Pákistánci odmítají vakcíny. Důvěru ztratili po tajné akci CIA z honu na bin Ládina

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
16. 3. 2021 10:31
Pákistán začal minulý týden očkovat proti koronaviru lidi starší 60 let. Zájem je ale zatím velmi nízký, během prvních sedmi dní se zaregistrovalo méně než deset procent seniorů. V zemi panuje velká nedůvěra vůči vakcínám i kvůli falešné očkovací kampani, kterou zde před deseti lety spustila americká tajná služba CIA ve snaze dopadnout vůdce teroristické organizace al-Káida Usámu bin Ládina.
Očkování proti koronaviru v Pákistánu
Očkování proti koronaviru v Pákistánu | Foto: Reuters

Podle průzkumu organizace Gallup Pakistan odmítá očkování proti nemoci covid-19 zhruba polovina Pákistánců. Jedním z nich je i Kásim Gul, dvaatřicetiletý úředník fakultní nemocnice ve městě Karáčí na jihovýchodě země. I když kolem sebe v posledních měsících viděl mnoho případů nákazy, myslí si, že nemoc je hoax.

"Média jsou kontrolovaná evropskými a západními mocnostmi," říká pro server Vice. "Je jasné, že zakrývají pravdu a říkají nám, že tato takzvaná nemoc může být vyhubena jen vakcínou z laboratoře, která v sobě má haram přísady (v islámu zakázané, pozn. red.). Navíc ji vytvořily země, které na nás shazují bomby a nechtějí, abychom žili," dodává Gul.

Kromě konspiračních teorií, že covid-19 je jen velká lež, ale mají Pákistánci s podvodným očkováním vlastní zkušenost. Když se americká CIA (Ústřední zpravodajská služba) snažila dopadnout teroristu Usámu bin Ládina, zorganizovala v severopákistánském Abbottabádu falešnou očkovací kampaň proti žloutence typu B.

Agenti CIA v březnu 2011 naverbovali místní zdravotníky, kteří navštěvovali nejprve chudší části města a až později se přesunuli i do bohatších čtvrtí, kde si Američané mysleli, že se bin Ládin skrývá. Vakcinační program byl součástí komplikovaného plánu, při kterém se Američané snažili nasbírat vzorky DNA od členů bin Ládinovy rodiny s cílem ověřit, že se vůdce al-Káidy skutečně skrývá v domě v Abbottabádu. Město tehdy bylo oblepené letáky přesvědčujícími místní lidi, aby se nechali naočkovat.

Návrat dětské obrny

Plán ale nevyšel, jak CIA předpokládala. Žena v bin Ládinově domě, která agentům otevřela dveře, je do budovy nepustila a místo toho jim dala číslo na teroristova poslíčka.

Americké speciální jednotky Usámu bin Ládina zastřelili v Abbottabádu 1. května 2011. O několik měsíců později se ale zpráva o fiktivní očkovací kampani rozšířila. Později pákistánské úřady vydaly varování a vyzvaly obyvatele, aby se vakcinace nebáli. Také americká administrativa uvedla, že falešné očkovací kampaně už v zemi nebude používat jako krytí pro špionáž. Ale už bylo pozdě.

Dům v pákistánském Abbottabádu, kde s rodinou žil Usáma bin Ládin.
Dům v pákistánském Abbottabádu, kde s rodinou žil Usáma bin Ládin. | Foto: Sajjad Ali Qureshi/Wikimedia Commons

Během pár let se z Pákistánu, který se už téměř zbavil dětské obrny, stal stát s 85 procenty všech světových případů této nemoci. Například pákistánský Tálibán vakcíny proti dětské obrně na území, které kontroluje, zakázal a očkování spojoval s útoky amerických dronů i špionáží CIA.

Po opakovaných útocích na zdravotníky, kteří se místní snažili naočkovat, pak OSN s vakcinační kampaní v zemi přestala úplně. Od té doby bylo v zemi zabito kvůli očkování více než 100 lidí, píše server Deutsche Welle. Pákistán je tak jen jedním ze tří států na světě, kde je dětská obrna stále ještě rozšířená.

Pákistánští úředníci proto nyní pracují na osvětové kampani, aby očkování proti nemoci covid-19 co nejvíce odlišili od ostatních vakcinačních kampaní, které v minulosti narazily. V Pákistánu se proti koronaviru očkuje několika vakcínami. Přes program COVAX získala země skoro tři miliony dávek vakcín AstraZeneca. Kromě toho se používají i dvě čínské látky Sinopharm a jednodávková CanSInoBIO.

A právě to by mohla být pro zdravotníky naděje. "Lidé tu nevěří západním vakcínám. Na druhou stranu většina lidí je přesvědčena, že Čína se nikdy nepokusila Pákistánu ublížit," vysvětluje poradkyně tamního ministerstva zdravotnictví Fatima Akrám Hajátová.

V zemi se koronavirem nakazilo skoro 610 tisíc lidí a 13,5 tisíce z nich zemřelo. Pákistán s více než 210 miliony obyvateli tak nepatří mezi nejzasaženější státy, odborníci se ale obávají, že se zde netestuje dostatečně a úřady nevědí, jaký je skutečný rozsah nákazy, upozorňuje server al-Džazíra.

Video: Kdo odmítne očkování, riskuje život. Vakcína AstraZeneca není nebezpečná, říká Dražan

To, že nemáme data o účinnosti u starších lidí, neznamená, že látka není účinná. Tvorba protilátek je u všech věkových kategorií stejná, říká lékař. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy