Rekonstrukce: Steve Jobs si naplánoval i poslední dny

Zahraničí Zahraničí
7. 10. 2011 14:25
Jak bylo jeho pravidlem, soustředil se jen na to, co pro sebe považoval za podstatné
Na filmovém festivalu v Hollywoodu v březnu 2010.
Na filmovém festivalu v Hollywoodu v březnu 2010. | Foto: Reuters

Palo Alto (USA) - Posledních několik měsíců mířil do kalifornského města Palo Alto poměrně slušný zástup lidí. Ti měli jediný cíl: možná naposledy navštívit šestapadesátiletého Steva Jobse, spoluzakladatele firmy Apple.

Edison 21. století, jak mu mnozí přezdívali, ve středu prohrál svůj dlouhý boj s rakovinou slinivky.

O tom, že se jeho čas chýlí ke konci, ho lékaři informovali už v únoru. Řekl to několika málo zasvěceným, kteří se ale vzápětí svěřili dalším. A šeptanda se rozjela, napsal The New York Times (NYT).

Nejprve do domu Jobsových volalo pár lidí, posléze jich byly desítky, stovky. Všichni se ptali na totéž: "Můžeme se na chvíli zastavit a říci mu sbohem?"

A Laurene Jobsová musela odmítat. Její manžel byl už příliš slabý na to, aby mohl přijímat tolik návštěv. "Nemá ani tolik síly, aby vyšel schody ve vlastním domě," svěřila se prý jednomu z volajících.

Nezabývejte se tím, co není důležité

Steve Jobs si velmi pečlivě vybíral, s kým se setká. Svůj čas pečlivě hlídal a trávil ho jen s těmi, kteří pro něj hodně znamenali.

Ačkoliv se díky novým lékům do posledních chvil nevzdával naděje, rozloučil se s dlouholetými spolupracovníky jako například s výkonným ředitelem společnosti Disney Bobem Igerem či Billem Campbellem ze správní rady Apple.

Jedním z těch, kteří strávili s Jobsem poslední chvíle, byl i jeho přítel a lékař Dean Ornish.

"Jednou jsem se ho zeptal, jestli je rád, že má děti. Odpověděl, že je to desettisíckrát lepší než cokoliv jiného, co kdy udělal. Pro Steva bylo nejdůležitější žít život podle svých vlastních pravidel a nezabývat se věcmi, které považoval za nepodstatné," říká.

Chci, aby mě poznaly vlastní děti

Jobs své soukromí pečlivě střežil. I proto jeho moderní, ale v zásadě skromný dům střežila v uplynulých měsících ochranka a příjezdovou cestu blokovala dvě černá SUV.

Uvolnila ji až ve chvíli, kdy přišla zpráva o vizionářově smrti. Vzápětí se chodník proměnil v menší svatyni - lidé přicházeli s květinami, svíčkami, ale i nakousnutými jablky.

"Každý vždycky chtěl kousek Steva, proto kolem sebe vytvořil vakuum, aby se ochránil před fanoušky," řekl NYT jeden z Jobsových přátel. "Ale jakmile jednou zemřete, patříte celému světu."

Foto: Reuters

O tom, že soukromí pro něj bylo na prvním místě, svědčí i fakt, že teprve předloni svolil k sepsání autorizovaných pamětí. "Chci, aby mě znaly mé děti," vysvětlil svému životopisci Walteru Isaacsonovi (kniha se má na pultech knihkupectví objevit za dva týdny) důvody, které ho k tomu vedly. "Vždy jsem tu pro ně nebyl a chci, aby věděly proč. A pochopily, co jsem udělal."

Ostatně - právě ve společnosti manželky a svých čtyř dětí strávil většinu času. Podle své sestry Mony Simpsonové byl mnohem sentimentálnější. "Největší starosti si dělal o ty, kteří na něm záviseli - o spolupracovníky v Apple, děti a manželku," řekla. "Ke konci se takřka omlouval. Cítil se hrozně, že nás musí opustit."

Stále častěji navíc musel odmítat pozvání na večeře či přijímání nejrůznějších cen. Jeden ze spolupracovníků vzpomíná, že i v těch dnech, kdy měl sotva tolik síly, aby šel do své kanceláře v Apple, bylo jeho nejdůležitější starostí, aby se včas vrátil na večeři s rodinou.

"Byl velmi lidský. Byl to mnohem skutečnější člověk, než si většina lidí uvědomuje. To ho dělalo tak výjimečným," dodává Dean Ornish.

 

Právě se děje

Další zprávy