Obamův plán, aby Izrael couvl do roku 67, tvrdě narazil

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
20. 5. 2011 21:40
Schůzka Obama - Netanjahu potvrdila napětí, vyvolané americkým plánem na vznik státu Palestina
Takto Palestinci oslavovali uzavření dohody Fatahu s radikálním Hamasem. Právě tento pakt Izrael považuje za potvrzení, že vláda Palestinců nechce usmíření, ale boj a teror.
Takto Palestinci oslavovali uzavření dohody Fatahu s radikálním Hamasem. Právě tento pakt Izrael považuje za potvrzení, že vláda Palestinců nechce usmíření, ale boj a teror. | Foto: Reuters

Washington - Veřejná slova o přátelích a strojené úsměvy pro fotoreportéry mohly jen těžko zakrýt rozkol, který nastal ve vztazích USA a Izraele po čtvrtku 19. května 2011.

V tento den americký prezident Barack Obama oznámil, že jeho země navrhuje vznik samostatné Palestiny v hranicích před rokem 1967, tedy před tzv. šestidenní válkou, v níž Izraelci získali kontrolu nad palestinskými územími.

Ani ne čtyřiadvacet hodin po Obamově projevu už v jeho pracovně seděl rozhořčený izraelský premiér Benjamin Netanjahu, aby zopakoval rezolutní odpověď: Nikdy.

Neubránitelná hranice

Obamovi nezbylo, aby po dlouhém jednání na tiskové konferenci přiznal, že se USA a Izrael "v některých aspektech rozchází s v názorech" na cesty k ukončení konfliktu na Blízkém východě.

"To se ale mezi přáteli stává," uvedl americký prezident, který vzájemný rozhovor označil za "mimořádně konstruktivní".

I Netanjahu veřejně "ocenil Obamovo blízkovýchodní snažení". Izrael podle premiéra chce mír a může učinit určité ústupky v mírových jednáních.

Nemůže se ale prý stáhnout ke hranici z roku 1967, kterou Netanjahu označil za "neubránitelnou".

Mír nebo terorismus

Na adresu Palestinců Netanjahu řekl, že si jejich vedení musí vybrat mezi paktem s (radikálním islámským) hnutím Hamas, nebo mírem s Izraelem.

Dvě největší palestinská uskupení, Fatah a Hamas, uzavřely po čtyřletém nepřátelství počátkem května dohodu o usmíření. Podle ní teď obě frakce sestaví vládu národní jednoty a budou společně vládnout oběma územím, západnímu břehu Jordánu i pásmu Gazy, do příštích voleb.

Netanjahu označil dohodu Fatahu a Hamasu za "tvrdý úder pro mír a velké vítězství pro terorismus".

Obama svým čtvrtečním klíčovým projevem k Blízkému východu porušil dosavadní diplomatické tabu, když jako první americký prezident otevřeně vyslovil k otázce hranice budoucího samostatného palestinského státu. Návrat k hranici palestinského území před válkou v roce 1967 přitom označil za základ jakékoliv budoucí mírové dohody Izraele s Palestinci.

Foto: Aktuálně.cz

Tento požadavek dlouhodobě požadují Palestinci a Izrael ho stejně jasně odmítá. Za navrhovanou linií by se totiž na palestinském území západního břehu Jordánu - které Izrael zabral po takzvané šestidenní válce - ocitlo více než 100 židovských osad s asi 280 tisíci obyvateli.

Kdo nezvolí Obamu

Obamovo vyjádření vyvolalo v Izraeli vlnu překvapení a zklamání, až rozhořčení. Netanjahu stažení Izraelců z palestinských území k hranici z roku 1967 odmítl. Nadšení naopak vzbudil Obamův projev u Palestinců, a také v Jordánsku a Německu, podporu získal u takzvaného blízkovýchodního kvartetu (USA, Rusko, OSN, EU).

"Bylo to absolutní překvapení. Cítí se být podvedeni," řekl podle agentury Reuters nejmenovaný zdroj s blízkými kontakty na úřad izraelského premiéra.

"Jsme uprostřed politického dramatu," napsal dnes izraelský list Maariv. "Pokud jde o minulý večer (čtvrtek), jediné, co by mohlo Benjamina Netanjahua zajímat je zabránit Baracku Obamovi ve znovuzvolení," dodal. Otevřeně tak vyjádřil rozšířené přesvědčení, že Obama bude mnohem asertivnější, jestliže získá prezidentský mandát na druhé funkční období.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Bouře Gloria si ve Španělsku vyžádala již 13 obětí

Už třináct obětí si vyžádala bouře Gloria, která od víkendu sužuje Španělsko. Čtyři další lidé se pohřešují, informoval dnes server listu El País. Bouřka způsobila také značné materiální škody. Kvůli pomoci postiženým regionům se v pátek mimořádně sejde španělská vláda. Hladiny řek vytrvalý déšť zvýšil také na jihozápadě Francie.

Nejvíce obětí si bouře je ve Valencii, kde zahynulo pět lidí. Čtyři mrtvé hlásí Katalánsko, dva Andalusie a po jednom regiony Kastilie-León a Asturie.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 6 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi stanicemi Smíchovské nádraží a Florenc na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Asi čtyřicetiletý muž srážku se soupravou nepřežil. Lidé v daném úseku místo metra museli na tramvaj, jít pěšky nebo využít jinou linku metra. Na místě zasahovali záchranáři, hasiči pražského dopravního podniku a policisté. Očekává se, že provoz bude obnoven kolem 22:00, uvedl večer na webu pražský dopravní podnik.

Metro jezdí bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most, v centrální části linky B je provoz zastaven. Náhradní autobusy dopravce nezavedl, lidem doporučil využít tramvaje. "Mezi Smíchovem a Karlínem doporučujeme použít též alternativní spojení linkami 10 a 16 s přestupem na metro C v zastávce I.P.Pavlova," uvedl dopravní podnik.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy