Moskva (od našeho spolupracovníka) - Sotva ruští úředníci a podnikatelé rozdýchali kolaps kyperských bank, problémy začal mít jejich další oblíbený daňový ráj.
Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) získalo údaje o více než 130 tisících lidí a 120 tisících firem ze 170 zemí světa, jež mají tajné účty v bankách Britských Panenských ostrovů a jiných, daňově příznivých destinacích.
Mezi odhalenými jsou velké ryby světové politiky i byznysu. V síti novinářského vyšetřování uvízl například Jean-Jacques Augier, pokladník volební kampaně francouzského prezidenta, bohatá sběratelka umění ze Španělska Carmen Thyssenová-Bornemiszová, ale také představitelé postsovětských elit.
Karibský offshore využívá rodina ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva i současný gruzínský předseda vlády a oponent prezidenta Saakašviliho Bidzina Ivanišvili. A samozřejmě vysoce postavení Rusové.
Jak uvedl novinář britského listu The Guardian David Leigh, který se na rozkódování údajů podílel, mezi vkladateli je několik tisíc jmen občanů Ruské federace.
Obři v evidenci
Některá z nich ICIJ již zveřejnil. Jedná se o top manažery plynového obra Gazprom Valerije Golubeva a Borise Pajkina, někdejšího šéfa zbrojní korporace Oboronprom Andreje Reuse nebo o Vladimira Margelova, člena vedení rusko-běloruské společnosti Oboronitelnyje sistěmy, zabývající se výrobou prostředků protivzdušné obrany.
V záznamech, které získali novináři, figuruje rovněž manželka ruského vicepremiéra Igora Šuvalova. Olga Šuvalovová je i na ruské poměry velmi talentovaná podnikatelka. Jak uvádí oficiální zdroje, za pouhé tři roky si vydělala 1,4 miliardy rublů (okolo 900 milionů korun).
Přitom to není poprvé, co jsou místopředseda vlády zodpovídající za ekonomický sektor a jeho žena zmiňováni v souvislosti s netransparentním zbohatnutím.
Loni americký list The Wall Street Journal zveřejnil článek, ve kterém uvedl, že se jim v minulosti podařilo prostřednictvím offshorového trustu vydělat několik desítek až stovek milionů dolarů. Třeba úspěšnou investicí do akcií Gazpromu, která Šuvalovovým měla vynést okolo 80 milionů dolarů.
Cílená diskreditace?
Podobně jako před rokem, i nyní Šuvalov všechna obvinění odmítá. Podle něj jsou finanční prostředky a firmy, o kterých se zmiňují novináři z ICIJ, uvedeny v přiznání o příjmech jeho rodiny. Na zveřejnění informací nereagoval ani Kreml, který nedávno zahájil kampaň proti zahraničním aktivům úředníků.
"Zveřejňování jednotlivých jmen navozuje dojem cílené diskreditace. Zveřejnění seznamu právnických osob, které mají účty na Britských Panenských ostrovech, by bylo mnohem zajímavější. Zajímavější by bylo i pro společnost, aby pochopila, jaké procesy se odehrávají," řekl deníku Aktuálně.cz Kirill Kabanov, předseda ruského nevládního Národního protikorupčního výboru.
Podle něj v Rusku panuje přesvědčení, že k útokům na daňové ráje nedochází náhodou, ale má se údajně jednat o celý řetězec událostí, který byl zahájen tlakem na Švýcarsko, aby zveřejnilo jména Američanů a Němců, kteří mají v tamních bankách účty.
Náhodné prý není ani to, že se v souvislosti s kauzou OffshoreLeaks objevilo jméno vicepremiéra. "Je to záměrný únik informací, který má do budoucna Šuvalova diskreditovat. Spíš to je záležitost boje mezi jednotlivými klany ruské elity," vysvětluje expert.
Chamtivost ruské byrokracie
Kabanov si přitom nemyslí, že by zveřejňování jmen ruských vkladatelů pomohlo v tažení Kremlu proti úředníkům, kteří mají v zahraničí účty a jiná aktiva. "V tomto ohledu spíš pomůže politické rozhodnutí Vladimira Putina. Pokud i nadále ruští úředníci budou schovávat peníze v zahraničí, budou to dělat mnohem chytřeji," vysvětluje.
Zájem Rusů o daňové ráje má podle Kabanova kořeny v nedokonalém ruském justičním systému, problematickém postavení bezpečnostních orgánů a chamtivosti ruské byrokracie.
Britské Panenské ostrovy jsou, po Kypru, Nizozemí a Lucembursku, pro Rusy čtvrtým nejpopulárnějším daňovým rájem. V loňském roce odtud podle časopisu Forbes ruské firmy získaly půjčky ve výši více než 5 miliard dolarů.
Na karibských ostrovech je zároveň zaregistrována například společnost A-Finance, jejímž prostřednictví kontroluje prokremelský oligarcha Oleg Děripaska holdingovou společnost Bazovyj element.
