Prezident Hollande bere o 2200 eur míň než Merkelová

Radim Klekner Radim Klekner
18. 5. 2012 16:57
Francouzská vláda si snížila platy, Němci si je naopak zvýšili
Merkelová a Hollande v Berlíně
Merkelová a Hollande v Berlíně | Foto: Reuters

Paříž - S nástupem socialistické vlády premiéra Jeana-Marka Ayraulta se ve Francii rozhořela vášnivá debata okolo ohlášeného snížení ministerských platů.

Nový prezident Francois Hollande totiž dodržel svůj předvolební slib a oznámil třicetiprocentní redukci příjmů, které pobírali jeho předchůdce ve funkci Nicolas Sarkozy, premiér Francois Fillon a ministři pravicové vlády Unie pro lidové hnutí (UMP).

Přesto se stal okamžitě terčem kritiky. Kvůli tomu, že platy nového vládního kabinetu sice šly dolů, ten však má o čtrnáct členů více než kabinet Fillonův.

"Vláda Francoise Hollanda bude stát daňové poplatníky více nežli ta předešlá," citoval deník Le Monde generálního tajemníka UMP Jeana-Francoise Copého, který nového prezidenta obvinil z pokrytectví.

Ayraultův kabinet skutečně čítá 18 ministrů a 16 delegovaných ministrů oproti 15 ministrům, čtyřem státním tajemníkům a jednomu vysokému komisaři Fillonovy vlády, vytvořené 18. května 2007. Fillonův kabinet tak stál daňové poplatníky každý měsíc 292 500 eur oproti 351 400 eurům, na něž je přijde Ayraultova sestava.

Nová francouzská vláda je velmi pestrá. A hlavně - polovinu kabinetu tvoří ženy.
Nová francouzská vláda je velmi pestrá. A hlavně - polovinu kabinetu tvoří ženy. | Foto: Reuters

Copé však zcela pominul fakt, že Fillon svou vládu přebudoval 26. září 2011 s tím, že čítala šestnáct ministrů, osm delegovaných ministrů a devět státních tajemníků. Jejich platy činily dohromady 483 tisíc eur měsíčně.

Hollande i Ayrault tak budou pobírat 14 850 eur, ministři včetně náhrad 9900 eur. Průměrný plat ve Francii činí ve státní sféře 2100 eur.

Hra s čísly

Ve světle současných problémů, jimž čelí státní rozpočet země galského kohouta, se ovšem jedná o zcela zanedbatelné částky a ze strany kritiků nové vlády o hru s čísly. Francouzský státní dluh by se měl letos vyšplhat na 90 procent hrubého domácího produktu, a představovat tedy částku 1,9 bilionu eur.

Když proto Hollande snížení příjmů nejvyšších státních úředníků oznamoval, nezapomněl zdůraznit jejich ryze symbolický charakter.

"Netvrdím, že to přinese zásadní úspory. Chci jen říct, že chování vlády bude v tomto ohledu příkladným," prohlásil.

Dalším z "příkladných" opatření, k nimž sáhl, je charta, kterou museli podepsat všichni ministři nové vlády. Ta jim zapovídá jakéholi vedlejší příjmy včetně příjmů z obchodování na finančních trzích, či dokonce možnost podnikat, jako tomu bylo v případě některých členů Fillonova kabinetu.

V pátek musela svůj byt v centru Paříže o rozloze sto metrů čtverečních, za který platila 1500 eur měsíčně, na druhé straně vyklidit delegovaná ministryně pro justiční otázky Delphine Bathová. Její ministerský plat již neodpovídal požadavkům kladeným na ty, kdo mají tzv. sociální nájemné.

Hollande chce na rozdíl od Sarkozyho klást důraz na růst a ne na škrty.
Hollande chce na rozdíl od Sarkozyho klást důraz na růst a ne na škrty. | Foto: Reuters

Hlavní je zastavit zadlužování

Hollande si podobně jako Sarkozy ale především předsevzal zastavení dalšího zadlužování země. Chce toho jen dosáhnout jiným způsobem a vsadit v prvé řadě na hospodářský růst. Mimo jiné tím, že zvýší zaměstnanost ve státním sektoru, podpoří spotřebu a cílenými vládními investicemi podpoří ekonomiku.

Její výkonnost se má letos zvednout jen o 0,5-0,8 procenta HDP. Teprve v příštím roce má hospodářský růst dosáhnout o něco přijatelnějších 1,5 procenta. 

Nový prezident proto již během své předvolební kampaně oznámil, že bude naléhat na německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby souhlasila se změnou fiskálního paktu Evropské unie s tím, že smlouva, podepsaná v březnu, musí obsahovat také jasná prorůstová opatření.

V paktu o fiskální stabilitě, s nímž souhlasily všechny země EU s výjimkou Česka a Británie, se klade hlavní důraz na vyrovnané státní finance a postupné snižování veřejného dluhu.

Jak ale upozorňuje Hollande, zásadní redukce zadlužení není možná bez rychlého nastartování ekonomiky. Pro tu unijní předpovídá Mezinárodní měnový fond i Evropská komise na letošní rok stagnaci či nanejvýš růst v řádu jedné či dvou desetin procenta.

O něco méně emocí než snížení platů Ayraultova kabinetu vyvolalo v Německu nedávné oznámení, že si tamní vláda platy naopak zvýší, a to se zpětnou platností od 1. března. Kancléřka Merkelová tak bude oproti předchozím 16 152 eurům pobírat 17 082 eur. K tomu má nárok na náhrady ve výši 1022 eur. Jedná se mimochodem o první zvýšení vládních platů od roku 2000.

 

Právě se děje

Další zprávy