu snažil zabránit, Nejvyšší soud USA ale minulou středu jeho žalobu definitivně zamítl.
Pro Donalda Trumpa to byla nepříjemná prohra i proto, že nárok na ochranu prezidentských dokumentů neuznal ani soud, do kterého sám jmenoval tři nové členy. Díky nim má dnes konzervativní křídlo v devítičlenném sboru výraznou převahu.
Sněmovní výbor se minulou středu okamžitě pustil do rozboru nově obdržených dokumentů a jedním z dalších přímých výsledků je, že před víkendem požádal o svědectví exprezidentovu dceru Ivanku Trumpovou, která byla v Bílém domě oficiální poradkyní svého otce. V dopise, ve kterém ji šéf výboru vyzývá ke svědectví, stojí, že loni 6. ledna, kdy Trump v televizi v Bílém domě sledoval útok na Kongres, se ho lidé z jeho nejbližšího okolí snažili přimět, aby osobně zasáhl a nepokoje zastavil.
Trump, který před útokem v projevu v centru Washingtonu své příznivce vybídl k pochodu na Kapitol a vyzval je, aby "ukázali sílu", se pak ale na více než tři hodiny odmlčel. Stovky demonstrantů mezitím násilně vtrhly do Kongresu, zákonodárci museli přerušit jednání, kdy za předsednictví tehdejšího viceprezidenta Mikea Pence v posledním nutném procesním kroku formálně potvrzovali vítězství Joea Bidena.
Přímo při útoku nebo v souvislosti s ním zemřeli nejméně čtyři lidé, přes stovka příslušníků bezpečnostních sil byla zraněna. Podle generála ve výslužbě Keitha Kellogga, který byl bezpečnostním poradcem viceprezidenta Pence a loni 6. ledna se nacházel v Bílém domě, Ivanka Trumpová u svého otce opakovaně intervenovala, aby demonstrace zastavil.
"Vrátila se dovnitř (do Trumpovy kanceláře), protože Ivanka dokáže být hodně umíněná," uvedl Kellogg před vyšetřovacím výborem. Podle Kellogga pak byli on a Ivanka Trumpová osobně u toho, když prezident ráno 6. ledna volal viceprezidentovi Penceovi a naléhal na něj, aby v Kongresu zpochybnil výsledky z klíčových států.
"Pence není dost tvrdý," měl následně prohlásit Trump, když mu viceprezident nechtěl vyhovět. Podle dosavadního šetření výboru se přitom i prezidentovo nejbližší okolí obávalo, že jeho jednání je protiústavní.
"Výbor má informace, které ukazují, že i právní poradce prezidenta Trumpa měl usoudit, že prezidentovy akce směrem k viceprezidentovi Penceovi porušují ústavu," stojí v dopise, který výbor zaslal Ivance Trumpové a v němž se jí pak přímo dotazuje: "Mluvila jste o těchto věcech s někým z kanceláře právního poradce Bílého domu?"
Republikáni nic vyšetřovat nechtějí
Ivanka Trumpová se zatím nevyjádřila, zda vyhoví žádosti o svědectví, její otec ale už výbor obvinil, že se snaží zneužít jeho děti. "Je to hanebnost, jdou po dětech," uvedl.
Celé vyšetřování je pro Trumpa nejen nepříjemné, ale potenciálně nebezpečné, neboť by pro něj mohlo vyústit i v trestní žaloby. Ať už přímo na základě zjištění sněmovního výboru, nebo z příbuzných kauz, které toto vyšetřování iniciovalo.
Například ve státě Georgia, u jehož státního volebního úředníka se Trump v týdnech po volbách telefonicky osobně domáhal, aby "našel hlasy", které mu scházely na vítězného Joea Bidena, už tamní okresní prokurátorka zahájila řízení, zda jeho jednání nenaplnilo podstatu trestného činu.
V první reakci na lednový útok souhlasili loni i republikáni, aby byla vytvořena nezávislá vyšetřovací komise podobná té, která před dvaceti lety šetřila okolnosti teroristických útoků na USA z 11. září 2001. Následně ale republikáni i pod nátlakem Trumpa vznik takové komise zablokovali.
Demokraté, kteří mají ve sněmovně většinu, tak místo ní vytvořili celkem devítičlenný vyšetřovací výbor. Jeho součástí jsou i dva republikáni, které ale jejich strana prohlásila za odpadlíky. Kongresmanku Liz Cheneyovou její domovská organizace ve Wyomingu vyloučila ze svých řad a kongresman Adam Kinzinger z Illinois už sám oznámil, že v letošních listopadových volbách nebude znovu kandidovat.
