Polskou vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) a maďarský Fidesz v minulosti sblížily euroskepticimismus a odmítání větší role unijních struktur. Mimořádné byly také osobní vazby mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a vlivným hráčem polské politiky, bývalým předsedou vlády Jaroslawem Kaczynským.
Ruská agrese na Ukrajinu ale oba státy rozdělila. Polsko, které je lídrem pomoci Kyjevu, přijalo pět milionů uprchlíků, posílá zbraně a prosazuje tvrdé sankce vůči Kremlu. Na druhé straně Maďarsko se k válce staví neutrálně, nedovoluje převoz zbraní na Ukrajinu přes své území a stále vyjednává s Ruskem o dodávkách levného plynu.
"Zatímco my chceme zůstat mimo tento konflikt dvou slovanských národů, lidé v Polsku považují tuto válku za svou - a je to i jejich válka. V tomto bodě nemůžeme dosáhnout shody, ale musíme zachovat podmínky pro pokračování maďarsko-polského spojenectví a přátelství po válce," cituje maďarského premiéra Viktora Orbána polský server Gazeta.pl.
Od Jaroslawa Kaczynského ale směřují do Budapešti ostrá slova. Prohlásil například, že Orbán by měl navštívit očního lékaře, pokud nevidí, co se stalo v Buči. Na zprávy o masakru ukrajinských civilistů v tomto městě maďarský premiér uvedl, že je třeba vyčkat a vyšetřit, co se stalo. Šéf polské PiS také varoval, že spolupráce mezi Budapeští a Varšavou nemůže pokračovat, jako by se nic nestalo.
Spíš spolupráce s Českem
Polský publicista Tomasz Grzywaczewski, autor řady knih a reportáží z východní Evropy a zemí bývalého Sovětského svazu, deníku Aktuálně.cz potvrdil, že tradiční přátelství mezi Polskem a Maďarskem dostalo opravdu tvrdou ránu. Rozdíly v pohledu na ruskou politiku se podle něj projevovaly už od anexe Krymu a války na Donbase v roce 2014, ale ještě bylo možné je odsouvat do pozadí. Po letošní ruské invazi na Ukrajinu to ale už neplatí.
"Voliči PiS jsou velmi proukrajinští. Je opravdu těžké jim vysvětlit, proč blízce spolupracovat s Budapeští, když jde na ruku Moskvě. Je to pro většinu Poláků - nejen politiků - velké zklamání. Doufali, že v případě invaze na Ukrajinu bude Maďarsko proti Rusku, ale to se nestalo. Je nemožné teď mluvit o nějakém spojenectví s Maďarskem, v Polsku je spíš na pořadu dne spolupráce s Českem v podpoře Ukrajině," vysvětlil Grzywaczewski.
On sám je prý šokován tím, do jaké míry je maďarská vláda vstřícná k Rusku.
"Už před dvaceti lety, když mi bylo šestnáct, jsem byl v Budapešti v muzeu teroru, které bylo tehdy nově otevřené, v Polsku přitom nic takového ještě nebylo. Věnovalo se období nacismu, komunismu a sovětské invaze v roce 1956. Když si na ten zážitek vzpomenu, tak je to paradox a šok, že se Maďarsko teď chová takto," diví se polský novinář.
Minimalizovat škody
Nejen v Polsku, ale i jinde si lidé pokládají otázku, zda v Budapešti prostě zapomněli na rok 1956, kdy sovětské tanky rozdrtily jejich povstání. Podle Grzywaczewského je pro Maďary větším traumatem Trianonská dohoda z roku 1920 a z ní vyplývající velká ztráta území, které považovali za své a kde žili.
"Nostalgie po maďarském historickém území je silná a vzbuzuje větší emoce než rok 1956. Je za tím také úspěšná propagandistická práce Orbánova týmu. Přesvědčil Maďary, že historie je historie, že se nebude opakovat, že Ukrajina není Maďarsko a že současné Rusko pro Maďarsko není hrozbou," domnívá se Grzywaczewski.
Budapešť se ale snaží vzniklé škody a trhliny minimalizovat. Nová maďarská prezidentka Katalin Novaková jela na svou první zahraniční návštěvu do Polska a řekla tam, že přes všechny rozdílné názory Maďarko ruský útok na Ukrajinu odsuzuje. "Až válka skončí, Viktor Orbán očekává a věří, že polští konzervativci budou znovu jeho partnerem v zahraničí. Dříve, či později," uvedl pro Financial Times Miklós Mitrovits, expert na středoevropskou politiku z Maďarské akademie věd.
