Varovný zvuk sirén znají obyvatelé ukrajinských měst od únorového napadení ruskými vojsky. Počátkem října se rozezněly znovu. V Kyjevě, Lvově i Žytomyru utíkali obyvatelé v pondělí ráno rychle do krytů. Ruské ozbrojené síly ostřelovaly cíle po celé Ukrajině, podle Kyjeva vypálily desítky raket, nasadily bezpilotní letouny i drony.
Nový velitel ruských vojsk na Ukrajině, generál Sergej Surovikin, má přitom podle britských i amerických zpravodajců vážné problémy s nedostatkem zbraní. Dochází mu především přesná munice, kterou k útokům v posledních týdnech používá. Podle deníku Washington Post ji Rusko doplňuje z Íránu, který to ale popírá.
Zbytky dronů vyrobených v Íránu ukazují na čerstvých fotografiích nezávislé ukrajinské zdroje. Použití zbraní íránské výroby potvrdil i Pentagon.
"Vztah mezi Ruskem a Íránem bych popsal jako manželství z rozumu," uvedl pro Aktuálně.cz politolog Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který se na Írán specializuje. "Řadu let byl Írán izolovaný a v Rusku měl strategického partnera. Teď má možnost, jak to Moskvě oplatit," připomněl západní sankce uvalené na Írán po nastolení islámského režimu v roce 1979. V posledních letech sankce přitvrdily kvůli íránskému jadernému programu.
Západní sankce zasáhly po invazi na Ukrajinu i Rusko a izolovaly jej od dodávek z Evropy i USA. Kreml se proto musel spolehnout na pomoc Sýrie, Severní Koreje nebo právě Íránu, od kterého dostal v srpnu stovky dronů Šahíd. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy obvinil Teherán z podpory Moskvy. Koncem září ukrajinské složky tvrdily, že se jim je daří sestřelovat, napsal list New York Times.
Tehdy se ale jednalo o útoky podél fronty, ne o nálety na města, k jakým došlo minulý i tento týden. Kraus připomíná, že íránské drony jsou vzhledem k mnohaleté blokádě země vyrobené na koleni, s pomocí ukradených dílů i výrobních znalostí. "Teď se nacházíme v testovací fázi. Je to poprvé, co byly drony použity v tak velkém měřítku," prohlásil.
Moskva tvrdí, že dokáže íránské drony zaměřit na konkrétní místo. V pondělí potvrdila, že zasáhla všechny plánované cíle. Washingtonský Institut pro studium války ale uvádí, že tyto drony nejsou zdaleka tak účinné jako americký systém HIMARS, který používají Ukrajinci.
"Otázkou také zůstávají výrobní kapacity Íránu. Poptávka z Ruska bude pravděpodobně mnohem vyšší, než co bude schopen vyrobit," nastínil Kraus. Pokud by příliv zbraní výrazně zesílil, mohl by podle expertů převážit situaci na bojišti zpátky ve prospěch Moskvy.
Balistické střely
Írán podle informací zpravodajců, které mají Washington i Kyjev k dispozici, připravuje i dodávku balistických raket krátkého doletu. Zasáhnout mohou cíl vzdálený 300 i 700 kilometrů. Jednalo by se o první podobnou dodávku Rusku od začátku války.
"Posun od bezpilotních letounů k raketám by mohl Rusům poskytnout více možností," uvedl Farzin Nadimi, expert na íránské zbraně z washingtonského think-tanku Washington Institute for Near East Policy.
Teherán vlastní jeden z největších arzenálů raket krátkého a středního doletu na Blízkém východě. Původně se jeho konstruktéři potýkali se spolehlivostí střel, nejnovější verze raket Fateh-110 a Zolfaghar však odborníci považují za silné a poměrně přesné, tvrdí Nadimi.
Jakoukoli vyzbrojovací spolupráci však Íránci i Rusové popírají. "Věříme, že posílání zbraní kterékoliv straně válku prodlouží," zopakoval íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján při víkendovém telefonátu se svým portugalským protějškem Joaoem Gomesem Cravinhoem. "Írán se tváří jako neutrální stát, ale Rusko je pro něj důležitý partner," nabídl pohled nezávislého experta český politolog Kraus.
A co Izrael?
Ukrajinci opakovaně žádají o pomoc Izrael. Židovský stát je známý účinným systémem obrany proti raketovým útokům z okolních muslimských zemí. "Nevím, co se stalo Izraeli," prohlásil v září prezident Zelenskyj. "Jsem v šoku. Nerozumím, proč nám nemohou poslat protivzdušnou obranu." Ukrajina doufala, že když začne Írán podporovat Rusko, přikloní se neutrální Izrael na stranu Kyjeva. Obě země jsou na Blízkém východě ostrými rivaly.
Zákulisní zprávy ale uvádějí, že spolupráce s izraelskými experty už v Kyjevě běží. Vysoce postavený ukrajinský úředník pro New York Times pod podmínkou anonymity potvrdil, že izraelské zpravodajské služby předávají Ukrajincům informace o íránských dronech.
Někteří izraelští politici by si nyní přáli pomoc ještě prohloubit. "Dnes ráno bylo oznámeno, že Írán převáží balistické rakety do Ruska. Není pochyb o tom, na jaké straně by měl Izrael v tomto krvavém konfliktu stát. Nastal čas, aby Ukrajina dostala i vojenskou pomoc," napsal na Twitter izraelský ministr pro záležitosti diaspory Nachman Šai.
Podle Krause je ale situace pro Izrael složitá, výraznější zapojení si český expert představit nedovede. "Izrael měl historicky dobré vztahy s Ruskem. Více než dva miliony jeho obyvatel tvoří rusky mluvící lidé," upozornil.
Zapojení dalších států tak zůstává otázkou. Stejně jako to, jak dlouho bude Írán schopný Moskvu podporovat. Momentálně řeší Teherán i domácí krizi, zemi zachvátily protivládní protesty kvůli smrti mladé Íránky kurdského původu po zatčení policií. Hrozí tedy, že zbraně použije islámský režim v Kurdistánu.
