Los Angeles - Z hříšného tanečníka se převtělil v bestiálního agenta. Kritika ho chválila a nebylo to jen z piety. Další převtělení ale již Patrick Swayze nepředvede, v pondělí na rakovinu slinivky zemřel - ve věku sedmapadesáti let ve svém domě v Los Angeles.
Swayze se proslavil zejména na přelomu osmdesátých a devadesátých let filmy, jako byla romantika Hříšný Tanec (1987), akční thriller Bod Zlomu (1991) či romantická komedie Duch (1990), kde hrál s Whoopi Goldbergovou a Demi Mooreovou. O svém boji s nemocí připravoval knihu Ještě jeden tanec.
Čtěte také:
Herec Patrick Swayze zemřel. Podlehl rakovině
I v posledních měsících herec stále pracoval, natáčel televizní seriál The Beast o agentovi FBI, který v utajení pronikne mezi zločince. Seriál měl vynikající ohlasy diváků i recenzentů. Pro Swayzeho šlo zjevně o druhou životní roli po hříšném tanečníkovi Johnym.
Recenzent deníku Hollywood Reporter o seriálu napsal: "Swayze hraje agenta, který je mimo kontrolu, jeho výkon je ostrý, zneklidňující a plně pohlcující. Nepoznáte v něm Swayzeho, ale ne proto, proč si myslíte. Jeho fyzický vzhled - ať už díky make upu nebo světlu - je prostě v pohodě. Stejně jako energie."
Není dosud jasné, kolik epizod seriálu Swayze stihl natočit. Dokončených částí je zatím třináct. Producenti se předběžně chystali natáčet i další, nicméně věděli, že jde o velice riskantní plány.
Na začátku letošního roku herec řekl v televizním rozhovoru: "Zbývají mi dva roky života, pokud budu věřit statistikám." Rakovina slinivky patří k nejzávažnějším onemocněním a umírá na ni do dvou let 95 procent lidí, kteří jí onemocní.
Patrick Swayze se trpělivě podroboval léčbě, nicméně ani během chemoterapií si občas neodpustil zapálit si cigaretu. Výchozí situaci si ale zřejmě zavinil především léty alkoholismu.
Z diskotéky do Guinessovy knihy rekordů
Swayze se narodil v Houstonu v Texasu. Roku 1979 se poprvé objevil na plátně ve vedlejší roli; šlo o bezvýznamný diskosnímek pro teenagery - Skatetown, U.S.A.
Účinkoval i v jedné z epizod seriálu M.A.S.H. s názvem Pokrevní bratři v roce 1981. Průlom do světa větších rolí a filmů pro něj znamenal snímek The Outsiders z roku 1983, jejž podle slavného generačního románu S. E. Hintonové režíroval Francis Ford Coppola.
Následoval akční film z Vietnamu Uncommon Valor (Nevšední udatnost, 1983), kde hrál po boku Gena Hackmana a pod vedením Teda Kotcheffa (režiséra prvního Ramba).
Slavným se stal díky jedné z hlavních rolí v dobově příznačném akčním filmu Rudý úsvit, který v roce 1984 natočil John Milius, režisér Barbara Conana. Snímek vyprávěl o invazi Sovětského svazu do USA. Svého času byl zapsán v Guinessově knize rekordů jako vůbec nejnásilnější film všech dob.
Coby romantický milovník na sebe upoutal pozornost žen všech věkových kategorií ovšem historickým seriálem Sever a Jih, kde ztvárnil postavu jménem Orry Main. Protivníkem se mu zde stal (rovněž nedávno zesnulý) David Carradine.
Princ na bílém koni
Teprve poté, co si ho zamilovali televizní divačky i diváci, přišla jeho nejslavnější role Johnyho Castla ve snímku Hříšný tanec, kde utvořil nesmrtelnou dvojici s Jennifer Greyovou. Hříšný tanec vyrostl v naprostý fenomén a kult, který objevují generace divaček i dvacet let po jeho vzniku.
Patrick Swayze se díky němu stal v dívčích a ženských snech princem na bílém koni, který vás odveze za hranice všedních dnů. Dojem dokonalé romantičnosti naplňuje i otevřený závěr se "zvedačkou", který neřeší, jak reálně dopadl vztah hrdinky s "nevhodným" mužem, ale nechá ji prožívat prchavé okamžiky štěstí navždy a nekonečně, neboť pak už jedou jen titulky.
Zároveň jde o jeden ze snímků, který absolutním způsobem definoval styl 80. let, přestože se odehrával v raných 60. letech a šlo vlastně o retro.
