Ležel na jednotce intenzivní péče v nemocnici v rumunském Sibiu, když lékařům přiznal, že jeho certifikát o očkování není pravý. Nebyl to zdaleka první takový pacient, ale byl nejmladší. Lékaři mu ovšem už nemohli pomoci a zemřel.
"Máme hospitalizované pacienty, kteří nás prosí o vakcíny," řekla na začátku října vedoucí oddělení Ioana Codruová místní agentuře Agerpres. "Vysvětlujeme jim, že jakmile jsou na jednotce intenzivní péče, tak už je pozdě na jakákoliv preventivní opatření."
Na začátku měsíce označil prezident Klaus Iohannis pandemickou situaci v Rumunsku za "katastrofální". V posledním týdnu tu denně přibylo průměrně 15 tisíc nově nakažených, přitom v polovině září to bylo okolo tří tisíc denně. Na nemoc umírá každý den okolo 400 lidí. Rumunsko tak zažívá nejhorší vlnu koronaviru od začátku pandemie, upozorňuje Rádio Svobodná Evropa.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se k 11. říjnu počet úmrtí v Rumunsku pohyboval na 1,45 na 100 tisíc obyvatel a sousední Bulharsko si vedlo jen o trochu lépe s 1,23 úmrtí na 100 tisíc obyvatel. Průměr Evropské unie byl tehdy jen 0,13.
Očkování nevěří ani lékaři
Dvojice zemí si ale nevede dobře ani v dalších statistikách, například co se týče počtu naočkovaných obyvatel. Podle Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí jsou na tom nejhůře z celé unie. V Bulharsku je plně naočkováno jen 24 procent dospělých, zatímco v Rumunsku 35 procent. Pod evropským průměrem je i Česko, zde je ale plně naočkováno 66 procent dospělých.
V Bulharsku totiž očkování často nevěří ani lékaři. Známý bulharský vědec Atanas Mangarov od začátku pandemie koronavirus zlehčoval a stavil se proti vakcínám. Řada dalších lékařů tak byla velmi opatrná a začala zrazovat třeba osoby s chronickým onemocněním od očkování, ačkoliv v jiných zemích Evropy tito lidé dostali vakcínu jako první.
"Nepodařilo se nám vycvičit většinu lékařů, kteří mají co dočinění s očkováním," vysvětluje pro server Euractiv epidemioložka Hristiana Batselová s tím, že trénink měl přijít v létě 2020.
"Jsem překvapená, kolik lékařů v Bulharsku nerozumí tomu, jak vakcíny fungují. Zdravotníci se sami bojí očkování a pak odmítají očkovat i své pacienty," dodává. Podle bulharské unie zdravotníků je v zemi naočkováno asi 70 procent lékařů, což je nejméně z celé EU.
Nejistota, obavy a fake news
Dalším problémem, na který poukazuje řada odborníků, jsou dezinformace o očkování šířící se v obou balkánských zemích. Média dávala prostor i odborníkům, kteří pandemii zlehčovali a od nichž přicházely protichůdné informace, uvádí agentura Reuters.
Právnička Maria Sharkovová navíc připomíná, že mnoho politiků v Bulharsku veřejně vystupovalo proti očkování, aby tak získali podporu voličů před nadcházejícími parlamentními volbami, letos už třetími. Právě toto politické vakuum celkovou nejistotu ještě zhoršilo.
Velmi podobná situace je i v Rumunsku. Ani tamní vládě se nepovedlo zorganizovat úspěšnou propagaci očkování. A ačkoliv se zpočátku zdálo, že bude očkovací kampaň úspěšná, politici se ji snažili co nejrychleji ukončit, aby se zdálo, že země covid-19 překonala.
"Kampaň byla úspěšná, v podstatě jsme zastavili pandemii," říkal ještě v červnu prezident Iohannis. Obhajoval tak už tehdy nízké počty naočkovaných obyvatel s tím, že nemoc v zemi v podstatě není. I proto pak ale řada lidí na očkování nepřišla.
Falešné certifikáty
Poslední vlna nemocných ale odhalila, že v Rumunsku a Bulharsku je ve skutečnosti naočkováno ještě méně lidí. Mnoho z nich si totiž nechalo vystavit jen falešné certifikáty. Přitom na to už v dubnu upozorňoval ředitel nemocnice v Temešváru v západním Rumunsku Cristian Oancea.
"Máme pochybnosti o tom, jestli jsou lidé skutečně naočkováni, když vidíme mladé pacienty s velmi vážným průběhem nemoci," řekl. Nyní jsou rumunské nemocnice na hraně kapacity a jednotky intenzivní péče se nezvládají o pacienty starat.
Problémem je, že pro takové lidi je na očkování už pozdě. Jakmile se jim podařilo získat falešný očkovací certifikát, jsou zaneseni do systému a další vakcínu získat nemohou. Až pokud si počkají na třetí dávku, která by v jejich případě byla tou první.
Bulharská redakce Rádia Svobodná Evropa vyzpovídala dvojici, která si falešný certifikát obstarala. Pod pseudonymy Marie a Ivan prozradili, že si dokumenty zařídili už na jaře a zaplatili za ně 600 levů (asi 7900 korun).
Oba loni v zimě covid prodělali a jejich lékař jim potom poradil, aby s očkováním několik měsíců počkali, protože zatím mají dostatek protilátek. V květnu se ale pár rozhodl pořídit si falešné certifikáty, aby mohl přes léto volně cestovat po EU.
Teď čekají, až na ně přijde řada se třetí dávkou, kterou si píchnout nechají. "Podváděli jsme a chovali se hodně hloupě. Udělali jsme to ze strachu a trochu z vlastní namyšlenosti," říká Marie.
Na bulharských sociálních sítích se certifikáty dají sehnat i za 200 levů (asi 2600 korun). V Rumunsku se pak potvrzení nabízejí například přes sociální síť Telegram. Tamní ministr vnitra Lucian Bode na konci srpna přiznal, že policie vyšetřuje více než 400 případů podvrhů očkovacích dokumentů.
