Infobox
- Vítězní kandidáti usednou v Parlametnu za sunnitského zákonodárce Valída Ajdúa, zabitého v červnu při pumovém atentátu. Druhým, v listopadu zavražděným politikem, je křesťan Pierre Džamáil. Libanonská vláda viní ze smrti obou Sýrii.
- Džamáíl a Ajdú jsou posledními z řady prominentních protisyrských politků, kteří byli zavražděni. Největší libanonskou krizi od konce občanské války v roce 1990 odstartoval před dvěma lety atentát na bývalého premiéra Rafíka Harírího. Masové protesty pak vedly k ukončení okupace a odchodu syrských vojsk.
- Sýrie zasahování do libanonské politiky odmítá.
Bejrút - Libanonské politiky Muhammada Amína Ítáního a Kamila Chúrího v zahraničí skoro nikdo nezná. Přesto je jejich úspěch v doplňovacích volbách v Libanonu klíčový.
Oba v parlamentu nahrazují zavražděné provládní poslance z protisyrského tábora. Chúrího vítězství navíc naznačuje, jak asi dopadne příští měsíc hlasování o budoucím libanonském prezidentovi.
Hlasovalo se v západním Bejrútu a v obvodu Metn v Horském Libanonu, který je baštou rozdělených maronitských křesťanů.
Rozhodlo 417 hlasů
Zatímco v muslimském volebním obvodu podle očekávání hladce zvítězil provládní kandidát Muhammad Amín Ítání, mezi křesťany se sváděl tvrdý boj o každý hlas.
Proti Chúrímu, kandidátovi prosyrské opozice, totiž nastoupil bývalý prezident Amín Džamáíl. K úspěchu mu nepomohl ani fakt, že soupeřil o mandát po svém zavražděném synovi Pierrovi.
Podle oficiálních výsledků ho Chúrí porazil těsně - o 417 hlasů. Obě strany se před vyhlášením výsledků vzájemně obviňovaly z podvodu při hlasování. Stoupence v ulicích od sebe oddělovaly tanky a stovky vojáků.
Generálka na prezidentské volby?
Doplňující kolo ukázalo, kdo má mezi křesťany v současné době silnější slovo. Za Kamilem Chúrím stál Michel Aún. Někdejší generál a hlasitý kritik Damašku nedávno obrátil a spojil se s šíítským Hizballáhem, hlavním syrským spojencem v Libanonu.
"Nemůžou mě porazit," prohlásil po volbách Aún, který je považován za jednoho z favoritů na vítězství v blížícím se prezidentském klání. Vítěz převezme křeslo po současné hlavě státu Emilu Lahúdovi. Ten je známý jako spojenec Damašku.
Lahúdův post tradičně patří maronitským křesťanům. Libanon totiž rozděluje politické funkce mezi jednotlivé náboženské sekty už od svého vzniku. Systém má uchránit křehkou stabilitu mezi šííty, sunnity, křesťany a drúzy, kteří politice dominují.
