Washington - Američtí republikáni, strana před dvěma lety zdecimovaná vítězstvím Baracka Obamy a posílením nadvlády demokratů nad Kongresem, hlásí comeback.
V malé železářské provozovně ve Virginii ve čtvrtek představila svůj program, který hodlá prosazovat v případě, že se jí ve volbách na začátku listopadu podaří získat zpět většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Dvacetistránkový program, nazvaný slavnostně Slib Americe, je obecný, nenechává však Američany na pochybách, že republikáni hodlají zastavit to, co považují za levicové excesy Obamovy vlády.
Programovým manifestem i předvolební kampaní republikánů se jako leitmotiv táhne výzva, aby jim voliči předali většinovou kontrolu nad Kongresem, neboť jde o jedinou možnost, jak se to může podařit.
Hlavní kapitoly programu
Vytvářet pracovní místa, ukončit ekonomickou nejistotu
- zamezit jakémukoli zvyšování daní, učinit trvalými daňové výhody prosazené Bushem
- větší daňové odpočty pro malé podnikatele
Zastavit nekontrolované vládní utrácení, zmenšit vládní byrokracii
- vrátit vládní výdaje zpět na úroveň roku 2008, což by mělo ušetřit zhruba 100 miliard dolarů
- zmrazit přijímání nových státních zaměstnanců
- privatizace hypotečních ústavů Fannie Mae a Freddie Mac
Zrušit a nahradit reformu, která předává zdravotnictví pod kontrolu vlády
- změny, které chtějí republikáni prosadit, by se měly soustředit na omezení výdajů na zdravotní péči
- lidé by měli mít možnost pořizovat si zdravotní pojištění bez ohledu na to, v kterém státě žijí
- vládní peníze nebudou smět být použity na financování potratů
Reforma Kongresu, kterému se musí vrátit důvěra Američanů
- Kongres by měl mít zmrazen vlastní rozpočet
- jednotliví zákonodárci budou moci volně předkládat pozměňovací návrhy k zákonům, které omezí výdaje
Zajistit bezpečnost Američanů doma i ve světě
- posílení ochrany hranic
- souzení lidí podezřelých z terorismu u vojenských, nikoli civilních tribunálů
Nízké daně, omezené výdaje
Republikáni v programu Američanům slibují, že natrvalo prodlouží snížení daní, které v letech 2001 a 2003 prosadil George Bush. Chtějí zmrazit výdaje federální vlády a stavy zaměstnanců federálních úřadů s výjimkou profesí, které zajišťují bezpečnost. Po volbách též hodlají zrušit projekty naplánované v Obamově stimulačním balíčku na podporu ekonomiky, které nebudou do té doby proinvestovány.
Slibují rovněž zrušení zdravotnické reformy, prosazené Obamou letos na jaře, a privatizaci státních finančních ústavů, které dotují hypotéky.
Návrat k Reaganově revoluci
Republikáni sepsali program dostatečně obecný na to, aby se jim mohlo podařit se kolem něj sjednotit. Sázejí na témata, která byla od Reaganovy revoluce v 80. letech tradičně tím, co jim přinášelo úspěch u voličů: ekonomický liberalismus, sebevědomá zahraniční politika, investice do obrany, omezená moc federální vlády v sociální oblasti, maximální možná pravomoc pro jednotlivé státy.
Problém dokumentu spočívá v tom, že uvádí málo konkrétních programů a projektů, které budou republikáni ochotni zrušit, aby dostáli deklarované potřebě dát do pořádku stav veřejných financí. Vůbec například nespecifikují úspory v největších sociálních programech, jako je systém důchodového zabezpečení a zdravotní pojištění pro chudé a staré Američany. Ty odčerpávají největší část federálního rozpočtu. Jen v letošním roce přitom bude mít americký rozpočet deficit ve výši 1,3 bilionu dolarů.
Většina z návrhů republikánů nemá ani v novém Kongresu velkou šanci na přijetí. Prezident Obama totiž disponuje právem veta, které je možné překonat pouze pomocí dvoutřetinové většiny, a tou republikáni docela jistě disponovat nebudou.
Bílý dům: Jsou jako Bush
Smyslem dokumentu, který vzdáleně připomíná "Smlouvu s Amerikou", s níž republikáni šokujícím způsobem ovládli Kongres při volbách v roce 1994, je otupit kritiku demokratů a Bílého domu, že nemají žádný pozitivní program.
Obamova administrativa se snaží voliče přesvědčit také o tom, že republikáni se v případě volebního vítězství hodlají kompletně vrátit k politice předchozího prezidenta George Bushe, která USA přivedla do nejvážnější ekonomické krize od 30. let 20. století.
Vedou je k tomu průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že větší část Američanů stále viní z pokračujících hospodářských obtíží víc Bushe než Obamu. Problém s demokratickou strategií může spočívat v tom, že tomu, že by republikáni chtěli pouze pokračovat ve stopách Bushe, věří jen výrazná menšina voličů.
Třetí nejmocnější muž Boehner?
Místo, vybrané pro zveřejnění programu - malá rodinná firma, je symbolické. Republikáni se ve volební kampani stylizují do role obhájců malých a středních podnikatelů, kteří úpí pod ekonomickou politikou Obamovy administrativy, která je podle nich bohatá na regulace, nevytváří však příznivé podmínky pro byznys.
V listopadových volbách Američané zvolí kompletně novou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu. Zatímco ovládnutí sněmovny republikány je reálnou možností, šanci na získání většiny v Senátu vyčíslují volební experti mezi 15 a 20 procenty.
Pokud republikáni ovládnou sněmovnu, stane se jejich lídr John Boehner předsedou dolní komory Kongresu a dle ústavy tak třetím nejvýše postaveným mužem v USA po prezidentovi a viceprezidentovi. Na základě pravidel fungování Kongresu také republikánům spadne do klína pravomoc určovat agendu sněmovních schůzí a jednání jednotlivých výborů. Budou moci rovněž předvolávat činitele Obamovy administrativy ke slyšení a případně spouštět jejich vyšetřování.
Diskutujte se mnou na Facebooku, sledujte mě na Twitteru
