O co ve volbách jde?
Hlasování je součástí tříletého přechodného období, na které dohlíží OSN. Mělo by ukončit období více než 40 let korupce, diktátorských režimů a válek v této zemi velké jako západní Evropa, která je bohatá na přírodní zdroje, obyvatelsko ale stále trpí značnou chudobou. Za čtyři dekády zahynuly v zemi v důsledku válek a dalších pohrom na tři miliony lidí.
Jaká je historie země?
Bývalá belgická kolonie získala nezávislost v červnu 1960 a v pluralitních volbách se premiérem stal Patrice Lumumba. Ten byl ale v lednu 1961 zavražděn a v listopadu 1965 se moci pomocí převratu ujal Mobutu Sese Seko. Diktátor Mobutu v zemi zavedl systém jediné vládnoucí strany a v říjnu 1971 zemi přejmenoval na Zair. Povstání vedené Laurentem-Désirém Kabilou svrhlo v květnu 1997 Mobutův režim a země se přejmenovala na Konžskou demokratickou republiku.
Další občanská válka, tentokrát proti Kabilovi, vypukla na východě země v srpnu 1998. Vyvolali ji rebelové s podporou Rwandy a Ugandy a do války, která si vyžádala na milion mrtvých, se poté zapojily i další africké země (Angola, Zimbabwe, Namibie, Čad).
Laurent-Désiré Kabila byl zavražděn v lednu 2001 a jeho syn, Joseph Kabila, se stal prezidentem. V červenci 2003 vznikla přechodná vláda se zastoupením bývalých povstaleckých formací.
Jaká je bezpečnostní situace nyní?
Ačkoli je v zemi kontingent mírových sil OSN, bezpečnost zejména na východě zůstává hlavním problémem. Mezinárodní mírové síly OSN (MONUC) o síle asi 17.000 osob v zemi (zejména na východě) působí od roku 1999 a v Kongu bylo vycvičeno na 80.000 policistů a vojáků. Během hlasování budou posíleny o dalších 2000 vojáků z EU (mise Artemis) a na volby bude dohlížet na 40.000 místních a 1500 zahraničních pozorovatelů.
Co se stalo s formacemi povstalců?
Loni bylo v zemi na 300.000 povstaleckých bojovníků. Řada z nich se zapojila do přechodné vlády, některé ozbrojené složky ale stále pokračují v násilnostech.
Co se ve volbách volí?
V prvním kole prezidentských voleb kandiduje 33 osob a v parlamentních volbách je kandidátů na 500 parlamentních křesel 9707. Jen dvě z celkových 213 politických uskupení postavily kandidáty ve všech 169 volebních obvodech země. Možnost volit má ve více než 50.000 volebních místnostech přes 25,6 milionu obyvatel z asi 52 milionů obyvatel země. Oficiální výsledky se čekají do 14. září. Pakliže nezíská v prezidentských volbách žádný kandidát přes 50 procent hlasů, druhé kolo voleb se má mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty konat 15. října.
Nově zvolený prezident poté jmenuje premiéra ze strany, která získala nejvíce křesel v parlamentu. Prezident je hlavou státu a stojí i v čele vlády. Podle nové ústavy, která byla přijata v referendu 18. prosince 2005 a začala platit letos 18. února, může být prezident v čele státu jen dvě pětiletá období.
Kdo jsou hlavní prezidentští kandidáti?
Podle jednoho květnového průzkumu má největší šanci stávající prezident Joseph Kabila (35), jenž v červnu vytvořil široké Spojenectví pro prezidentskou většinu (AMP), které zahrnuje 31 formací včetně některých bývalých povstaleckých skupin a vůdců. Kabila, který pochází z východu země, mládí ale strávil v Tanzanii, chce zemi přebudovat, dosáhnout usmíření a prohloubit demokracii.
Šanci ve volbách má i jeden ze čtyř viceprezidentů, Jean-Pierre Bemba. Bývalý povstalecký vůdce a šéf Ugandou podporovaného Konžského osvobozeneckého hnutí (MLC) Bemba (44) sestavil letos v červnu pro volby koalici 23 formací Sdružení konžských nacionalistů (Renaco). Má podporu zejména na severozápadě země.
Uspět by mohl například i další viceprezident a bývalý povstalec Azarias Ruberwa (42), který je vůdcem Rwandou podporovaného Konžského demokratického sdružení (RCD), nebo dávný opozičník vůči režimu Mobutua a šéf Sjednocené strany lumumbistů (PALU) Antoine Gizenga.
Kandiduje například i další bývalý povstalecký vůdce a viceprezident Arthur Zahidi Ngoma, syn exprezidenta Nzanga Mobutu, syn expremiéra Gyu-Patrice Lumumba, dcera expremiéra Justine Kasavubuová či bývalý guvernér centrální banky Pierre Pay-Pay. Volby bojkotuje Svaz pro demokracii a sociální pokrok (UPDS) historického vůdce opozice Étienna Tshisekediho.
Jaká je ekonomická situace v zemi?
Navzdory rozsáhlému přírodnímu bohatství je Kongo jednou z nejchudších zemí světa. Země má zásoby mědi, uranu, zinku, zlata či ropy a kolem řeky Kongo se nachází druhý nejrozsáhlejší deštný prales na světě (po amazonském). Nerostné bohatství ale zatím zůstává téměř nedotčeno.
Na 75 procent populace žije podle OSN s méně než jedním dolarem na den, přístup k vodě či elektřině má necelých 20 procent obyvatel, dětská úmrtnost je vysoká (umírá 205 dětí z 1000) a v zemi je přes milion sirotků po rodičích, kteří podlehli nemoci AIDS. Příjem na osobu je asi 120 eur za rok, což je výrazně méně než například v sousední Konžské republice (770 eur).
