Moskva - Rusko je hrdé na svou vědu. Ta se má - alespoň podle plánů prezidenta Medveděva - stát v blízkém budoucnu progresivním hybatelem ekonomiky země.
Vědecká obec je zdrženlivější. Rusko sice má intelektuální potenciál konkurovat Západu. Vědci, zejména ti mladí, však stále častěji poukazují na nedostatky státní politiky. A nezřídka touží po odchodu do zahraničí.
Na moderním moskevském výstavišti, ve stínu nedostavěných mrakodrapů Moskva City, se konal Festival vědy. Na šestém ročníku akce, která má přispět popularizaci vědy, byla hlava na hlavě.
Před jevištěm a okolo stánků se tísnili dospělí i malí budoucí vědci, kteří se učili vyrábět filmový sníh a hráli si s gravitací. Soudě podle počtu návštěvníků se zdá, že ruské vědě nedostatek zájmu nehrozí. Všední život ruského vědce ale už tak růžově nevypadá.
Aplikovaná konkurence
"Ano, Rusko může na poli základního výzkumu konkurovat Západu," říká asi třicetiletý odborný asistent Stanislav z Moskevské státní technické univerzity Stankin. Podle něj však problém spočívá v praktickém využitím vědy.
"Musíme dohnat západní vědu zejména v praktické oblasti, v oblasti aplikované vědy. Jako to například dělá Čína nebo Jižní Korea," dodává. Čínská politika sice není příliš šetrná k duševnímu vlastnictví, Peking ale stále zvyšuje svou technologickou úroveň. Rusko naopak zaostává.
"Měli bychom více aplikovat vědu v takových oblastech, jako je třeba automobilový průmysl, který se u nás sotva drží nad vodou. Dobrým příkladem je Jižní Korea. Kdo ve světě před nějakými 20-30 lety znal nějaký korejský automobil? Aplikovaná věda pak potáhne nahoru i základní výzkum," míní Stanislav.
"Pokud bychom chtěli udělat Velký hadronový urychlovač, jaký postavila Evropská organizace pro jaderný výzkum ve Švýcarsku, tak se nám to nepodaří, protože my prakticky nic nevyrábíme," dodává.
"Valná většina ruských patentů se nepoužívá, protože u nás existuje podivný patentní systém. Například já se bojím patentovat výsledky své práce, protože se mi zdá, že ruské patentní právo lze lehce obejít. Lidé patentují to, co ve skutečnosti nechtějí komercializovat, proto ty patenty leží ladem," tvrdí vědec.
Ruský evergreen: podfinancování
Evergreen podfinancování vědy se nevyhýbá ani Rusku. Ruští vědci považují státní podporu za nedostatečnou a v polovině října jich několik stovek dokonce v centru Moskvy demonstrovalo za zvýšení dotací.
Ty jsou, jak si ve vysílání rádia Echo Moskvy posteskl Jevgenij Oniščenko, vědecký pracovník Institutu fyziky Ruské akademie věd, deset let po ropném boomu neadekvátně malé.
Od ruského státu věda v letošním roce dostala okolo sedmi miliard dolarů, přičemž sousední Čína na výzkum vydělila čtyřikrát tolik. Pro srovnání: podle Českého statistického úřadu v loňském roce celkové investice do české vědy dosáhly výše tří miliard dolarů.
"Ano, stát vědu a výzkum samozřejmě podporuje, ale ta podpora je poněkud zvláštní," tvrdí Stanislav. "Z rozpočtu jsou vydělovány finance v podobě grantů nebo konkurzů a tyhle peníze se následně čerpají. Jestliže v zahraničí je pak výstupem třeba patent nebo projekt, v Rusku je výstupem často jen zpráva o vykonané práci bez hmatatelného výsledku," vysvětluje.
Nebádám, pracuji
Alexej z jihoruské Donské státní technické univerzity přivezl se svým kolegou na výstavu laboratorní maketu hasičského robota. Jak sami říkají, snaží se vyvinout plně autonomní stroj, který by mohl pracovat při požárech chemických objektů, kde je při zásahu ohrožen život hasičů. I v jejich případě stojí otázka financí na prvním místě.
"Nikdo nechce investovat do vývoje. Jediným zdrojem financování je univerzita nebo státní program podpory mladých vědců, ale to nejsou žádné závratné částky. Prakticky většina výdajů jde z našich kapes," říká.
Špatné je to podle něj také s finančním ohodnocením. Roční stipendium od státu je nízké, nepřesahuje prý 70 tisíc rublů. "Stipendia, která mladí vědci u nás dostávají, jim nedovolují zabývat se výlučně vědou. Při práci se pouze z entuziasmu zabývám vědou," vysvětluje Alexej.
Perspektivy v nedohlednu
Tato situace stimuluje jev, se kterým se Rusko potýká od rozpadu Sovětského svazu - takzvaný odliv mozků do zahraničí. Podle Populačního fondu OSN opustily Rusko od roku 1992 více než tři miliony specialistů.
Jen ve Spojených státech pracuje okolo 900 tisíc ruských vědců a odborníků.
Stanislav i Alexej nezastírají, že kvůli nejasným vyhlídkám o odchodu do ciziny přemýšleli i oni. Opustit Rusko jim brání jen osobní důvody.
"Možná bych odjel do zahraničí, ale nemohu z rodinných důvodů. Chtěl bych se zabývat vědeckou prací tady a přinést zemi nějaký prospěch. Ale existuje celá řada příčin, které mě nutí nevěřit v to, že jsem v Rusku potřebný a užitečný," dělí se o své pocity Stanislav.
Podobnou skepsi cítí také Alexej. "Považuji se za patriota, ale pokud by se naskytla možnost, ze země byl odjel. Podmínky mi nedovolují zabývat se vědou, v mém případě robotechnikou. Zatím nevidím žádné perspektivy, jen doufám, že se snad situace časem zlepší."
Belgorodský úspěch
Situace v ruské vědě nicméně není natolik tristní, jak by se mohlo zdát. Příkladem může být Belgorodská státní univerzita. Na státní podporu si tam nestěžují, dokonce ani odchod vědeckých specialistů do zahraniční pro ně není zásadní problém.
"Dostáváme dobrou finanční pomoc od státu a díky této podpoře se u nás mohou rozvíjet různé vědecké obory, například nanotechnologie. Také se snažíme o vlastní financování," říká Galina, lektorka z belgorodské univerzity.
Univerzita zakládá takzvané malé inovační podniky. Jejich úkolem je stát se mezičlánkem mezi akademickou sférou a trhem. Stát poskytuje dotace k zahájení vědeckých výzkumů, jejichž výsledky budou podniky nabízet větším firmám. Utržený zisk za ně se znovu vrátí univerzitě.
Jak přitom podotýká Galinina kolegyně Olga, malé inovační podniky nejsou jen jedním ze způsobů financování vysoké školy. "Vytvářejí se tím také pracovní místa pro naše studenty. Po skončení školy absolvent dál může v takových inovačních podnicích pracovat," říká.
O tom, že ruská věda může konkurovat té západní, svědčí podle slov Galiny právě úspěch malého inovačního podniku belgorodské univerzity na francouzském veletrhu inovací Concours Lépine, kde mu byla udělena bronzová medaile za výzkum v oblasti nanosorbentů.
"Na našich studentech nevidím touhu odjet na Západ. Naopak, naše univerzita si na nezájem stěžovat nemůže. Doslova před okamžikem k nám přišel mladík, který absolvoval moskevskou technickou univerzitu a projevil zájem o lektorské místo na naší škole. Chtěl by u nás přednášet," dodává.