Výbor, pro který pracuje okolo čtyřiceti lidí včetně několika prokurátorů, kteří vedou vyšetřování, za půl roku své činnosti vyslechl okolo 400 svědků, rukama mu prošlo na 35 tisíc stránek dokumentů. K dispozici má také výslechy přímých účastníků útoku, kteří se za to zodpovídají v samostatných soudních řízeních.
Mnozí z těchto lidí vypověděli, že k útoku je svým projevem přímo inspiroval Donald Trump. Podle některých svědectví to byla konkrétně jeho výzva, ať lidé zatlačí na viceprezidenta Pence a zákonodárce v Kongresu.
Jak Trumpa porazila Čína a George Soros
Vyšetřování výboru, jehož pracovní tým je rozdělen do několika skupin, má ovšem mnohem širší záběr, než je jen objasnění přesného průběhu událostí z loňského 6. ledna. Vedle skupiny, která má právě toto na starosti, se jiná část soustřeďuje na to, jak se Donald Trump a jeho tým snažili hned od oznámení výsledků volby zpochybnit, zablokovat proces jejich certifikace a místo Bidena vyhlásit za vítěze Trumpa.
Stranou bývalého prezidenta míří tato větev vyšetřování hlavně na síť Trumpových spolupracovníků, kteří toto úsilí organizovali přímo v terénu v klíčových státech voleb. Pod vedením už výše jmenovaného bývalého newyorského starosty Rudy Giulianiho podal tento Trumpův "úderný tým" proti výsledkům voleb desítky žalob, které ale soudy vesměs zamítly jako zcela bezdůvodné.
Vedle této legální cesty se ovšem Giuliani a jeho lidé podle dosavadních zjištění pokoušeli volby zvrátit i v rozporu se zákonem. V klíčových státech se o to snažili ve spolupráci s jejich tamním republikánským vedením, když chtěli jmenovat vlastní zástupce, takzvané volitele, kteří se po volbách vždy musejí sejít a za jednotlivé státy potvrdit vítěze.
S Trumpovým vědomím byly sestavovány seznamy "náhradních volitelů", kteří se měli v celkem sedmi rozhodujících státech pokusit vyhlásit místo Bidena za vítěze Trumpa. Tato snaha sice organizačně selhala, Giuliani a jeho lidé se ovšem souběžně aktivně podíleli na výrobě a šíření dezinformací o údajně zfalšovaných volbách.
Součástí této kampaně byly i divoké konspirační teorie. Jedna z nejviditelnějších osobností tohoto týmu, právnička Sidney Powellová, veřejně vyhlašovala, že volební software a celé volby byly ve prospěch Bidena zmanipulovány Venezuelou, Čínou a Georgem Sorosem.
Od příznivců Donalda Trumpa přitom Powellová na své "pátrání" vybrala (mezi prosincem 2020 a červencem 2021) takřka 15 milionů dolarů (v přepočtu přes 325 milionů korun), což ji nyní rovněž může přivést do potíží. Jedna ze skupin sněmovního vyšetřovacího výboru, pracovně nazvaná Sleduj peníze (Follow the money), se zaměřila právě na to, jak byla celá tato kampaň financována a zda její organizátoři peníze nezneužili pro osobní obohacení.
Pohrdat Kongresem se nevyplácí
Přes padesát pozvaných svědků zároveň odmítlo vypovídat, výbor je následně vyzval úředními obsílkami. Pokud by se i tak nechtěli před něj dostavit, vystavují se možnosti žaloby za pohrdání Kongresem a následnému peněžitému trestu nebo i jednoročnímu vězení.
To mezi jinými hrozí i Giulianimu nebo Marku Meadowsovi, který byl za Trumpa šéfem kanceláře Bílého domu. Zatím jediným vyzvaným svědkem, který to odmítl a byl následně odsouzen (zatím bez stanovení trestu), je Steve Bannon, bývalý šéf Trumpovy prezidentské kampaně a pak jeho hlavní poradce v Bílém domě.
Bannon byl členem skupiny, která se podle dosavadních zjištění sněmovního výboru ve dnech před loňským 6. lednem a přímo v den útoku z hotelu Willard nedaleko Bílého domu podílela na plánování zamýšleného zvrácení výsledku voleb.
Práce vyšetřovacího výboru se dosud odehrávala za zavřenými dveřmi, v příštích měsících by měl výbor pořádat i otevřená slyšení, aby se svými zjištěními postupně přímo seznámil americkou veřejnost.
Na ministerstvu spravedlnosti pak bude, zda na základě zjištění skutečně vznese žaloby za případná porušení zákona. Sněmovna reprezentantů pod vedením demokratů už loni, týden po útoku na Kongres, Trumpa obvinila z "podněcování povstání", republikáni v Senátu ale následně prezidenta tohoto verdiktu (impeachmentu) zprostili.
