Vláda podle serveru škrtá v klíčových federálních projektech ve zdravotnictví druhý rok za sebou, aby měla peníze na vojenské výdaje, které dosahují rekordní výše od dob Sovětského svazu.
Ze zmíněného vysvětlení vyplývá, že od roku 2026 přestanou úřady financovat projekt modernizace primární zdravotní péče. Na projekt, v jehož rámci se plánovaly opravy 6400 poliklinik a nemocnic v regionech, nákup 13 000 sanitek a více než 66 000 kusů vybavení, příští rok stát utratí 121,2 miliardy rublů (asi 28,98 miliardy korun). Ale v roce 2026 se objem prostředků na tento projekt sníží na nulu a na ní zůstane i v roce 2027.
Škrty čekají i další projekty ve zdravotnictví, se kterými ruský prezident Vladimir Putin šel do kampaně ještě před svým zvolením na čtvrté období v čele státu. Tehdy, v roce 2018, sliboval, že průměrná délka dožití se k roku 2024 prodlouží na 80 let. Ale financování federálního projektu boje proti onkologickým onemocněním, v jehož rámci se mělo postavit 420 středisek ambulantní onkologické pomoci a vybavit 160 nemocnic a ambulancí v regionech, se ořízne na 140 miliard rublů (asi 33,4 miliardy korun). V letošním rozpočtu se na projekt vydělilo 147,4 miliardy rublů, loni 159,9 miliardy. Za dva roky se tedy výdaje na boj proti rakovině snížily o 12 procent, napsal portál.
Federální projekt boje proti kardiovaskulárním nemocem přijde prakticky o polovinu peněz. Letos na něj pamatovali s 20,4 miliardy rublů (4,8 miliardy korun), v příštím roce dostane už jen 11,5 miliardy (2,7 miliardy korun). V následujících dvou letech se finance zkrátí na 11,34 miliardy.
O třetinu rublů přijde i projekt rozvoje zdravotnické infrastruktury. Letos se počítalo s tím, že dostane 58,7 miliardy, ale příští rok to bude 36,4 miliardy (14 respektive 8,7 miliardy korun).
Ušetřené peníze zoufale potřebuje státní rozpočet, který v příštím roce má přežít další rekord ve vojenských výdajích. Na armádu a nákupy zbraní má jít 13,5 bilionu rublů (asi 3,22 bilionu korun) neboli 30 procent všech výdajů. Oproti letošnímu roku to bude o 22 procent více a pojde o čtyřnásobek sumy, určené na tento účel v předválečném roce 2021.
Když se k tomu připočte kapitola "národní bezpečnost", která zahrnuje výdaje na ministerstvo vnitra, ruskou národní gardu, tajné služby, federální kriminální ústřednu Vyšetřovací výbor a vězeňskou službu, silové složky celkem spolknou 17 bilionů rublů (asi čtyři biliony korun) neboli dvě pětiny rozpočtu.
Nic podobného se v postsovětských dějinách Ruska ještě nestalo, míní Alexandra Prokolenková z berlínské pobočky analytického střediska Carnegie. Ačkoliv Kreml stále tvrdí, že sociální výdaje zůstávají jeho prioritou, jde jen o rétoriku. Financování školství, zdravotnictví a dokonce i sociální podpory občanů buď roste jen nepatrně, anebo se krátí. Vzhledem k rostoucím vojenským výdajům se ostatní rozpočtové kapitoly ořezávají a tato situace se bude s pokračováním války jen zhoršovat, varovala Prokolenková.