Swayze byl společně s Michailem Baryšnikovovem jeden z mála tanečníků, kteří dokázali přesvědčit publikum, že tanec může vyjadřovat i mužnost. A přestože byl Hříšný tanec označován za zlomový snímek žánru chick flick (biják pro holky), Swayzeho způsob projevu nikdy nevadil ani mužským divákům. Dokonale elegantní a razantní pohyb na parketu piloval od mládí, neboť ho k tomu vedla jeho matka, jež byla baletní tanečnicí a choreografkou.
Ideální muž je Duch
Svou pověst muže s trénovanými svaly stvrdil zase v následující sérii akčních snímků Steel Dawn (u nás jako Ocelový meč, 1987), Hříšný Tyger (Tiger Warshaw, 1988) a především Road House-Hrozba smrti (1989), kde hrál barového vyhazovače ovládajícího bojová umění. Tento titul patří mezi dodnes oblíbené guilty pleasure (provinilé rozkoše) mnoha mužů vyrůstajících v 80. letech.
Odhad producentů, že Swayze není ideální akční hrdina (srovnatelný se Schwarzeneggerem a Stallonem), ale jeho největší kouzlo tkví, když může hrát ideálního muže, jenž bojuje o nedosažitelnou ženu, vedl k natočení dalšího obřího hitu Duch.
Snímek o zemřelém právníkovi Samovi, který se zoufale snaží kontaktovat svou milou přes duchařské médium, režíroval David Zucker (proslulý dříve spíše natáčením parodií Bláznivá střela) a vtiskl mu neobyčejné spojení vtipu a romantiky.
Komediální spoluhráčkou Swayzemu byla Whoopi Goldbergová, jež za svůj výkon vyhrála Oscara, romantickou partnerkou pak Demi Mooreová, která tehdy mezi ženami rozpoutala módu krátkých účesů.
"Božan" bez příčiny
Pověst "božana" - pro změnu u mužského publika - si pak Swayze pojistil rolí Bodhiho v akčním thrilleru Bod zlomu (Point Break, 1991), jejž režírovala nejdrsnější režisérka Hollywoodu, Kathryn Bigelowová.
Bodhi patří k výjimečným postavám, které sice mají být (částečně) padouchy, ale sympatie hlavního kladného hrdiny (zde Keanu Reeves) a publika jsou na jeho straně. Swayze tu byl tentokrát za generačního rebela bez příčiny, bezstarostného surfaře, který sice vykrádá banky, ale je obtížné ho za to odsuzovat, protože v skrytu duše by většina z nás chtěla žít jako on.
Krátce po tomto svém absolutním vrcholu kariéry zkusil Swayze zabrousit do vod vážného dramatu. Děj snímku Město radosti režiséra Rolanda Joffého (Vražedná pole, Mise) byl zasazen do indické Kalkaty a vypráví o americkém lékaři, jenž tváří v tvář neskutečné bídě nachází nové životní hodnoty.
Poté přišly dvě průměrné rodinné komedie Táta lump (1994) a Tři přání (1995), jež slouží jako průtoková výplň různých televizních kanálů. Další komedie Tři muži v negližé (1995) nabídla nezvyklý pohled na Swayzeho, Wesleyho Snipese a Johna Leguziama v dámském přestrojení. Příběh o třech transvestitech, již uvíznou na americkém zapadákově, získal Swayzemu nominaci na Zlatý Globus, třetí po Hříšném tanci a Duchovi.
V roce 1997 získal konečně hvězdu na Chodníku slávy. Tu už mu nikdo nevzal, přestože v následujících letech jeho kariéra spíše stagnovala, až upadala ve snímcích typu Dopisy od vraha (1998).
V roce 2001 si nicméně vystřihl skvěle sebeironickou vedlejší roli v kultovním filmu Donnie Darko, symbolicky předal žezlo mladé generaci v Hříšném tanci 2 (2004) a předvedl skvěle slizkého trenéra golfu v komedii Univerzální uklízečka (2005).
Mezi filmovými fanoušky se dlouho mluvilo o tom, že Swayze je naprosto ideální typ pro roli v nějakém filmu Quentina Tarantina, který rád oživuje padlé hvězdy. Toto oživení nastalo právě se seriálem The Beast (s nímž Tarantino neměl nic společného).
Ten nabídl úplně jiného Swayzeho, než jakého jsme znali. Na obrazovce se američtí diváci setkávali s unaveným zahořklým mužem, v jehož temném nitru není snadné se orientovat. U tajného agenta Charlese Barkera, který s falešnou identitou operuje mezi zločinci, si jeho nadřízení u FBI si už nejsou jistí, zda náhodou nepřešel na druhou stranu.
Nasadí na něj proto mladšího kolegu Elvise Dovea, jenž má odhalit, jak se věci mají. Podstatou seriálu ovšem je, že až do poslední chvíle si jako diváci nemáme být jisti, jaká je pravda.
A úplnou pravdu už nikdy ani nezjistíme.
