Praha - Přijmout uprchlíky jen na rok a pak je vrátit zpět do jejich vlasti by byla "největší chyba". Je o tom přesvědčen bývalý německý vládní zmocněnec pro lidská práva a humanitární pomoc Markus Löning.
Podle něj by běženci měli získat útočiště na tři roky, i poté by ale měli mít určitou šanci zůstat. Řekl to v pátek na setkání s novináři v Praze.
Löning byl zmocněncem německé vlády od roku 2010 do loňska. Je členem neparlamentní Svobodné demokratické strany (FDP). Byl v minulosti poslancem spolkového sněmu. O víkendu se stal místopředsedou evropské liberální strany ALDE, jejímž členem je i hnutí ANO Andreje Babiše.
Mezinárodní ochrana, kterou mohou uprchlíci získat, zahrnuje udělení trvalého azylu i poskytnutí dočasného útočiště. Löning je přesvědčen o tom, že udělení ochrany jen na jeden rok nemůže fungovat.
Máte tři roky
"Říct: Můžete zůstat rok a pak se vraťte - to by byla ta největší chyba. Pokud tu ti lidé jsou, měli bychom říct: Jste po tři roky v bezpečí. A poté budete moci pravděpodobně zůstat dál. Máte perspektivu zůstat, pokud budete chtít. To je jediná cesta, aby se lidé snažili učit jazyky a začít pracovat," uvedl bývalý zmocněnec.
Pokud se podle něj uprchlíci rozhodnou vrátit do Sýrie či se přesunout do Ameriky, Kanady nebo jinam, mělo by to být možné. Pouhé zákazy a omezení nebudou fungovat, míní Löning. Podle něj se Syřané vydávají nyní na cestu proto, že po několika letech pobytu v přeplněných táborech v sousedních zemích už ztratili naději.
Do Německa letos přišlo už 945 tisíc uprchlíků, uvedla s odvoláním na vládní dokumenty agentura DPA. Podle ní spolková vláda počítala za celý rok s 800 tisíci běženci.
"Milion lidí, to je mnoho. Je to velká výzva a bude to složité. Kdo jiný to ale udělá (poskytne uprchlíkům útočiště)?," uvedl Löning. Věří tomu, že osmdesátimilionová země, "která vyrábí nejlepší auta na světě, má dobře fungující administrativu a desetiletí zkušeností s migrací", situaci zvládne.
Migrační vlna přináší dvě výzvy
Podle bývalého zmocněnce představuje migrační vlna dvě velké výzvy. První je administrativní. Je nutné lidi registrovat, ubytovat, zajistit pro ně školy a práci.
Druhou je boj s xenofobií a obavami obyvatel. Ty je potřeba brát vážně. Politici by se měli snažit lidi spíš ujistit a jejich strach rozptýlit, ne ho posilovat, zdůraznil Löning.
Na uprchlickou vlnu se dá podle něj pohlížet také jako na perspektivu do budoucna. Evropa totiž stárne, vymírání může příliv cizinců zbrzdit. "Když se vrátím do Německa, potkávám na ulicích samé staré lidi. Ten rozdíl je proti arabským zemím či Turecku velký. Tam jsou města plná mladých a dynamických lidí," řekl Löning.
Míní, že bez Turecka se řešení v Sýrii nenajde. Považuje za chybu, že Turci pro cestu do Evropy potřebují víza. "Zrušili jsme vízovou povinnost kdekomu, ale ne Turecku. Myslím, že teď je správná doba (ke zrušení víz)," řekl Löning. EU by podle něj měla Turecko ujistit o spojenectví. V neděli se koná summit osmadvacítky s Tureckem.
