Slavjansk/Kramatorsk (od našeho zpravodaje) – Za obrovskou sochou Lenina hlídkují v sídle proruských povstalců ve Slavjansku odstřelovači s maskami, chrániči kolenou a automatickými puškami. Schovaní za dráty a pytli s pískem.
Stotisícové ukrajinské město je jediné, které mají ozbrojení odpůrci nové vlády v Kyjevě zcela v rukou. Maskovaní muži s puškami chodí i po ulicích, kde si civilisté na nenormální situaci už zvykli.
Děti si hrají v parku a na hřištích, lidé posedávají na lavičkách, restaurace a obchody jsou otevřené. Zmrzlinářka točí zmrzlinu, v kavárně lidé popíjejí kávu. Jako kdyby se nic nedělo.
Občas projede obrněný vůz s ruskou vlajkou nebo vlajkou samozvané Doněcké lidové republiky, kterou v oblasti separatisté vyhlásili.
Všechny příjezdové silnice kontrolují hlídky. Prohlížejí pasažéry i kufry automobilů. Novináře – s výjimkou ruských – rádi nemají. V neděli jich několik zatkli a propustili až po několika hodinách.
"Není to Polák, je to Čech," říká kolegům na kontrolním stanovišti ozbrojenec zkoumající český novinářský průkaz. Poláci to mají špatné. Mají tu pověst těch, kteří nejvíce podporují Kyjev. Tedy banderovce a fašisty, jak tvrdí místní proruští aktivisté na východě Ukrajiny.
"Napište nebo řekněte doma, že fašisty sem nepustíme. Tady žít nebudou," volá muž ze skupinky strážců za ujíždějícím autem.
Na náměstí ve Slavjansku přechází člověk s automatickou puškou, zakrytou tváří a v rukavicích, přestože je dost teplo.
Na dotaz, co může říci k žádosti o pomoc a zbraně, kterou vůdce slavjanských separatistů Vjačeslav Ponomarjov adresoval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi, odpovídá stručně: "Oni jsou politici, já jsem voják. Ale když Putin nepomůže, udržíme se i sami."
Ve vedlejší ulici je na jednom z transparentů napsáno: "Putine, nedovol, aby nás vraždili."
Na některých stanovištích z pneumatik a dřeva stojí s páskami na rukou a obušky v rukou náctiletí kluci. Užívají si pocit důležitosti, vypadá to chvílemi spíš jako hra na vojáky.
Na jeden z postů ale v neděli zaútočili neznámí ozbrojenci a zabili tři lidi. Takzvaná Doněcká lidová republika obvinila ze střelby Pravý sektor (ultranacionalistická protiruská skupina), ukrajinská kontrarozvědka SBU považuje incident za provokaci zinscenovanou proruskými silami.
Střelné zbraně však má ve městě v rukou asi šest stovek lidí. Přestože se množí zvěsti o možném útoku armády, nic tomu nenasvědčuje.
V sousedním městě Kramatorsk je letiště, které speciální jednotka ukrajinské armády před dvěma týdny vyčistila od proruských rebelů. Několik lidí bylo při výsadku z helikoptéry zraněno.
Teď střeží příjezd na plochu po zuby ozbrojení příslušníci kontrarozvědky SBU. Fotit se nenechají, ale mluví.
"Nikdo nechce krveprolití. Nechceme tady s nikým válčit, je třeba se dohodnout."
Podplukovník ve výslužbě a bývalý člen pohraničních vojsk Viktor Vinničenko bydlí ve Slavjansku v domku nedaleko centra. Podle něj se názory na to, co se ve městě děje, různí.
On osobně je proti tomu, že separatisté Slavjansk ovládají a žádají o pomoc Putina.
"Poslouchají něčí příkazy. Je to podobná hra, jakou jsme viděli na Krymu. Říkají si domobrana, ale koho před čím brání? Tady žádní banderovci nejsou," míní Vinničenko, afghánský veterán a člen sdružení donských kozáků.
Ačkoliv má v Rusku přátele, občanem Ruska být nechce. Válka ale podle něj nebude, protože se místní lidé k ní nenechají strhnout.
V Kramatorsku povstalci na rozdíl od letiště ovládají budovu radnice. Zajatého šéfa městských strážníků tu chtějí vyměnit za přístup k policejním zbrojním skladům.
Jejich vůdce Anton tvrdí, že s Kyjevem se už nedá dohodnout a Doněcká republika bude buď samostatná, nebo se připojí k Rusku.
"V Kyjevě teď vládnou lidé, kteří nás nenávidí," říká. Na otázku, zda i Vitalije Klička nebo Juliji Tymošenkovou považuje za banderovce a fašisty, odpovídá: "Pokud je podporují nebo nic nedělají proti nim, tak k nim také patří."
Šedesátiletá Ella už je v důchodu a patří v Kramatorsku k těm, kteří odmítají odtržení od Kyjeva. Mluví česky, protože v České republice několik let žila a pracovala. Přivydělává si výukou češtiny.
"Je strašné, co se děje. Lidé se bojí. Neodvažují se něco říkat nahlas. Já se bojím, že bude válka. Nemohu přitom odjet do Česka, protože tu mám starou maminku. Nemohu ji tu nechat. Ale Rusko nedovolí Ukrajině, aby se samostatně rozvíjela. Putin je pro mě něco jako antikrist," říká na lavičce v parku před obsazenou radnicí.
Stýská se jí prý po Praze. "Když zavřu oči, vidím Prahu. Vzpomínám například, jak jsem zametala ulice. Můj táta přišel do Prahy s Rudou armádou v roce 1945 a já si vždy u toho říkala, že on čistil Prahu od fašistů a já od smetí," směje se.
Při odchodu z parku se dala do diskuse s jinou ženou a vznikla z toho hádka. O to, kdo stojí za rozdělením Ukrajiny. Zda "banderovci" z Kyjeva, nebo Moskva.
Obě ženy se po ostrých slovech navzájem fotily mobily s tím, že jedna druhou nahlásí jako provokatérku. Strach a nervy pracují.
O tom, co vlastně lidé tady v Donbasu a na rusky hovořícím východě Ukrajiny chtějí, napoví 11. květen. Stoupenci Doněcké lidové republiky na tento den naplánovali referendum o její nezávislosti.
