Proti jaderným elektrárnám v okolí i uhlí. Jaké jsou plány rakouské "zelené" vlády

Helena Truchlá Helena Truchlá
7. 1. 2020 12:36
Rakouská vláda, která v úterý složila slavnostní přísahu, představila svoje plány na následující čtyři roky. Slibuje, že se zaměří hlavně na ochranu klimatu, koalice vedená kancléřem Sebastianem Kurzem chce také "všemi dostupnými politickými a právními prostředky" bránit výstavbě nebo dostavbě jaderných elektráren v okolních zemích.
Jaderná elektrárna Dukovany
Jaderná elektrárna Dukovany | Foto: Jakub Plíhal

Vládní dohoda rakouských lidovců (ÖVP) a Zelených konkrétně jmenuje slovenskou jadernou elektrárnu Mochovce, kde momentálně probíhá dostavba dalších dvou bloků.

Podle expertů se ale dá očekávat, že Rakušané se Zelenými ve vládě budou proti pokračování provozu nebo rozšíření atomových elektráren v Česku, Temelína a Dukovan. Ty se nachází ještě mnohem blíže rakouské hranici než slovenské Mochovce (50 kilometrů v případě Temelína a pouhé tři desítky u Dukovan). 

Předseda lidovců Sebastian Kurz a šéf Zelených Werner Kogler.
Předseda lidovců Sebastian Kurz a šéf Zelených Werner Kogler. | Foto: Reuters

Zejména Temelín byl v minulosti příčinou krize vzájemných vztahů mezi Českem a Rakouskem. V roce 2000 například aktivisté několik dní blokovali státní hranici, před pěti lety podaly organizace v Horním Rakousku žalobu na Česko kvůli původně plánované dostavbě Temelína. Od té vláda mezitím upustila. 

"Nemyslím si, že by ten tlak byl velký jako v minulosti," hodnotí sliby nové rakouské vlády o jaderných elektrárnách analytička Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. "Když se podíváme do Německa na jejich plán na vypnutí všech jaderných elektráren, tak si nemyslím, že to do budoucna musí být jenom Rakousko, kdo by takový tlak vyvíjel," říká Janebová a jmenuje právě Německo. 

Ministerstvo sociálních věcí navíc v novém Kurzově kabinetu dostal na starost Rudolf Anschober, někdejší ministr životního prostředí hornorakouské regionální vlády v Linci a dlouholetý kritik českých plánů na rozvoj jádra. Založení "aliance států EU bojujících za celoevropský odklon od uhlí" navrhuje i rakouský vládní program. 

Odlišné programy stran

Sebastian Kurz, staronový rakouský kancléř, se se Zelenými dohodl po tři měsíce trvajících jednáních a více než půl roku od rozpadu jeho první vládní spolupráce s národně konzervativní Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Ta skončila vloni v květnu kvůli skandálu šéfa FPÖ Heinze-Christiana Stracheho. 

Politoložka Lore Hayeková z univerzity v Innsbrucku upozorňuje, že nová koalice, označovaná v rakouských médiích podle typických barev obou stran jako tyrkysovo-zelená, sdružuje dvě uskupení s velmi odlišným programem i ideovými východisky. "Obě se ale zjevně rozhodly, že ustoupí v těch oblastech, které jsou pro ně důležité," jmenuje Hayeková zejména klima a otázku migrace. 

"Je možné, že se obě strany budou při hlasování o některých návrzích i blokovat," upozorňuje rakouská politoložka. Šéfové obou stran, Kurz i Werner Kogler za Zelené, tyto obavy odmítají. "Je to možné, chránit klima i hranice," nechal se slyšet staronový kancléř. "V otázce ochrany klimatu jsme se shodli víc, než jsme čekali," doplnil ho Kogler.

Zelené potěší, ostatní neurazí

Janebová i Hayeková zároveň mírní komentáře, které plány nové vlády označují za z hlediska klimatické politiky zcela přelomové. "Není to ze strany Kurze až takový kompromis, jako by se mohlo podle některých komentářů zdát," říká Janebová. 

"On dal Zeleným, co chtěli, aniž by musel rozčílit ostatní voliče," dodává Janebová. Ochrana klimatu patří mezi nejdůležitější témata pro většinu Rakušanů, bez ohledu na politické preference. 

Hayeková pak upozorňuje, že většina vládních slibů v oblasti klimatu nemá žádný konkrétní časový rámec. "Nevíme, jestli se mají splnit do příštího roku, nebo za tři. Program obsahuje návrhy, které se na celostátní úrovni ještě nikdy neobjevily, třeba celorakouská jízdenka (zavedení jednotné jízdenky pro celé Rakousko, která by měla motivovat lidi volit k cestě raději veřejnou dopravu než osobní auto, pozn. red.) nebo odbourání emisí oxidu uhličitého (závazek dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy budou veškeré emise neutralizovány, do roku 2040, pozn. red.). Všechno je to ale hodně nekonkrétní," hodnotí program Hayeková. 

Nový rakouský kabinet rovněž hodlá na evropské úrovni podporovat upuštění od výroby elektrické energie z uhlí. Bude usilovat o to, aby alpská země takovouto levnou elektřinu nedovážela, a naopak podpořila konkurenceschopnost domácích producentů čisté energie.

Podle Energetického regulačního úřadu přitom v roce 2018 Rakousko dovezlo bezmála 11 gigawatthodin elektřiny právě z Česka, kde je její drtivá většina (asi 94 procent) vyráběna z fosilních paliv nebo jádra. 

Zelený experiment

Rakouští Zelení se na celostátní úrovni probojovali do vlády poprvé, a podle listu New York Times tak mají příležitost ukázat, jestli na takový úkol budou stačit. Kromě Česka, kde se Zelení podíleli na vládě s ODS a KDU-ČSL po roce 2006, se tyto strany dostaly k moci také ve Finsku, Irsku a Německu. Pavlína Janebová říká, že v případě Rakouska může účast ve vládě Zeleným také uškodit, když je kancléř Kurz bude nutit k příliš velkým ústupkům. 

Nová koalice Sebastiana Kurze složila slavnostní přísahu v momentě, kdy zelená politická uskupení posilují v řadě evropských zemí. Krize tradičních sociálnědemokratických stran pak právě ze Zelených vytváří možného spojence i pro ideologicky vzdálené strany, jako jsou právě konzervativci nebo křesťanští demokraté. "Význam tématu klimatické krize stoupá pro voliče napříč spektrem, což například tady v Česku v určitých kruzích vzbuzuje obavy," myslí si Janebová. 

V Německu řada médií o rakouské dohodě hovoří jako o možném vzoru pro vládnutí právě ve spolkové republice. Zemi čekají volby nejpozději za dva roky na podzim 2021 a podle průzkumů by koalice konzervativních křesťanských demokratů končící kancléřky Angely Merkelové a Zelených mohla nahradit současnou vládu.

"Záleží samozřejmě na výsledku voleb, ale pokud budou Zelení tak silní a sociální demokraté tak slabí, jako jsou teď, tak si myslím, že by se mohli dohodnout podobně jako v Rakousku," hodnotí politoložka Lore Hayeková.

Podobná spolupráce už podle ní navíc funguje řadu let velmi dobře v některých německých spolkových zemích, například Bádensku-Württenbersku, kde spolu CDU a Zelení vládnou poslední čtyři roky. "Jak to ale dopadne, nevíme, i naše koalice je experiment," dodává rakouská politoložka. 

Video: Šetřete elektřinou i vodou, žádá Brusel

Energetická účinnost | Video: Veronika Dospělová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy