Ankara - Turečtí sekularisté se nevzdávají.
Zablokovat změnu ústavy, která povolila nošení šátků na univerzitách, se jim nepodařilo. Teď se pokoušejí ústavně zakázat vládnoucí Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Návrh tureckého generálního prokurátora stranu zakázat přijal v pondělí ústavní soud. Návladní kromě toho chce, aby soudci na pět let zakázali politickou činnost 71 členům strany, mezi nimi i premiérovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi a prezidentu Abdulláhu Güllovi.
Islamizace země?
Podle kritiků vlády dochází vinou AKP k nepřípustné islamizaci země. Jedním z důkazů má být právě povolení šátků.
AKP vzešla z islamistických kořenů, již delší dobu se ale snaží prezentovat jako sekulární strana. Obvinění považuje za nesmyslná.
Čtěte také: Erdogan vzkázal Turkům: Turecko je a bude sekulární
Pozorovatelé se obávají, že proces, který bude pravděpodobně trvat mnoho měsíců, ochromí politickou aktivitu v zemi a odláká z ní zahraniční investice.
"Kauza zákazu AKP je podle našeho názoru vážnou hrozbou pro politickou stabilitu," řekl agentuře Reuters analytik společnosti Barclays, podle kterého se zde může vytvořit "mocenské vakuum ohrožující politickou stabilitu, která byla základem tureckého ekonomického úspěchu posledních pěti let".
EU soud varuje
Jako nepříjemnost vnímají soudní spor také představitelé Evropské unie. Ti soudce dokonce vyzvali, aby při svém rozhodování vzali v potaz zájmy země. Zákaz by prý mohl ohrozit jednání o vstupu Ankary do EU.
"Doufám, že soudci vezmou v úvahu dlouhodobý zájem Turecka být důležitou evropskou demokracií, která respektuje všechny demokratické principy EU," citovala agentura AFP komisaře pro rozšíření Olliho Rehna.
"Rámec jednání o přístoupení k Evropské unii říká, že v případě vážného porušení demokratických principů v Turecku je Evropská komise povinna přihlédnout k následkům, které to pro jednání bude mít."
Od roku 1960 turecký ústavní soud zakázal více než dvacet stran. AKP má nyní v parlamentu pohodlnou většinu, minulý rok ve volbách získala 47 procent hlasů.
