Praha – Bojím se izolace Ruska, ruského vojenského tažení na Ukrajinu, ale ne o svůj život. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Vitalij Jaroševskij, zástupce šéfredaktora ruského listu Novaja Gazeta.
Opozičního média, které i přes tlak režimu Vladimira Putina stále přežívá a vyjadřuje se kriticky o ruské politice vůči Ukrajině i vůči tomu, jak Putin mění Rusko.
Novaja Gazeta je spjata především s kritičkou války v Čečensku Annou Politkovskou, zastřelenou před osmi lety na ulici v Moskvě.
Jaroševskij přijel do České republiky na Inspirační fórum v Praze. Organizuje jej Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava
A.cz: Ukrajinská krize vyvolává v Evropě zděšení, jaké kontinent dlouho nezažil. Jakého dopadu na Rusko se obáváte vy jako Rus?
Vitalij Jaroševskij: Nejhorší možností, kterou bohužel nevylučuji, je ruské vojenské tažení na Ukrajinu.
Bojím se syndromu davu, který je teď v Rusku patrný. Je to nebezpečné, protože válka může trvat dlouho. Budeme trpět fyzicky a morálně.
A.cz: Mělo by to devastující účinek na ruskou společnost?
Důsledky by byly katastrofální. Nejenom ekonomické a politické, ale také mravní. Bojím se toho syndromu davu, který je teď v Rusku patrný. Je to nebezpečné, protože válka může trvat dlouho. Budeme trpět fyzicky a morálně.
A.cz: Bojíte se něčeho, jako je nová studená válka? Izolace Ruska?
Taková izolace už začala. A bude se prohlubovat, z toho pochopitelně obavy mám. Západ například tvrdí, že sankce proti některým představitelům Putinova režimu se netýkají takzvaných prostých ruských občanů. Ale ti představitelé režimu si samozřejmě vymyslí něco, co bude omezovat práva většiny Rusů. Například možnosti cestovat, nebo něco podobného.
Ekonomická situace se zhoršuje. Sankce jsou katalyzátorem řady nepříjemných procesů. To přiznávají i ministři ruské vlády. Ministr financí například. Z Ruska utíká kapitál, roste inflace, penzisté se bojí snížení důchodů.
A.cz: Je podle vás spravedlivé obviňovat z rozpoutání konfliktu na východní Ukrajině Putina?
Ano. V tomto směru mám jednoznačný názor. Dokonce bych řekl, že jsem v tom radikál. Nebýt vměšování Kremlu na Ukrajině, bylo by tam problémů rozhodně méně a věřím, že Ukrajinci by se mezi sebou nějak dohodli.
A.cz: A o co tedy podle vás Putinovi v prvé řadě jde? Nechce prostě za žádnou cenu dopustit, aby se Ukrajina jakkoliv sbližovala se západní Evropou?
Putin sní o novém Sovětském svazu. Třeba malém, ale nějakém. Není hloupý a uvědomuje si, že Sovětský svaz v bývalých hranicích, to obrovské impérium, už nepůjde obnovit. Ale alespoň některé části by chtěl znovu získat. I proto Ukrajina tak trpí, že má Putin takový pohled na svět a takové cíle.
Uvědomil si, že mnoho Ukrajinců nechce ani tolik jít do Evropské unie, ale spíš prostě nejít s Ruskem, když to mám nějak stručně vyjádřit. Obchodovat s Ruskem ano, setkávat se s Rusy ano, ale jinak být doma svým vlastním pánem. A být velkým, vlivným státem v Evropě, protože Ukrajina má 45 milionů obyvatel, což přece jenom je velká síla.
Co Putina také znepokojuje, je ukrajinský odpor na Majdanu v Kyjevě. Odpor obyčejných lidí. V Kremlu tomu říkají převrat, podle mne jde o lidové povstání a revoluci.
Nebýt vměšování Kremlu na Ukrajině, bylo by tam problémů rozhodně méně a věřím, že Ukrajinci by se mezi sebou nějak dohodli.
Ze strany ruské vlády jde o problém s logikou. Neuznává novou ukrajinskou vládu, která se chopila moci po tom takzvaném převratu. Ale například jsem neslyšel od našich oficiálních představitelů žádné pochybnosti o nové vládě v Egyptě, která se podle této logiky loni také dostala k moci převratem.
A.cz: Dá se říci, že Putin se obává nějakého možného "Majdanu" v Rusku? Že by lidé proti jeho režimu mohli povstat jako Ukrajinci proti Janukovyčovi?
Určitě se toho bojí. Jde o povstání proti korupci, proti banditismu. V Rusku také byly takové náznaky. Po opětovném zvolení Putina na konci roku 2012 se konalo několik masových akcí. Demonstrace na Bolotném náměstí v Moskvě Putina strašně moc vylekaly. Pak přišlo obrovské shromáždění na Sacharovově třídě, kde bylo přes 200 tisíc lidí.
Putin dostal strach, ale my jako ruská opozice jsme propásli příležitost. Nemáme dost vůdčích osobností, které by se mohly toho odporu chopit. To je náš problém. Na rozdíl od nás Ukrajinci na Majdanu neustoupili. Povstali a zvítězili, což Putina opravdu hodně znepokojuje.
A.cz: Hodně se hovoří o tom, že Putin v posledních měsících stupňuje represe vůči opozici, například proti blogerům. Cítíte vy v Nové gazetě větší tlak ze strany režimu?
Žijeme pod takovým tlakem víceméně od Putinova příchodu k moci. Ale nemyslím, že bych viděl teď v poslední době ještě nějaké tvrdší kroky proti našemu listu Novaja Gazeta.
Často máme informace, že se proti nám něco chystá. Dusí nás hlavně ekonomicky. Blokují nám reklamy, dělají problémy našemu částečnému vlastníkovi a podnikateli Alexandru Lebeděvovi. Ten upadl u Putina ve velkou nemilost hlavně kvůli tomu, že podporuje Novou Gazetu. (Majetkový podíl v listu má také Michail Gorbačov – pozn. red.).
A.cz: Za posledních deset let zemřelo násilnou smrtí – pokud se nepletu – šest žurnalistů z vašeho listu. Včetně Anny Politkovské. Nemáte strach, že jednou můžete být na mušce i vy?
Tuto otázku slyším často právě od vraždy Politkovské. Já si říkám, že není možné žít a neustále se bát. Nemohu si představit, že se ráno probudím, vyčistím si zuby, dám si šálek kávy a začnu se bát. Nejsem žádný hrdina, ale člověk nemůže existovat v nějakém permanentním strachu. Jestli mám obavy, tak hlavně o ženy a holky z naší redakce. Ale řeknu vám na rovinu, že nikdo neodešel z Nové Gazety kvůli strachu.
Putin sní o novém Sovětském svazu. Třeba malém, ale nějakém... alespoň některé části by chtěl znovu získat.
A.cz: Jak vaše redakce, která je známá kritickým postojem k Putinovi, reflektuje a prožívá to, co se děje na Ukrajině a ve vztazích mezi Moskvou a Kyjevem?
Našeho zvláštního zpravodaje ve Slavjansku Pavla Kanygina vzali jako rukojmí. Znepokojuje mne, že lidé na východě Ukrajiny v těch kritických oblastech nejsou vůbec v bezpečí.
Nebezpečí pochází zejména ze strany povstalců, kteří nejsou nikým bezprostředně kontrolováni. My jsme tam měli v jednu chvíli tři zpravodaje, ale museli jsme je stáhnout kvůli jejich bezpečí.
To, co dělá Kyjev vůči novinářům, se mi také nelíbí. Ale tam jde o otevřenou hru. Nám ruským novinářům řekli, že je to informační válka. Skutečná válka, chvála Bohu, zatím mezi Ruskem a Ukrajinou není, ale informační válka běží na plné obrátky.
A.cz: Vy jste v Československu v sedmdesátých letech studoval, jako zpravodaj agentury TASS jste tady na konci roku 1989 zažil listopadovou revoluci. Jak se podle vás vyvíjí názor Čechů na Rusko? Nemáte teď pocit, že se ho zase začínají víc bát?
Není možné žít a neustále se bát. Nemohu si představit, že se ráno probudím, vyčistím si zuby, dám si šálek kávy a začnu se bát. Nejsem žádný hrdina, ale člověk nemůže existovat v nějakém permanentním strachu.
Proboha, to doufám, že ne!
Něco vám řeknu. Nemám rád Stalina, ale jedna jeho věta stojí za připomenutí. Říkal: Hitlerové přicházejí a odcházejí, ale německý lid zůstává. Podobně by se dalo dnes mluvit o Rusku. Putinové přicházejí a odcházejí, ale ruský lid zůstává.
