Policie následně na Twitteru oznámila, že Castilla zadržely bezpečnostní složky. Do čela státu nastoupila viceprezidentka Dina Boluarteová, která večer složila přísahu a stala se prozatímní prezidentkou. Castillovo počínání označila za státní převrat.
Pro odvolání prezidenta hlasovalo 101 ze 130 peruánských poslanců. V polovině října prokuratura podala do parlamentu stížnost, ve které Castilla obvinila mimo jiné ze zločineckého spolčení či zneužívání pravomocí.
Několik hodin před hlasováním parlamentu Castillo vystoupil v televizi, kde oznámil svůj úmysl rozpustit parlament a "svolat v co nejkratší době volby do nového kongresu". V mezidobí měl podle Castilla zemi řídit krizový kabinet. Castillo chtěl také provést změny v justicii a policii.
Řada peruánských politiků okamžitě označila prezidentovo jednání za pokus o státní převrat. "Jedná se o státní převrat, který prohlubuje politickou a ústavní krizi," uvedla podle agentury EFE viceprezidentka Boluarteová.
Ministr zahraničí César Landa vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo Peru obnovit demokracii. Landa spolu s ministry hospodářství, spravedlnosti a práce podal demisi.
Podle opoziční političky Keiko Fujimoriové, která v posledních prezidentských volbách prohrála právě s Castillem, se jedná o "zoufalý převrat". Vyzvala ozbrojené síly, aby podpořily ústavní pořádek.
Velitelé policie a peruánských ozbrojených sil ve společném prohlášení uvedli, že neuposlechnou rozkazy, které porušují ústavu. Předseda ústavního soudu Francisco Morales vyzval vojáky, aby obnovili ústavní pořádek v zemi.
Amerika dává najevo obavy
Americká velvyslankyně v Limě Lisa Kennaová uvedla, že USA odmítají mimoústavní počínání prezidenta, jehož cílem je zabránit parlamentu vykonávat mandát. Americká diplomacie následně oznámila, že již nepovažuje Castilla za úřadujícího peruánského prezidenta. "Jak tomu rozumím v souvislosti s kroky Kongresu, je to nyní bývalý prezident Castillo," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price.
Obavy ohledně politické krize v Peru vyjádřila mimo jiné sousední Kolumbie. Kolumbijská vláda vyjádřila v souvislosti s děním v sousední zemi obavy. Vyzvala k dialogu všech politických hráčů, aby "byla chráněna demokracie".
Vláda v Chile zase vyzvala k respektování lidských práv a základních svobod. Chilské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že vláda "hluboce lituje" toho, co se v Peru děje. Podobně se vyjádřil i šéf mexické diplomacie Marcelo Ebrard. Jak dodal, doufá v "respektování demokracie a lidských práv".
K obnově legálního rámce vyzvala i Kostarika a znepokojení vyjádřila Argentina.
