Elita uvnitř elity. Rusku vládne tajná služba FSB, odpadlíky tvrdě trestá

Martin Novák Martin Novák
18. 3. 2024 10:53
Okrová šestipatrová budova na Lubjanském náměstí v Moskvě je známá jako Lubjanka. Za sovětských časů zde sídlila sovětská tajná policie KGB, "zdědila" ji její ruská nástupkyně Federální a bezpečnostní služba (FSB).
Příslušník ruské tajné služby FSB, ilustrační foto
Příslušník ruské tajné služby FSB, ilustrační foto | Foto: Profimedia

S tímto domem, kde za Stalinovy éry ve sklepích vyslýchali a mučili zadržené, je pevným poutem spojená kariéra Vladimira Putina a mnoha lidí kolem něj na špici ruského režimu. Putin po studiu práv pracoval pro KGB a později - v roce 1998 - se stal šéfem FSB. Pak už následovala křesla premiéra a prezidenta. Víkendové volby potvrdily Putina coby neomezeného vládce Ruska, nečelil žádným opravdovým soupeřům.

Úkolem Federální a bezpečnostní služby je eliminovat jakékoliv nebezpečí pro režim doma v Rusku. Zahraničí pod její dozor nespadá, i když ve FSB existuje například takzvaný pátý odbor zaměřený na Ukrajinu.

Ruský novinář a historik Jaroslav Šimov minulý týden v pořadu Aktuálně.cz Spotlight News uvedl, že moc tajné policie se zvolna blíží stalinské éře, kdy miliony zatčených lidí končily v pracovních lágrech nebo na popravišti.

"Současná ruská politická elita se z velké míry skládá z lidí, kteří jsou spojení se sovětskými a ruskými tajnými službami. Ruský vládce chce být všudypřítomný, ale šlendrián v různých patrech státního aparátu způsobuje, že systém kontroly není tak precizní a účinný, jak se může zdát. Represe ale stoupají, a i když ještě nejsou srovnatelné se Stalinovým terorem ve třicátých letech, bohužel se k tomu blíží," popsal Šimov.

V devadesátých letech moc a prestiž bezpečnostních sil v Rusku upadla, Putin to ale po svém nástupu k moci změnil. Zvýšil rozpočet na armádu, policii i tajné služby. Obklopil se lidmi, kteří s ním působili ještě v KGB.

Sídlo Federální a bezpečnostní služby na Lubjanském náměstí v Moskvě
Sídlo Federální a bezpečnostní služby na Lubjanském náměstí v Moskvě | Foto: Reuters

"Lidi, kteří spolu pracovali v ruských tajných službách, spojuje jejich společná mentalita. Je založená na snaze potlačovat ve společnosti jakékoliv shora neschválené změny, na pocitu vlastenecké služby a na loajalitě vůči státu a sobě navzájem," uvedla v roce 2007 ruská socioložka Olga Kryštanovská, která byla zpočátku kritičkou Putina, později ho však začala podporovat a vstoupila do jeho strany Jednotné Rusko.

Není známo, kolik přesně lidí FSB v Rusku zaměstnává. Podle ruského investigativního novináře žijícího v Británii a experta na ruské tajné služby Andreje Soldatova šlo v roce 2013 o více než 200 tisíc pracovníků. Je ale pravděpodobné, že od té doby se aparát výrazně rozšířil. Opozičního předáka Alexeje Navalného, který minulý měsíc zemřel v trestanecké kolonii na Sibiři, před jeho zatčením a odsouzením prakticky neustále sledoval tým FSB.

Když některý z pracovníků "zradí", odplata bývá tvrdá. Bývalý důstojník této služby Alexandr Litviněnko, který zveřejňoval informace o praktikách ruských tajných policistů a prchl do Velké Británie, zemřel v roce 2006 na otravu poloniem.

Kdysi existoval vtip, že východoněmecká tajná policie Stasi není tajnou policí východoněmeckého státu, nýbrž že je to naopak - Stasi je tajná policie se svým státem, což dokumentovalo její ovládání a penetraci východoevropské společnosti. Na současné Rusko by tento příměr seděl také. Lidé kolem Putina, jako současný šéf Federální a bezpečnostní služby Alexandr Bortnikov, předseda ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev a ředitel Služby vnější rozvědky Sergej Naryškin, jsou jeho bývalí kolegové z KGB. A všichni sloužili, stejně jako Putin, v leningradském aparátu této organizace.

Ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza, kterého moskevský soud loni poslal do vězení na 25 let za kritiku války na Ukrajině, v roce 2019 v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že v Rusku v podstatě vládne KGB. "Putin je bývalý důstojník KGB a obklopil se stejnými lidmi. Za krátkou dobu se mu zemi podařilo totálně změnit z nedokonalé demokracie devadesátých let na stát s dokonalým autoritářským režimem," popsal.

Video: "Vrstva kolem Putina je až příliš silná." Novinář popsal, kdo by ruského prezidenta mohl nahradit (13. 3. 2024)

Spotlight News s novinářem a historikem Jaroslavem Šimovem | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

Další zprávy