Washington - Veřejná slova o přátelích a strojené úsměvy pro fotoreportéry mohly jen těžko zakrýt rozkol, který nastal ve vztazích USA a Izraele po čtvrtku 19. května 2011.
V tento den americký prezident Barack Obama oznámil, že jeho země navrhuje vznik samostatné Palestiny v hranicích před rokem 1967, tedy před tzv. šestidenní válkou, v níž Izraelci získali kontrolu nad palestinskými územími.
Ani ne čtyřiadvacet hodin po Obamově projevu už v jeho pracovně seděl rozhořčený izraelský premiér Benjamin Netanjahu, aby zopakoval rezolutní odpověď: Nikdy.
Neubránitelná hranice
Obamovi nezbylo, aby po dlouhém jednání na tiskové konferenci přiznal, že se USA a Izrael "v některých aspektech rozchází s v názorech" na cesty k ukončení konfliktu na Blízkém východě.
"To se ale mezi přáteli stává," uvedl americký prezident, který vzájemný rozhovor označil za "mimořádně konstruktivní".
I Netanjahu veřejně "ocenil Obamovo blízkovýchodní snažení". Izrael podle premiéra chce mír a může učinit určité ústupky v mírových jednáních.
Nemůže se ale prý stáhnout ke hranici z roku 1967, kterou Netanjahu označil za "neubránitelnou".
Mír nebo terorismus
Na adresu Palestinců Netanjahu řekl, že si jejich vedení musí vybrat mezi paktem s (radikálním islámským) hnutím Hamas, nebo mírem s Izraelem.
Dvě největší palestinská uskupení, Fatah a Hamas, uzavřely po čtyřletém nepřátelství počátkem května dohodu o usmíření. Podle ní teď obě frakce sestaví vládu národní jednoty a budou společně vládnout oběma územím, západnímu břehu Jordánu i pásmu Gazy, do příštích voleb.
Netanjahu označil dohodu Fatahu a Hamasu za "tvrdý úder pro mír a velké vítězství pro terorismus".
Obama svým čtvrtečním klíčovým projevem k Blízkému východu porušil dosavadní diplomatické tabu, když jako první americký prezident otevřeně vyslovil k otázce hranice budoucího samostatného palestinského státu. Návrat k hranici palestinského území před válkou v roce 1967 přitom označil za základ jakékoliv budoucí mírové dohody Izraele s Palestinci.
Tento požadavek dlouhodobě požadují Palestinci a Izrael ho stejně jasně odmítá. Za navrhovanou linií by se totiž na palestinském území západního břehu Jordánu - které Izrael zabral po takzvané šestidenní válce - ocitlo více než 100 židovských osad s asi 280 tisíci obyvateli.
Kdo nezvolí Obamu
Obamovo vyjádření vyvolalo v Izraeli vlnu překvapení a zklamání, až rozhořčení. Netanjahu stažení Izraelců z palestinských území k hranici z roku 1967 odmítl. Nadšení naopak vzbudil Obamův projev u Palestinců, a také v Jordánsku a Německu, podporu získal u takzvaného blízkovýchodního kvartetu (USA, Rusko, OSN, EU).
"Bylo to absolutní překvapení. Cítí se být podvedeni," řekl podle agentury Reuters nejmenovaný zdroj s blízkými kontakty na úřad izraelského premiéra.
"Jsme uprostřed politického dramatu," napsal dnes izraelský list Maariv. "Pokud jde o minulý večer (čtvrtek), jediné, co by mohlo Benjamina Netanjahua zajímat je zabránit Baracku Obamovi ve znovuzvolení," dodal. Otevřeně tak vyjádřil rozšířené přesvědčení, že Obama bude mnohem asertivnější, jestliže získá prezidentský mandát na druhé funkční období.
