Kábul/Praha - Čeští vojáci v Afghánistánu pomáhají afghánské vládě proti Tálibánu, ale kvůli sporům o prezidentské volby bude asijská země možná mít brzy vlády dvě.
A pokud Tálibán po odchodu mezinárodních jednotek ovládne část jižního Afghánistánu, kde je nejsilnější, budou vlády dokonce tři.
Podobně jako v Iráku, kde vedle vlády v metropoli Bagdádu vytvořili svůj chalífát radikální islamisté na severozápadě a Kurdové chystají ve svých oblastech na severovýchodě na podzim referendum o nezávislosti.
Spor o to, kdo vyhrál prezidentské volby, hrozí vyústit ve vytvoření odštěpeneckého státu v několika severoafghánských provinciích. Bývalý ministr zahraničí Abdalláh Abdalláh tvrdí, že hlasování provázely podvody, a neuzná vítězství svého rivala Ašrafa Gháního.
Deník New York Times na základě výpovědi jednoho z amerických diplomatů napsal, že Abdalláh a jeho lidé chystali nebo stále chystají vyhlášení vlastní vlády nad třemi severoafghánskými provinciemi, nebo dokonce útok na prezidentský palác v Kábulu.
To byl také důvod toho, proč šéf americké diplomacie John Kerry přispěchal do Kábulu, aby se sešel s Abdalláhem i Gháním a pokusil se je přimět k dohodě.
Hlasy se mají přepočítat, což ale nezaručuje, že jeden nebo druhý kandidát výsledky uzná.
Abdalláh je Tádžik, zatímco Ghání – bývalý ministr financí a ekonom ve službách Světové banky – Paštún. Největší podíl v populaci mají právě Paštúni, z nichž se bez ohledu na režim většinou rekrutovali vládci Afghánistánu.
Tádžikové žijí hlavně na severu, kde také měl Abdalláh největší podporu.
Podle New York Times Abdalláhovi telefonoval Barack Obama a odrazoval ho od jakýchkoliv "neuvážených akcí". Kerry pohrozil, že USA nedají žádnou finanční nebo bezpečnostní pomoc nikomu, kdo se moci chopí nezákonně.
"Intervenovali jsme tak rychle proto, aby ani neuvažovali o puči nebo podobném vývoji, protože to by byla pro zemi katastrofa. Bylo to tak vážné, že se do toho vložili i prezident a ministr zahraničí, což se neděje každý den," řekl novinářům americký velvyslanec v Kábulu James Cunningham.
Volby provází mnoho nejasností. První kolo podle oficiálních výsledků vyhrál Abdalláh s 45 procenty, Ghání dostal 31 procent. Minulý týden volební komise oznámila, že druhé kolo vyhrál Ghání s 56 procenty. Výsledek prý mohou změnit stížnosti a přepočítávání.
Abdalláh oznámil, že má důkazy o falšování ve prospěch Gháního. Například odposlech hovoru předsedy jednoho volebního okrsku, který s podřízenými diskutuje o dodávání dodatečných lístků do uren.
Konflikt se odehrává na pozadí rostoucího násilí a terorismu. Tálibán jako každý rok v létě stupňuje svoji aktivitu, což se podepsalo na smrti pěti českých vojáků minulý týden u Bagrámu, na úterním sebevražedném atentátu na tržišti východně od Kábulu. Ten si vyžádal přes devadesát obětí, což je nejvíce od pádu Tálibánu na konci roku 2001.
Dnes Tálibánci dokonce zaútočili na mezinárodní letiště v Kábulu.
Mezinárodní jednotky mají opustit Afghánistán v roce 2016. Tálibán se jim nepodařilo zničit, stejně tak zatím na tento úkol nestačí afghánská armáda a policie.
Je nepravděpodobné, že by Tálibán znovu ovládl skoro celou zemi jako v devadesátých letech (kontroloval tehdy devadesát procent Afghánistánu), ale na jihu je silný a některých provincií se může zmocnit.
Jak Ghání, tak Abdalláh patří k dlouholetým odpůrcům Tálibánu a radikálních islamistů. Ghání žil v emigraci, Abdalláh patřil mezi hlavní představitele opoziční Severní aliance, která s Tálibánem bojovala.
K tomuto politikovi se také váže dnes už spíš úsměvná historka, související s Českou republikou. Ještě v době, kdy byl v Kábulu u moci Tálibán, přijel jako zástupce opozice na návštěvu Prahy. Tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan se s ním však odmítl setkat.
Když o několik let později přiletěla do Kábulu česká delegace v čele s premiérem Vladimírem Špidlou, Abdalláh už byl ministrem zahraničí. "Recipročně" se ovšem s českými politiky nesešel.
