Jedna země, dvě vlajky a dva světy. Proč Bělorusové zaplnili ulice v bílo-červené

Vojtěch Trdlica
18. 8. 2020 6:15
Po mnoha letech zaplavily běloruská města bílé vlajky s červeným pruhem. Představují symbol opozice a vzdoru vůči režimu a zároveň odkazují na pokus Běloruska vyhlásit nezávislost. Bílo-červená vlajka dnes reprezentuje svět, který nepatří autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.
Bělorusové se opět zahalili do bílé a červené, barev původní státní vlajky.
Bělorusové se opět zahalili do bílé a červené, barev původní státní vlajky. | Foto: Reuters

Historická běloruská vlajka, která se v posledních dnech stala symbolem masových protestů proti režimu, má své kořeny v Litevském velkoknížectví a oficiálně se používala od roku 1991. Referendum pod taktovkou Lukašenka o čtyři roky později vlajku a státní znak s rytířem na koni zakázalo a nahradilo novou, červeno-zelenou.

Ta odkazuje na éru Sovětského svazu a připomíná nostalgii, kterou mnoho lidí, včetně Lukašenka, k bývalému režimu pociťovalo. Pro opozici ale vlajka představuje autoritářský a nedemokratický režim, který v Bělorusku krátce po rozpadu Sovětského svazu Lukašenko nastolil. 

Vlajky a znaky Běloruska.
Vlajky a znaky Běloruska. | Foto: wikimedia

V roce 1995 tak začala éra dvou rozdílných světů, reprezentovaných dvěma rozdílnými vlajkami. Opoziční síly, které nikdy Lukašenka neuznaly jako prezidenta, přijaly původní bílo-červenou vlajku za svůj symbol. Zatímco dřív se jen málokdo odvážil historickou vlajku použít, dnes - po 26 letech od nástupu Lukašenka k moci - ji má na demonstracích tisíce Bělorusů.

Historická vlajka protestujícím symbolizuje svobodu, mír, jednotu a připomíná dlouhou historii státu a odkazuje na pokus Běloruska vyhlásit v roce 1918 nezávislost. Právě tehdy měla nezávislý stát tato vlajka reprezentovat. Historický státní znak, který se při demonstracích také objevuje v ulicích, pak vyobrazuje rytíře s taseným mečem a jako symbol země jej přijala sousední Litva. 

"Konečně, poprvé za svůj život, cítíme a dýcháme svobodu," uvedla pro BBC jedna z demonstrantek, která stejně jako tisíce dalších Bělorusů na protesty bílo-červenou vlajku přinesla. 

Pro Alexandra Lukašenka, který se netají vazbami na Rusko a někdejší Sovětský svaz, je historická bílo-červená vlajka trnem v oku, protože představuje běloruský nacionalismus, který současný režim neuznává a představuje překážku jeho osobní moci. Oslabený prezident v pondělí vystoupil před dělníky v minské továrně MZKT, ti jeho projev přerušovali skandováním, aby odstoupil.

Marija Kolesnikovová, která je jednou z lídryň opozice a bývalou manažerkou kampaně vězněného prezidentského kandidáta Viktara Babaryka, řekla, že nadále požaduje propuštění všech zadržených demonstrantů. "A náš hlavní cíl: bývalý prezident Lukašenko musí odstoupit!" dodala.

Protesty v Bělorusku začaly 9. srpna po prezidentských volbách, ve kterých podle režimu zvítězil Alexandr Lukašenko. Opozice hlasování označila za zfalšované, nesměli se jej účastnit žádní pozorovatelé a většinu Lukašenkových protikandidátů policie před volbami zadržela. Jeho hlavní vyzyvatelkou se tak stala Svjatlana Cichanouská, manželka jednoho z vězněných opozičníků.

Demonstrace zejména minulý týden doprovázel brutální zásah bezpečnostních složek, při kterém zemřeli minimálně dva lidé. Policisté také šest tisíc lidí zadrželi. Během posledních dnů se na stranu opozice přidali i zaměstnanci důležitých státních podniků, novináři nebo někteří policisté.

Bělorusové nyní čekají, jak se zachová Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin. Kreml již dříve režimu slíbil vojenskou pomoc. Ta by se případně opírala o smlouvu o svazovém státu, kterou Rusko s Běloruskem uzavřelo na konci 90. let.

Video: Dělníci křičeli na Lukašenka, aby odstoupil. Takhle reagoval

Běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka vypískali zaměstnanci továrny (17. 8. 2020) | Video: NEXTA
 

Právě se děje

před 52 minutami

Korea a KLDR znovu obnovily přerušené "horké linky"

Soul a Pchjongjang obnovily "horké linky", přerušené před rokem. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké z kanceláře jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Obnovení komunikačních kanálů od dnešního rána ohlásila také Severní Korea.

Severní Korea loni v červnu veškeré oficiální vojenské a politické komunikační kanály přerušila, což vysvětlila jako reakci na činnost jihokorejských aktivistů, kteří na sever posílali letáky kritizující severokorejského vůdce Kim Čong-una za porušování lidských práv a za jaderný zbrojní program.

Pchjongjang tehdy oznámil, že se svým jižním sousedem přeruší komunikační spojení, a následně zničil styčný úřad obou korejských států v pohraničním městě Kesong na území KLDR. Ten byl ustanoven před třemi lety a byl považován za první krok ke zřízení velvyslanectví a k těsnější spolupráci obou korejských států.

Zdroj: ČTK
Další zprávy