Moskva/Damašek - Rusko chce vyřešit krizi v Sýrii pomocí politických a diplomatických nástrojů, řekl ruský prezident Vladimir Putin.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím uvedl, že po odmítnutí ruského návrhu rezoluce v Radě bezpečnosti OSN bude Moskva nadále pomáhat syrské vládě v boji proti teroristům.
Moskva chtěla prostřednictvím rezoluce prosadit zákaz přeshraničních útoků na syrské území, což bylo namířeno proti tureckému ostřelování syrských Kurdů.
V rámci jednání o příměří v Sýrii spolu telefonicky hovořili ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry.
"Jakékoli spory jsme se vždy snažili řešit výlučně politickými, diplomatickými prostředky. Budeme o to usilovat i v tomto případě," řekl Putin podle agentury Reuters vojenským činitelům v Kremlu.
V návrhu ruské rezoluce sice nikdo nebyl jmenován, jeho přijetí by ale znamenalo, že Turecko by muselo ukončit ostřelování syrského pohraničí u své hranice. Peskov prohlásil, že Rusko útoky tureckého dělostřelectva považuje za "nepřijatelné". "Můžeme pouze vyjádřit politování, že návrh nebyl přijat," řekl Peskov.
Ukončete bombardování
Z pětice stálých členů Rady bezpečnosti s právem veta byly proti návrhu Francie, USA a Británie. Západní státy požadují, aby také Rusko ukončilo bombardování cílů v Sýrii. To Peskov vyloučil, když řekl, že Moskva bude v boji proti terorismu Damašku dál pomáhat. "Rusko pokračuje ve své politice zaměřené na pomoc a podporu syrské armády v její ofenzívě proti teroristům," řekl.
Turecko už týden bombarduje syrské území ve snaze zastavit postup syrských kurdských milicí, které bojují hlavně v provincii Halab. Syrská vláda vydala prohlášení, v němž turecké útoky označuje za "pobuřující porušení" mezinárodního práva a Turecko obviňuje z páchání zločinů na Syřanech.
Lavrov a Kerry telefonicky mluvili o tom, jak zajistit příměří, které nebude zahrnovat "bojové operace proti teroristickým skupinám", uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Lavrov podle agentury RIA zdůraznil, že Turecko musí zastavit "provokační akce, které porušují územní celistvost Sýrie". Oba ministři podle Moskvy uvedli, že k zajištění příměří v Sýrii je zapotřebí rusko-americké vojenské koordinace.
V Ženevě se mezitím vyjednává o příměří, kterým syrská opozice podmiňuje návrat k přerušeným mírovým jednáním. Podle zdroje blízkého jednání a citovaného agenturou Reuters opozice souhlasí s dvou až třítýdenním příměřím. Podmiňuje ho ale tím, že kromě radikálů z Islámského státu, které příměří nebude zahrnovat, ho podpoří všichni, kdo v Sýrii bojují. Příměří by pak mohlo být obnovováno. K dalším podmínkám opozice patří ukončení obléhání měst a vesnic, otevření koridorů pro humanitární pomoc a propuštění vězňů.
Příměří ano, ale...
K příměří se večer vstřícně vyjádřil i syrský prezident Bašár Asad. Podmínkou ale podle něj je, aby "teroristé", k nimž Damašek řadí všechny protirežimní vzbouřence, nevyužili přestávky v bojích ke své výhodě a aby země, které je podporují, zejména Turecko, tuto podporu přerušily.
"Řekli jsme, že jsme připraveni zastavit vojenské operace, tato otázka však souvisí s důležitějšími věcmi... jako je nutnost zabránit teroristům, aby toho využili ke zlepšení svých pozic," uvedl Asad podle oficiální webové stránky svého úřadu.
Mírové rozhovory zprostředkovala OSN. Začaly v lednu, ale od 3. února jsou přerušeny. Pokračovat měly 25. února, avšak zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura už naznačil, že se tento termín asi nepodaří dodržet.
Ankara přeshraniční útoky proti kurdským ozbrojencům označuje za "sebeobranu" a ráda by zahájila také pozemní ofenzívu. Nechce ale poslat do Sýrie armádu sama a usiluje o sestavení koalice.
Turecko kritizoval Mezinárodní výbor Červeného kříže. Ankara podle něj útočí na syrskou provincii Halab, avšak odmítá otevřít hranici pro uprchlíky a přijala jenom několik těžce raněných.
