Polský parlament dnes odmítl zkrátit své funkční období a tím umožnit konání předčasných voleb. Vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) se totiž pro návrh nepodařilo získat potřebnou dvoutřetinovou většinu hlasů.
PiS chce nyní jednat o vytvoření většinové koalice, do níž chce pozvat extremistickou stranu Sebeobrana Andrzeje Leppera, který se v 90. letech proslavil jako vůdce rolnických protestů a organizátor pouličních výtržností a je vášnivým odpůrcem evropské integrace.
Infobox
PŘEČTĚTE SI VÍCE O POLSKÉ VLÁDNÍ KRIZI:
Šance na prosazení hospodářských reforem je nulová
Prestižní deník Gazeta Wyborzca tento týden informoval o tom, že šéfové vládní strany Právo a spravedlnost už vytvoření koalice se Sebeobranou odsouhlasili a Lepper by se v nové vládě měl dokonce stát vicepremiérem.
Ačkoli šéf poslaneckého klubu PiS Przemyslaw Gosiewski informaci o odsouhlasení nové koalice popřel, anonymně se představitelé strany vyjadřují jinak. "Základním scénářem pro nás je koalice s Lepperem," citovala jednoho z nich agentura Reuters.
Nejen ekonomové se takového scénáře velmi obávají. "Rozhodně nejde o přehánění, když řeknu, že se politicky řítíme hodně špatným směrem. V parlamentu vládne chaos a šance na prosazení jakýchkoli hospodářských reforem je nulová," uvedl v deníku Financial Times analytik Piotr Kuczynski.
Stejně pesimistická je i polská veřejnost. Jen pětadvacet procent Poláků je podle průzkumů veřejného mínění se situací v zemi spokojeno, dvě třetiny z nich se domnívají, že země se ubírá špatným směrem.
Sliby zůstávají nesplněny
Deziluze lidí je logická. Strana Právo a spravedlnost vyhrála podzimní volby díky velkoústým slibům. Přislíbila nižší daně, postavení tří milionů bytů, omezení státní byrokracie, boj s korupcí. K ničemu z toho se však zatím pořádně nedostala.
O tom, jak moc by Polsko potřebovalo akceschopnou vládu, svědčí například to, že zatím jako jediné ze středo- a východoevropských nováčků v Evropské unii neřeklo, dokdy by chtělo přijmout jednotnou měnu euro. Že by tak mohla učinit vláda, jejímž klíčovým členem budou nacionalističtí extremisté ze Sebeobrany, je podle analytiků nerealistické. Polsko má také nejvyšší nezaměstnanost ze všech zemí Evropské unie.
Vytvoření koalice s Lepperem by navíc mohlo způsobit rozkol v nejsilnější straně Právo a spravedlnost. Liberálněji smýšlející členové, jako je současný polský premiér Kazimierz Marcinkiewicz, by se s takovým krokem smiřovali jen velmi těžko. Polský deník Super Express citoval zdroje z premiérova okolí, že on i mnozí ministři odstoupí, pokud budou lepperovci skutečně přizváni do vlády.
Poslední pokus liberálů
Zabránit tomuto vývoji se v týdnu pokusila liberální Občanská platforma, která v loňských volbách obsadila druhé místo a uvažovalo se o ní jako o koaličním partnerovi strany Právo a spravedlnost.
Nyní jí nabídla, že pokud odloží plány na předčasné volby a nespojí se s extremisty, podpoří některé její rozumné návrhy, které pomohou ekonomice a povedou ke snížení osmnáctiprocentní nezaměstnanosti. Že by se obě strany, které spojuje antikomunismus, mohly nyní domluvit, když to nedokázaly po volbách, však není příliš pravděpodobné.
