Od naší zpravodajky na Tchaj-wanu - V době, kdy pětapadesátiletý Sommer Kao dospíval, byl u moci totalitní režim pod Čankajškovým vedením, který vystupoval proti komunismu. O zemích s touto ideologií, jako bylo například Československo, se tak děti na školách neučily a ani nevěděly, kde se nachází.
"Jednoho dne přinesl můj spolužák do školy poštovní známku z Československa. Nevím, kde ji vzal, ale byl hrdý, že ji má. Učitelka nám ale řekla, ať o tom nemluvíme a že ji má spolužák schovat," vypráví pro Aktuálně.cz Kao, který je nyní jedním z největších tchajwanských odborníků na Česko.
On sám se přitom s tuzemskou kulturou seznámil už v mateřské škole. "Můj táta mi dal gramofon a s ním i desky. Na jedné z nich byla Vltava (Má vlast) od Bedřicha Smetany a také Antonín Dvořák a jeho Slovanské tance a Symfonie č. 9, z Nového světa. Hudba mě zaujala, ale nevěděl jsem, kdo jsou ti skladatelé ani odkud pochází. Zjistil jsem to až později," popisuje.
Od té doby se muž pocházející z rodiny výrobců tradičních čínských hudebních nástrojů začal více zajímat o evropskou kulturu a psát o ní i články. Díky tomu měl také možnost vybrat, jaký koncert českých hudebníků vyjde vůbec poprvé na Tchaj-wanu na DVD nosiči.
"Dostal jsem seznam asi 150 koncertů. Pod číslem 30 jsem objevil zahajovací koncert Pražského jara z roku 1990. Hned jsem věděl, že to musí být tohle," říká Kao o vystoupení, které mnoho ostrovanů jen pár let po nastolení demokracie sledovalo přes satelitní vysílání japonské televize.
Hudební nosič, k němuž napsal i booklet, vyšel v roce 2004, ve stejném roce, kdy ostrov navštívil tehdy už bývalý prezident Václav Havel. Setkal se s ním i Kao a DVD mu daroval. "Řekl, že moc děkuje a že je to skvělý dárek, protože na tom koncertě byl se svou ženou Olgou," říká.
Vyznamenání o šesti kilech
O dva roky později Kaovi přišla pozvánka do Prahy na udělení ocenění ministerstva zahraničí Gratias Agit, jejíž laureáti šíří dobré jméno Česka za hranicemi. Kao vyznamenání získal jako první a dosud jediný Tchajwanec, ve stejném roce převzala ocenění například i bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kambodžský král Norodom Sihamoni nebo spisovatel Josef Škvorecký a jeho manželka, literátka Zdena Salivarová.
Kao vzpomíná, že když nastupoval do zpátečního letadla, musel si dát cenu do příruční tašky, aby se skleněná koule nerozbila. Důvodem byla také její váha - za dalších šest kilogramů navíc by si musel připlatit za zavazadlo.
Při této cestě se Kaa zároveň tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda zeptal, zda by nechtěl svoje znalosti Česka zúročit v knize, kterou by o tuzemsku napsal pro tchajwanské publikum. Nápadu se s radostí chopil, byť česká strana nakonec vznik díla nepodporovala finančně ani logisticky - například ho tu s nikým nepropojila.
"Tchaj-wan je Česku podobný. V obou státech se mixují kultury. Česko není slovanský národ, ale ani německý nebo židovský, máte od každého trochu. Podobné je to na Tchaj-wanu s nizozemskou a španělskou kulturou, ale také čínskou a japonskou. A nově i s kulturami z Vietnamu nebo Indonésie," míní Kao.
Mimozemšťan v lokálním vlaku
Tchajwanec díky psaní knihy procestoval skoro celé Česko a seznámil se i s rodinou Antonína Dvořáka, Alfonse Muchy nebo neznámého pekaře Josefa Braunera z Moravského Krumlova, kam se jel podívat na Slovanskou epopej Alfonse Muchy. "Jel jsem tam malým lokálním vlakem, který měl jen dva vagóny. Přišel jsem si jako mimozemšťan, všichni mě pozorovali, jako bych byl zvíře v zoo. Asi se divili, proč jedu do jejich malé vesnice," vzpomíná Kao.
"Muž vedle mě se německy zeptal, kam jedu, tak jsem mu ukázal dokument od ministerstva zahraničí s mým vyznamenáním. On to přečetl nahlas a všichni cestující mi zatleskali," vzpomíná na setkání s pekařem, který mu pak dělal průvodce po Moravě.
Ke knize psané v čínštině, jejíž název ve volném překladu znamená Česká klasika, napsal předmluvu Václav Havel. Publikace se prodává i v Hongkongu, Singapuru a také v čínsky mluvících komunitách ve Spojených státech. Pevninská Čína ve výčtu chybí, podle Kaa pravděpodobně kvůli tomu, že tam nemají rádi Havla.
Vedle Cyrila Svobody požádali Kaa o napsání knihy také velvyslanci Slovenska, Izraele a Německa. První dvě díla již vyšla, publikace o Německu by se na pultech knihkupectví měla objevit začátkem příštího roku.
Kao se do Česka pravidelně vrací, kromě návštěv přátel tu provází tchajwanské turisty. Na západním pobřeží Tchaj-wanu ve městě Taichung si také otevřel kavárnu Caffé forte, kde kromě svých knih prodává i suvenýry z Česka.
Návštěvníci si tam mohou zakoupit i cédéčka tuzemských skladatelů, v Česku vyrobené skládačky pro děti nebo si dát kávu u jednoho ze stolů tematicky zaměřených na různé evropské země. Menu nabízí i Becherovku.
