Kyjev - Jedná se o míru, ale mluví se o válce.
Prezident Petro Porošenko ve středečním rozhovoru pro BBC uvedl, že Ukrajinci se musejí připravit na novou ruskou ofenzivu a že Vladimiru Putinovi nevěří.
Podobné předpovědi zní z mnoha stran. Před dvěma týdny vyslovil obavy z nového kola války vrchní velitel sil NATO generál Philip Breedlove.
Připojil se i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který pro změnu obvinil Rusko, že nadále posílá na Ukrajinu vojáky a těžké zbraně.
Válka nekončí
Mnozí Ukrajinci očekávali, že se "něco" stane po oslavách výročí konce 2. světové války ve druhém květnovém týdnu.
Ne že by boje nepokračovaly. Z raketometů, tanků, minometů i ručních zbraní se pálí od Mariupolu na jihu přes Doněck až po frontovou linii severně od Luhansku.
Zadržení dvou ruských vojáků u elektrárny ve Ščastje svědčí o tom, že válka ještě nekončí, byť z evropských médií ji pomalu vytlačuje konflikt v Iráku a Sýrii.
O stažení těžkých zbraní, dohodnutém na únorovém summitu v Minsku, panují pochybnosti.
Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE) vydávají protichůdná prohlášení, v každém případě i ty odsunuté zbraně nejsou natolik daleko, aby nebylo možné je rychle použít.
Poslanec ukrajinského parlamentu Boris Filatov s odvoláním na rozhovory s nejvyššími představiteli armády řekl novinářům, že útok separatistů a ruských vojáků je možný, ale byl by úspěšný pouze s nasazením ohromného množství techniky a také letadel.
"Nebylo by možné dosáhnout postupu bez velkých ztrát na straně útočníků," je přesvědčen.
Rozhodnutí je v Putinových rukou
Území, které ovládají separatisté, je stále poměrně malé. Jejich vůdce Alexandr Zacharčenko neustále hovoří o tom, že je třeba získat celou Doněckou a Luhanskou oblast. Ne jenom části, jako je tomu teď.
Ovšem skutečné rozhodnutí je v rukou Vladimira Putina, protože bez ruské podpory separatisté nemohou dosáhnout dalších zásadních územních zisků.
Ruský politolog Andrej Piontkovskij z Institutu systémové analýzy v Moskvě se domnívá, že na devadesát procent žádná nová ofenziva nebude.
"Není samozřejmě možné nové kolo intenzivní války vyloučit, ale Putin teď už spíše zastrašuje Západ, aby získal výhodné podmínky při uzavření míru. Lokální přestřelky ale budou pokračovat," vysvětluje.
Podle něj chce Moskva nyní dosáhnout především zrušení sankcí, o čemž se může rozhodnout v červnu a červenci.
Nedávné cesty řady západních politiků do Moskvy - německé kancléřky Angely Merkelové, amerického ministra zahraničí Johna Kerryho či jeho náměstkyně Victorie Nulandové - považuje za důkaz toho, že se jedná o kompromisu a eskalace konfliktu teď nehrozí.
