Moskva - V Rusku to po nedělních parlamentních volbách vře. Moskevská policie v úterý večer opět zatýkala opoziční aktivisty, kteří přišli do centra protestovat proti "nečestným a nespravedlivým" volbám.
Agentura Interfax odhadla počet zatčených na více než 250, ITAR-TASS na "několik stovek". Mezi nimi se podle rozhlasu ocitli i kolemjdoucí a reportéři. Zatčen byl i bývalý vicepremiér Boris Němcov, který patří k nejznámějším kritikům Kremlu, obránce lidských práv Lev Ponomarjov či předák liberální strany Jabloko Sergej Mitrochin.
Demonstranty vzápětí po příchodu na Triumfální náměstí obklopily speciální pořádkové jednotky OMON. ""Hanba, hanba!" a "Rusko bez Putina!", skandoval hlouček v odpovědi na zatýkání, zatímco stovky aktivistů prokremelských mládežnických organizací Naši a Mladá garda na druhém konci náměstí volaly "Rusko!" a "Putin!".
Podle policie prý "radikálové" a "nacionalisté" házeli po strážnících skleněné lahve, policisté ale situaci dostali pod kontrolu.
"Už sedím v autobusu. Nic jsem nekřičel, ale prostě mě hrubě popadli a strčili dovnitř," zatelefonoval do rádia Kommersant FM jeden ze zatčených reportérů. Stejně dopadla jeho kolegyně ze společenské rubriky Božena Rynská; příslušníci OMON ji sice zatkli "slušně", ale vůbec nereagovali na námitky, že zatčení odporuje zákonu.
Podobná demonstrace se v pondělí odehrála také v Petrohradě.
Policie zatkla v obou městech několik stovek lidí, nedošlo však k žádnému násilí. Protestují i komunisté, sešli se ve velkém počtu v Moskvě či Rostově na Donu.
Nepodváděli jsme
Kritiku Kreml sklízí z více stran. Například americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová prohlásila, že volby nebyly ani svobodné, ani spravedlivé.
Rovněž ministři zahraničí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) neskrývali na jednání ve Vilniusu své znepokojení. Podle šéfa německé diplomacie Guida Westerwelleho zprávy pozorovatelů ukazují, že "Ruská federace má před sebou ještě dlouhou cestu k naplnění standardů OBSE".
Vládní Jednotné Rusko nařčení z podvodů a úpravy výsledků ve svůj prospěch odmítá.
Policie opět zatýká
Členové mládežnického křídla strany, které si říká Naši, uspořádali na Rudém náměstí v Moskvě v úterý dopoledne "protidemonstraci."
Přišlo na ni asi patnáct tisíc lidí. Vedení strany chystá další akci na úterní večer. Příznivci Jednotného Ruska se sešli i v jiných městech, například v Krasnojarsku na Sibiři.
Po pondělním nečekaně velkém protestu opozice se v úterý rozmístily v centru metropole speciální oddíly ministerstva vnitra. Mají bránit dalším demonstracím. Večer se stovky lidí znovu začaly scházet na další opoziční shromáždění, nejméně deset lidí už policie zatkla.
Putinův mluvčí pohrozil, že úřady nepovolené demonstrace nebudou tolerovat.
Kritici se například ptají, jak Putinova strana mohla nakonec v Moskvě získat 46 procent hlasů, ačkoliv podle sociologických průzkumů u volebních místností měla podporu okolo 27 procent voličů. Rovněž podle protokolů z 36 volebních okrsků, které se ocitly v rukou novinářů, pro vládní stranu hlasovalo v průměru 23,4 procenta Moskvanů.
Skok z 30 na 46 procent si list Vedomosti vysvětluje "abnormálně vysokými ukazateli" v okrscích, kde Jednotné Rusko pojednou získalo 90 až 99 procent hlasů. "Gigantické hlasování pro Jednotné Rusko v Moskvě prostě není možné," tvrdí politolog Alexandr Kyněv.
Metropole je podle něj natolik homogenní, že by se výsledky jednotlivých čtvrtí, natož sousedních obvodů, neměly radikálně lišit, jak se však v neděli stalo.
Nejmenovaný člen volebního štábu strany deníku prozradil, že v části okrsků se naplánovanému výsledku napomohlo, a o tom nepřímo svědčí i to, že volební účast v Moskvě v posledních dvou hodinách hlasování vzrostla z 50 na 60 procent.
Podle tajemníka komunistů Ivana Melnikova se výsledky masově falšovaly v desítkách regionů, od vhazování zfalšovaných lístků do uren až po "kolotoč" opakovaných hlasování. V Astrachani a Petrohradu "pozorovatele vyháněli a do výsledků zapisovali, co chtěli", prohlásil předák Spravedlivého Ruska Sergej Mironov.
Vladimir Putin v úterý prohlásil, že pokud bude zvolen v březnu prezidentem, provede ve vládě změny. "Vyjdu vstříc požadavkům na modernizaci a změny."
