Záhřeb – Ani nedělní předčasné parlamentní volby nevyřeší vleklou politickou krizi v Chorvatsku.

Dosud vládnoucí konzervativní Chorvatské demokratické společenství (HDZ) sice získalo ve 151členném parlamentu 61 křesel, ale jeho koaliční partner – středopravé reformistické uskupení Most – ztratil šest mandátů, a tak HDZ bude k sestavení vlády potřebovat ještě nejméně jednoho partnera, a to nemusí být snadné.

Opoziční Národní koalice, vytvořená kolem Sociálnědemokratické strany (SDP), skončila druhá a obsadí ve sněmovně 54 křesel, informovala o předběžných výsledcích volební komise.

K volbám šlo holasovat přibližně 52,59 procenta voličů.

Vůdce vítězné strany Andrej Plenkovič věří, že se mu podaří vládu sestavit. "Jsem přesvědčený, že jsme strana, která bude mít tu čest zformovat stabilní budoucí vládu, která bude vládnout čtyři roky. Jsme otevření spolupráci se všemi stranami, které jsou nám programově a světonázorově blízké. Zaručuji, že příští chorvatská vláda bude stabilní a evropsky orientovaná," prohlásil.

Velká koalice mimo hru?

Naznačil tak, že trvá na tom, co prohlásil před volbami, když vyloučil vytvoření takzvané velké koalice HDZ s jeho největším rivalem SDP. Úvahy o takové alternativě se v médiích objevily jako možné východisko z krize, avšak vzhledem k dlouhodobé silné vzájemné averzi mezi stranami a zejména mezi jejich vůdci to pravděpodobné není.

Předseda SDP Zoran Milanović po již zjevné prohře se o možné velké koalici zmínil, když řekl, že Chorvatsko už nemůže opakovat "nové experimenty" a že nyní víc než kdy jindy potřebuje stabilní vládu.

"Všichni bychom měli potlačit vlastní ambice a ješitnost a být k dispozici, protože Chorvatsko je důležitější," prohlásil.

Milanovičovi jde údajně odvrátit pozornost od své prohry a vyhnout se zodpovědnosti. Jeho konec v SDP je již na spadnutí. Podle zdrojů se Milanović chystá ještě dnes oznámit demisi.

HDZ podle Plenkoviče zahájí rozhovory s potenciálními koaličními partnery již během pondělí.

Jako čtvrté ve volbách skončilo s osmi poslanci hnutí Živá zeď, které se dosud nepřiklání ani k HDZ ani k SDP. Tři křesla obsadí regionální strana Istrijské demokratické shromáždění, která se soustředí především na získání autonomie pro Istrii a na vytvoření euroregionu na Istrijském poloostrově, jehož části se nacházejí kromě Chorvatska také ve Slovinsku a v Itálii.

Dva mandáty získala kandidátka záhřebského starosty Milana Bandiče, jeden mandát regionální Chorvatský demokratický svaz Slavonie a Baranje a z diaspory rovněž jeden mandát Nezávislá kandidátka Željka Glasnoviče. Zbylých osm poslanců si vybraly národnostní menšiny.

Chorvaté volili parlament podruhé za necelý rok. V listopadových volbách zvítězilo HDZ, ale jen těsně před aliancí Chorvatsko roste kolem SDP. HDZ nakonec vytvořilo vládu s třetím Mostem, avšak už po několika měsících začaly neshody kvůli administrativním reformám a vyvrcholily po aféře bývalého šéfa HDZ Tomislava Karamarka kvůli střetu zájmů.