Podle průzkumu organizace Gallup Pakistan odmítá očkování proti nemoci covid-19 zhruba polovina Pákistánců. Jedním z nich je i Kásim Gul, dvaatřicetiletý úředník fakultní nemocnice ve městě Karáčí na jihovýchodě země. I když kolem sebe v posledních měsících viděl mnoho případů nákazy, myslí si, že nemoc je hoax.
"Média jsou kontrolovaná evropskými a západními mocnostmi," říká pro server Vice. "Je jasné, že zakrývají pravdu a říkají nám, že tato takzvaná nemoc může být vyhubena jen vakcínou z laboratoře, která v sobě má haram přísady (v islámu zakázané, pozn. red.). Navíc ji vytvořily země, které na nás shazují bomby a nechtějí, abychom žili," dodává Gul.
Kromě konspiračních teorií, že covid-19 je jen velká lež, ale mají Pákistánci s podvodným očkováním vlastní zkušenost. Když se americká CIA (Ústřední zpravodajská služba) snažila dopadnout teroristu Usámu bin Ládina, zorganizovala v severopákistánském Abbottabádu falešnou očkovací kampaň proti žloutence typu B.
Agenti CIA v březnu 2011 naverbovali místní zdravotníky, kteří navštěvovali nejprve chudší části města a až později se přesunuli i do bohatších čtvrtí, kde si Američané mysleli, že se bin Ládin skrývá. Vakcinační program byl součástí komplikovaného plánu, při kterém se Američané snažili nasbírat vzorky DNA od členů bin Ládinovy rodiny s cílem ověřit, že se vůdce al-Káidy skutečně skrývá v domě v Abbottabádu. Město tehdy bylo oblepené letáky přesvědčujícími místní lidi, aby se nechali naočkovat.
Návrat dětské obrny
Plán ale nevyšel, jak CIA předpokládala. Žena v bin Ládinově domě, která agentům otevřela dveře, je do budovy nepustila a místo toho jim dala číslo na teroristova poslíčka.
Americké speciální jednotky Usámu bin Ládina zastřelili v Abbottabádu 1. května 2011. O několik měsíců později se ale zpráva o fiktivní očkovací kampani rozšířila. Později pákistánské úřady vydaly varování a vyzvaly obyvatele, aby se vakcinace nebáli. Také americká administrativa uvedla, že falešné očkovací kampaně už v zemi nebude používat jako krytí pro špionáž. Ale už bylo pozdě.
Během pár let se z Pákistánu, který se už téměř zbavil dětské obrny, stal stát s 85 procenty všech světových případů této nemoci. Například pákistánský Tálibán vakcíny proti dětské obrně na území, které kontroluje, zakázal a očkování spojoval s útoky amerických dronů i špionáží CIA.
Po opakovaných útocích na zdravotníky, kteří se místní snažili naočkovat, pak OSN s vakcinační kampaní v zemi přestala úplně. Od té doby bylo v zemi zabito kvůli očkování více než 100 lidí, píše server Deutsche Welle. Pákistán je tak jen jedním ze tří států na světě, kde je dětská obrna stále ještě rozšířená.
Pákistánští úředníci proto nyní pracují na osvětové kampani, aby očkování proti nemoci covid-19 co nejvíce odlišili od ostatních vakcinačních kampaní, které v minulosti narazily. V Pákistánu se proti koronaviru očkuje několika vakcínami. Přes program COVAX získala země skoro tři miliony dávek vakcín AstraZeneca. Kromě toho se používají i dvě čínské látky Sinopharm a jednodávková CanSInoBIO.
A právě to by mohla být pro zdravotníky naděje. "Lidé tu nevěří západním vakcínám. Na druhou stranu většina lidí je přesvědčena, že Čína se nikdy nepokusila Pákistánu ublížit," vysvětluje poradkyně tamního ministerstva zdravotnictví Fatima Akrám Hajátová.
V zemi se koronavirem nakazilo skoro 610 tisíc lidí a 13,5 tisíce z nich zemřelo. Pákistán s více než 210 miliony obyvateli tak nepatří mezi nejzasaženější státy, odborníci se ale obávají, že se zde netestuje dostatečně a úřady nevědí, jaký je skutečný rozsah nákazy, upozorňuje server al-Džazíra.
