Česká vláda se podle zdrojů online deníku Aktuálně.cz a Hospodářských novin definitivně rozhodla výhodnou půjčku využít a tuto středu schválí žádost do Bruselu. Půjčit si hodlá 2,9 až 11 miliard eur, v přepočtu tedy od 69 do 265 miliard korun.
"Ve středu vláda schválí pověření mé osoby, abych oficiálně požádal Evropskou komisi o půjčku," potvrdil informace Aktuálně.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN). "Evropská komise chtěla od členských států indikovat jejich zájem do konce března a to my tímto učiníme," dodal.
O půjčku ve formě úvěru od Evropské komise mohou požádat všechny členské státy. Půjde o peníze z takzvaného fondu obnovy, na kterém se země EU dohodly v létě 2020 v reakci na pandemii covidu-19. Ve fondu jsou granty a půjčky, jež mají unijním ekonomikám pomoci k rychlejšímu restartu. Řada zemí už o půjčku požádala, Česko dosud ne.
V reakci na ruský útok na Ukrajinu došlo k úpravě záměru půjček a platí, že zhruba dvě třetiny by měly být použity na odstřižení od fosilních paliv z Ruska. Konkrétně v českém případě na stavbu solárních nebo větrných elektráren, budování alternativních plynovodů a ropovodů, zateplování domů, kotlíkové dotace a podobně. Značnou část chce vláda investovat i do železnice - jak do výstavby nových tratí, tak nákupu kolejových vozidel.
"Chceme půjčku skutečně využít na transformaci naší energetiky. To jsou přesně ty peníze, u nichž je správné, že si je stát půjčí," řekl k tomu už dříve premiér Petr Fiala (ODS).
Výhodnější úrok
Přesný objem půjčky zůstane v této fázi otevřený. Jednou z podmínek přidělení úvěru je vyčerpání peněz do roku 2026 a Česko se snaží lhůtu prodloužit. Zda se to podaří, ovlivní i finální částku, o jakou bude země usilovat.
"Momentálně zpřesňujeme s Evropskou komisí podmínky pro přiznání půjčky. V závislosti na tom pak rozhodneme o částce. Čas na to máme do konce dubna," sdělil Bek. "Platí, že minimalistická varianta je 69 miliard korun a maximalistická 265 miliard," dodal ministr pro EU.
Úvěr od Evropské komise je výhodný, protože komise si půjčuje na trzích s velmi nízkým úrokem. V únoru například vydala dvacetileté dluhopisy s úrokem 3,3 procenta, což je výrazně méně, než za kolik si půjčuje samo Česko.
Země tak na půjčce a úrocích ušetří řádově desítky miliard korun. "Je to velice výhodné, není co řešit," řekl už dříve pro HN Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády.
Přesná výše úroku, za který si Česko peníze půjčí, bude průměrem všech emisí dluhopisů, které Evropská komise uskuteční v předcházejícím pololetí. Půjčku by země měla na 30 let, prvních deset let by ale neplatila nic.
Součástí jinak výhodných podmínek je ale i to, že česká vláda musí s Evropskou komisí dohodnout, na jaké projekty přesně budou peníze směřovat. Tento proces nyní probíhá.
Obdobné schvalování se týkalo už grantů, které jsou nevratné, z plánu obnovy po pandemii. Ten vypracovala ještě vláda Andreje Babiše (ANO). Česko na něj získalo z EU téměř 180 miliard korun. Fialova koalice plán v reakci na ruský útok na Ukrajinu aktualizovala a navýšila o deset miliard. Budou se za něj digitalizovat státní správa a školy a stavět obnovitelné zdroje energie.
