Washington - Do Bílého domu poprvé míří afroameričan a po dnešní noci je jisté nejen to, kdo se stane novým prezidentem Spojených států, ale také, že průzkumy nelhaly, když Baracka Obamu favorizovaly.
Jeden stát za druhým, ve kterých podle nich vedl, mu u voleb také skutečně spadl k nohám.
Rasa kandidátů se nakonec ukázala jako mnohem méně důležitý faktor, než se spekulovalo, a bílí voliči neměli s hlasováním pro černošského kandidáta nejmenší problém. Podívejme se na čísla.
Obama lepší Kerryho
Před čtyřmi lety, kdy proti sobě kandidovali demokrat John Kerry a republikán George Bush, porazil současný prezident svého konkurenta u bílých voličů v poměru 58 procent ku 41.
Podle průzkumů provedených před volebními místnostmi je však na tom po čtyřech letech u bílých lépe černoch Obama než běloch Kerry. McCaina nyní volilo 54 procent bílých, Obamu 44 procent. Pomohly mu zejména zisky mezi vysokoškolsky vzdělanými bělochy, kterých se pro něj vyslovilo 49 procent, pro McCaina 50.
Tato čísla potvrzují, že Američanům už nevadí zdaleka tolik jako v osmdesátých letech volba černošského kandidáta a že takzvaný Bradleyho efekt se při současných volbách neprojevil.
Tento jev je pojmenován podle Toma Bradleyho, populárního losangeleského starosty, který roku 1982 kandidoval na kalifornského guvernéra, a přestože měl v průzkumech velký náskok, nakonec prohrál. Vysvětlovalo se to tím, že se bílí voliči styděli v průzkumech nepodpořit černocha, ale o samotě za volební plentou mu hlas nakonec nedali.
Konec Bradleyho?
Studie Harvardovy univerzity, která sledovala období od konce osmdesátých let do současnosti, neprokázala, že by byl Bradleyho efekt při rozhodování Američanů i nadále patrný. Za žádnou z hlavních stran ale o křeslo prezidenta nikdy nebojoval černošský kandidát, takže Barack Obama vstupoval na panenskou půdu.
McCaina sice u bílých neporazil, ale srovnání s Kerrym ukazuje, že na vině nebyla barva jeho kůže. Podle průzkumů ve volebních místnostech totiž letos nepovažovalo devadesát procent voličů barvu kůže za důležitou. Větší význam voliči připisovali věku, který byl naopak přítěží pro dvaasedmdesátiletého McCaina.
Ukázalo se také, že sázka na Sarah Palinovou coby potenciální lákadlo pro voliče Hillary Clintonové nebyla šťastná, a více než polovina žen hlasovala pro Obamu.
Pro demokrata se vyslovili i hispánští voliči (67 procent), a to dokonce i v McCainově domovské Arizoně.
Demokratův úspěch u afroameričanů (takřka všech, kteří šli k volbám) i mezi mladými voliči (dva ku jedné) se očekával.
