Bratislava - První vláda Roberta Fica z let 2006-2010 byla přirovnávána k éře Vladimíra Mečiara, prolezlé korupcí i nepotismem a poznamenané zpackanou privatizací státních podniků.
Po Ficově drtivém volebním vítězství mohou Slováci jen doufat, že se staronový premiér poučil ze svých chyb a jeho druhý kabinet bude znamenat poněkud jinou koncepci i jiný styl vládnutí.
Situaci mu usnadňuje fakt, že u nohy nemá přivázánu kouli v podobě postmečiarovského Hnutí za demokratické Slovensko a slotovské Slovenské národní strany. Nebude muset privatizovat velké státní podniky a ekonomiku mu předchozí pravicový kabinet odevzdává ve vcelku dobré kondici, byť s rozpočtovým schodkem.
Lídři slovenské pravice neskrývali po volbách své zklamání a zejména šéf Svobody a solidarity Richard Sulík, který loni přivodil pád vlády premiérky Ivety Radičové, nenechal na Ficovi nitku suchou.
Do vlády s šéfem Smeru samozřejmě nechce jít žádný z pěti pravicových subjektů, které se dostaly do parlamentu.
"Určitě by bylo lepší, kdybychom měli dvoukoalici, z vyjádření představitelů ostatních politických stran je ale zřejmé, že takový zájem tady není," musel ve slovenské televizi konstatovat Fico.
Podívejte se, tak Slovensko volilo:
První vystoupení šéfa nové vlády nicméně naznačují, že si velmi dobře uvědomuje, že tentokrát mu autokratický styl vládnutí v žádném případě neprojde a že bude muset důkladně zvážit každý krok, který podnikne.
Slovensko má totiž za sebou aféru Gorila a důvěra Slováků v politiku i politiky je otřesena až do základů.
Aktuálně.cz slovenské volby sledovalo online. Podívejte se ZDE.
Slibný hospodářský růst
Slovensko loni zaznamenalo nejlepší hospodářský růst ze všech zemí eurozóny. Dosáhl překvapivě 3,4 procenta hrubého domácího produktu. V posledním čtvrtletí ekonomika dokonce mezikvartálně posílila, a to o 0,9 procenta, zatímco ve většině ostatních zemí Unie naopak stagnovala, či rostla nevalně.
Vláda Ivety Radičové naplánovala na letošek schodek ve výši 4,6 procenta HDP, odpovídající 3,675 miliardy eur, a Fico jej bude muset přinejmenším zachovat, ne-li o něco snížit, aby měl pro následující rok, kdy bude Evropská unie poprvé po několika letech tvrdě tlačit na dodržení tříprocentního maastrichtského kritéria, dobrou výchozí pozici.
Ačkoliv před volbami tvrdil, že nově zdaní banky i nejvyšší příjmovou skupinu, po svém volebním triumfu volil spíše umírněný tón.
"Nechceme ozdravovat finance jen přes daně, to by bylo málo," prohlásil premiér ve Slovenské televizi. "Musíme jít také cestou hospodářského růstu."
A ten může být na Slovensku již tento rok velmi slušný vzhledem k tomu, že ekonomika má ve třetím a čtvrtém čtvrtletí začít dobře šlapat také v případě hlavního obchodního partnera Bratislavy, Spolkové republiky.
Ačkoliv po celé zemi vyvolala velké vášně finanční pomoc ve formě vládních garancí, kterou vláda Ivety Radičové na nátlak EU přislíbila zadluženému Řecku, současný dluh Slovenska leží hluboko pod průměrem Unie. Činí 41 procent HDP a letos by měl vzrůst jen o 3,3 procenta.
Číhající opozice
Fico si v souvislosti s plánovaným hospodářským růstem hodně slibuje od projektů PPP (z anglického termínu Public Private Partnership, Partnerství veřejného a soukromého sektoru, pozn. redakce), v jejichž rámci chce stavět zejména silnice. Právě tady může ale velmi tvrdě narazit.
V Česku se, jak známo, podobné partnerství neosvědčilo, protože kvůli veřejným pracím zadávaným soukromým subjektům mizí ze státní pokladny prostřednictvím předražených zakázek a korupce každoročně nejméně sto miliard korun.
Po aféře Gorila bude slovenská veřejnost mimořádně citlivá na jakýkoli náznak korupčního jednání, a pokud Fico své ministry a ředitele příslušných odborů neuhlídá, může skončit stejně rychle, jako začal.
Opozice bude číhat na každé jeho pochybení.
Nic na tom nemění fakt, že předseda formace Most-Híd Béla Bugár šéfovi Smeru hned po volbách přislíbil, že si s ním "popovídá", a vůdce Obyčejných lidí Igor Matovič prohlásil, že jeho strana "nebude hlasovat podle toho, jestli je vládní návrh modrý nebo červený, ale jen zda je dobrý či špatný".
