OSN: Devastace Země je hrozivá, už ohrožuje životy dětí

Roman Gazdík
25. 10. 2007 17:30
Nejrozsáhlejší ekologická studie OSN. Uvnitř: GRAFIKA
Foto: Reuters

New York - Do hádek o to, jak moc se mění životní podmínky, přibyl zásadní nový argument.

Experti z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ve čtvrtek publikovali více než pětisetstránkovou detailní studii GEO-4. Nijak v ní nezakrývají obavy z budoucnosti. Tvrdí: Už nelze dál odpírat pozornost ekologickým problémům. Už se bezprostředně týká životů lidí a fungování ekonomik států po celém světě.

Ekologie musí být prioritou

"Systematická destrukce přírodních zdrojů na Zemi dosáhla bodu, ve kterém je ohrožena životaschopnost mnoha ekonomik. Účet, který předložíme našim dětem, se možná ukáže být příliš velkým na to, aby mohl být zaplacen," tvrdí výkonný ředitel UNEP Achim Steiner.

Tvrdí, že je nezbytně nutné učinit z ekologických problémů politickou prioritu. "Společná budoucnost závisí na našem jednání dnes - ne zítra nebo později," uvedl.

Experti upozorňují, že oteplování, úbytek přírodních zdrojů paliva či zhoršená absorbce CO2 mořskou vodou se dosud řeší odděleně - problém po problému. A to je chyba. Otázky, jakými je "energetická krize", "krize rozvoje ekonomik" či "ekologická krize" je podle nich nezbytné zkoumat jako součást jednoho komplikovaného problému.

Autoři zevrubné studie rovněž kritizují, že úřady, které vznikly pro boj s globálními ekologickými problémy, pracují s nízkými rozpočty. Nad to mají jen velmi omezené pravomoci.

Nejpalčivější problém? Globální oteplování

Velké hrozby vidí vědci ve strmém vzestupu tempa vymírání druhů a změnách biodiverzity v souvislosti s rostoucí poptávkou po jídle u expandující světové populace.

Za naprostou prioritu však považují zvrácení trendu globálního oteplování.

"Během posledních dvou dekád jsme zaznamenali mimořádný nezájem při řešení problému skleníkových plynů. V současnosti existují metody a technologie, které mohou vypouštění těchto plynů redukovat a mnoho z nich je výhodných i ekonomicky," píše se ve studii.

Výzkumníci silně kritizují neschopnost některých zemí ratifikovat Kjótský protokol, který má produkci skleníkových plynů způsobujících oteplování omezit. K prosazování ekologicky udržitelného rozvoje rovněž vyzývají soukromé investory.

Některé problémy se už řeší, vznikají však nové

Při výzkumu bylo zmapováno období od roku 1987 a vědci upozorňují, že se od té doby vykonalo i mnoho dobrého.

"Během posledních dvaceti let mezinárodní společenství o 95 procent omezilo výrobu chemikálií, které ničí ozónovou vrstvu, vytvořilo smlouvu snižující produkci skleníkových plynů, stejně jako nový způsob obchodování s oxidem uhličitým a trh s povolenkami regulujícími vypouštění emisí," chválí mezinárodní snahu Steiner.

"Také podporovalo růst chráněných oblastí, které nyní pokrývají dvanáct procent zemského povrchu," dodal.

Podle UNEP však neustále vznikají nová ekologická rizika. K nim patří například "mrtvé zóny" bez kyslíku ve světových mořích.

Další nebezpečí souvisejí s přemnožením lidské populace. Rostoucí množství lidí způsobuje snížení počtu ryb v oceánech, degradaci úrodné půdy a nedostatek zásob pitné vody. 

Celosvětově se také snižuje kvalita vody a znečištěná voda figuruje na prvním místě ve statistikách příčin světových nemocí a úmrtí.

Podle vědců si také musíme uvědomit, že ekologickými změnami mohu být nastartovány dosud neznámé a možná i nevratné procesy.

Nejdetailnější studie

GEO-4 je dosud nejkomplexnější zprávou OSN o stavu životního prostředí. Připravilo ji 390 odborníků, dalších přibližně 1000 na ní spolupracovalo.

Detailně se zabývá stavem současné atmosféry, vod, země, fauny a flóry a popisuje jejich vývoj od roku 1987. Předkládá i seznam ekologických priorit do budoucna.

Nynější zpráva je již čtvrtou z řady GEO, předchozí byly publikovány v letech 1997, 1999 a 2002.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy