Více než čtvrtina schváleného balíku jde podle rozboru deníku New York Times na přímou vojenskou pomoc, zbraně a jiné vybavení. Za další necelou čtvrtinu Pentagon doplní ve svých zásobách zbraně, například střely Javelin, které od začátku války už poskytl Ukrajině.
Zbývající polovina půjde z největší části na ekonomickou pomoc nebo na výdaje v souvislosti s uprchlickou krizí. Součet prostředků, které Bílý dům od začátku války pro Kyjev uvolnil, už dohromady přesáhl sumu 54 miliard dolarů.
V kontextu zahraniční pomoci, kterou Spojené státy poskytují různým zemím světa, jde o obrovskou sumu. Například tradiční americký spojenec Izrael dostává z USA ročně necelých 5 miliard dolarů.
Rovněž i ve srovnání s výdaji uvolněnými na domácí federální programy jde o nebývale vysokou částku. Například na výstavbu sociálního bydlení šlo loni v USA zhruba 67 miliard.
Pro rostoucí tábor odpůrců pomoci pro Ukrajinu, kteří se zatím drželi spíše zpět, je to hlavní argument, proč poslední balík už zcela otevřeně kritizují a rozporují. Podle nich by peníze pro Kyjev mohly být efektivněji využity ve Spojených státech.
Problémy doma v USA
Republikánský senátor Josh Hawley z Missouri například tvrdí, že výdaje na Ukrajinu jsou "astronomicky drahé". "Za tyhle peníze bychom dvakrát postavili zeď na hranici a utěsnili ji," prohlašuje s odkazem na bariéru, kterou na hranici s Mexikem začal stavět bývalý prezident Donald Trump.
Hawley minulý čtvrtek patřil mezi jedenáct republikánských senátorů, kteří hlasovali proti balíku pro Ukrajinu. Je to sice stále výrazná menšina - jen pětina všech republikánů v Senátu -, ale její hlas s pokračující válkou posiluje.
To platí také o dolní komoře Kongresu, Sněmovně reprezentantů. Na začátku března tam proti rezoluci na podporu Ukrajiny vystoupili pouze tři republikáni. Proti aktuální finanční pomoci už jich zvedlo ruku bezmála šedesát, tedy čtvrtina všech republikánských zákonodárců.
Podobně jako senátor Hawley zdůrazňují i ostatní odpůrci peněz pro Ukrajinu, že Spojené státy by si měly v prvé řadě řešit své domácí potíže. "Chci udělat vše, co můžeme, abychom Ukrajincům pomohli. Ale lidi u mě doma zajímají naše vlastní problémy," vysvětlil senátor Roger Marshall z Kansasu, proč minulý týden hlasoval proti.
Další z jeho republikánských kolegů, Bill Hagerty z Tennessee, na Twitteru vyjmenoval hned několik důvodů, proč s balíkem nesouhlasil. "Máme krize po celé zemi. Matky nemohou dostat kojeneckou výživu. Drogy proudí přes otevřené hranice. Kriminalita se utrhla ze řetězu," dotkl se některých aktuálních problémů, například právě akutního nedostatku kojenecké výživy na americkém trhu.
V tomto smyslu si pak proti balíku přisadil i exprezident Donald Trump, který během svého pobytu v Bílém domě razil heslo "Amerika na prvním místě" (America First), navazující na izolacionalistické tendence v zahraniční politice USA. Počínání Ruska na Ukrajině sice nazval genocidou, americkou pomoc pro Kyjev ale nyní zkritizoval. "Demokraté posílají dalších 40 miliard Ukrajině, zatímco rodiče v Americe zápasí s tím, aby nakrmili své děti," stojí v jeho prohlášení.
I'm voting against the Ukraine aid bill. We have crises erupting across the nation—mothers can't get formula. Illegal drugs are flowing across our open border. Crime's running rampant. Yet we're rushing to put more aid into another country when we're not taking care of our own. pic.twitter.com/1XuZwWH50X
— Senator Bill Hagerty (@SenatorHagerty) May 17, 2022
Amerika na posledním místě?
Většina amerických médií, například Wall Street Journal, jeho slova odsuzuje jako nebezpečný populismus, který ignoruje, že na Ukrajině jde i o bezpečnostní zájmy USA. List sice připomíná, že jde zatím jen o menšinu politiků, zároveň ale varuje, že to tak nemusí zůstat.
"Rostoucí skupina republikánských izolacionalistů je pro stranu špatným znamením. Riskuje tím, že tím promarní dlouhodobou výhodu republikánů na poli zahraniční politiky a národní bezpečnosti," napsal deník k tomu, že ve srovnáni s demokraty byli republikáni tradičně bráni jako "jestřábi". Tedy coby strana, která je odhodlána bránit zájmy USA různě po světě. To ovšem už nyní tak jednoznačně platit nemusí.
Některé americké komentátory překvapilo, když se proti pomoci pro Ukrajinu postavil i vlivný konzervativní think-tank Heritage Foundation. Ten kdysi stál za vzestupem někdejšího prezidenta Ronalda Reagana a dosud vždy podporoval silnou zahraniční politiku USA. Před lety kromě jiného účinně lobboval v Kongresu za zrušení víz pro české občany.
"Balík pomoci pro Ukrajinu staví Ameriku na poslední místo," nadepsal think-tank svoji kritiku. "USA zápasí s rekordní inflací, dluhem, propustnou hranicí, zločinností a vyčerpáním energetických zdrojů, ale progresivisté ve Washingtonu dávají přednost 40 miliardám pro Ukrajinu," argumentuje Heritage Foundation.
Americká veřejnost pomoc Ukrajině dosud většinově podporuje. Válka ale zároveň nepatří mezi problémy, které Američany nejvíce zaměstnávají. Podle průzkumu pro zpravodajský analytický web FiveThirtyEight je zájem o Ukrajinu hluboko dole na žebříčku jejich aktuálních starostí, kterým naopak dominuje inflace.
Bez cíle dojde lidem trpělivost
Tíživé domácí problémy přitom nejsou jediným rizikem, které může postupně podkopat podporu veřejnosti pro Kyjev. Tím druhým je kritika, že Bidenův Bílý dům zatím Američanům nevysvětlil, co je na Ukrajině jeho cílem.
Tyto námitky jsou zatím sice poměrně opatrné, jenže přicházejí už i z demokratických kruhů - ať už přímo zevnitř strany, nebo z médií, která jsou demokratům nakloněna. Dosud nejvýmluvnějším příkladem byl víkendový redakční komentář listu New York Times.
"Snaží se Spojené státy pomoci tento konflikt dovést ke konci, k uspořádání, které uchová suverenitu Ukrajiny a zároveň i nějaký vztah mezi USA a Ruskem? Nebo se Spojené státy snaží Rusko natrvalo oslabit? Posunul se cíl administrativy k destabilizaci Putina nebo k jeho odstranění? Poženou Spojené státy Putina k odpovědnosti jako válečného zločince? Nebo je cílem odvrácení širší války? A pokud ano, jak to koresponduje s poskytováním amerických zpravodajských informací, které vedou k zabíjení Rusů a k potopení jedné z jejich lodí?" ptá se kriticky největší americký deník a dodává, že "bez vyjasnění těchto otázek Bílý dům riskuje, že veřejnost ztratí zájem o podporu Ukrajinců".
"Američany vyburcovalo utrpení Ukrajiny, ale lidová podpora pro válku daleko od amerických břehů nebude pokračovat do nekonečna," vysílá New York Times varování do Bílého domu, že i demokratům může dojít s válkou na Ukrajině trpělivost.
