Padesát statečných bojuje s jádrem i s časem

Petr Jemelka Petr Jemelka
16. 3. 2011 16:10
Hrozí, že jaderné experty v kolabující elektrárně nebude mít kdo střídat
V okolí kolabující elektrárny je kvůli radiaci vyhlášen stav nebezpečí. Přímo ve Fukušimě 1 zápolí s časem padesát odvážných techniků.
V okolí kolabující elektrárny je kvůli radiaci vyhlášen stav nebezpečí. Přímo ve Fukušimě 1 zápolí s časem padesát odvážných techniků. | Foto: Reuters

Tokio - Japonskou jadernou elektrárnu Fukušima, v níž došlo k dalšímu výbuchu, dávno opustila většina personálu. Na místě zůstává posledních zhruba padesát techniků, k nimž vzhlíží celé Japonsko.

Mají nadmíru složitý úkol, musejí odvrátit nejhorší jadernou katastrofu od výbuchu Černobylu, píše list New York Times.

Svou odvahu už zaměstnanci elektrárny prokázali, když pomocí hasičské techniky čerpali do chladicích systémů porouchaných reaktorů mořskou vodu nebo bojovali s požárem čtvrtého reaktoru.

K reaktorům, které se postupně vymykají kontrole, ale přibyl další silný soupeř: Padesátka statečných teď bojuje hlavně s časem.

Areál už zamořila radiace a pokud se obsluze elektrárny brzy nepodaří situaci zvládnout, bude je muset někdo vystřídat. Otázkou je, zda se někdo takový nejde.

"Pokud dostanou určitou dávku, nebudou se moci vrátit dříve než za několik dní, nebo i později. Lidí, kteří mohou podobný úkol plnit, není moc," citují New York Times Lewa Peppera, odborníka na bezpečnost práce v jaderných elektrárnách z Bostonské univerzity.

Jedná možnost: povolání důchodců

Kolik dostatečně vyškolených lidí má provozovatel elektrárny - společnost Tokyo Electric Power - k dispozici, není jasné. Vedení firmy odmítá informace o zaměstnancích sdělovat.

Výbuch třetího reaktoru v jaderné elektrárně Fukušima.
Výbuch třetího reaktoru v jaderné elektrárně Fukušima. | Foto: Reuters

Podle konzultanta Arnodla Gundersena, který pracoval na téměř identických elektrárnách ve Spojených státech, je ale pravděpodobné, že pokud se situaci nepodaří vyřešit rychle, bude třeba využít všechny dostupné kapacity.

Tedy i kvalifikované lidi v důchodu nebo pracovníky z elektráren mimo provoz.

Navíc bude nezbytné najít dobrovolníky, ochotné podstoupit zdravotní riziko spojené s delší než povolenou expozicí. Ochranné obleky totiž nefungují stoprocentně.

Jak upozorňuje Gundersen, někdy je radiace tak vysoká, že v zamořené oblasti nelze pobývat déle, než několik málo vteřin.

"Potřeboval jsem provést úkon, při němž byli pracovníci během tří minut vystaveni míře radiace, kterou mohou podle předpisů absorbovat za celý rok. Najal jsem tedy místní farmáře, tři týdny je cvičil na maketě reaktoru a pak poslal do skutečné elektrárny. Na nic podobného ale teď není čas," řekl Gunderson.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy