reklama
 
 

Norští neonacisté už jednou zabíjeli, použili i bombu

23. 7. 2011 11:10
Norsko je v Evropě jednou ze zemí nejvíce vystavených imigraci. To vyvolává napětí

Oslo - Norští pravcoví radikálové, na jejichž hnutí se v souvislosti s útoky v Oslu a Utoyi stále více obrací pozornost, už v Norsku byli v minulosti zatčeni za bombový útok na mešitu, vraždu syna imigranta i násilný útok na levicovou mládež.

Pravicový extremismus v zemi kvůli vysoké imigraci pevně zakořenil a ve společnosti už nějaký čas vyvolává napětí.

Údajný pachatel Anders Behring Breivik se ve facebookovém profilu označil za konzervativního křesťana, který nesnáší muslimy. Jeho nespokojenosti by tak mohlo nahrávat i to, že vláda roku 2008 rozvolnila ústavní vztah s norskou církví, která byla jednou z posledních v Evropě zakotvena jako státní. Téhož roku pak parlament schválil právo na sňatek lidí stejného pohlaví, což v norské církvi vyvolalo značné rozhořčení.

Proti rasové vraždě demonstrovalo 40 tisíc lidí

Ze zpravodajství a neonacistických webových stránek lze vyčíst, že za bombový útok na mešitu byl už v roce 1985 spolu s členy Nasjonalt Folkeparti (Národní lidové strany) zatčen Ole Krogstad, zakladatel a lídr legendy tamní skinheadské scény skupiny The Boot Boys.

Členové norské neonacistické skupiny Viking Jonny Olsen a Petter Kristian Kyvik byli zase roku 1996 zatčeni za násilné útoky na mladé protirasistické aktivisty.

V srpnu roku 2000 uctila pochodem asi padesátka členů Boot Boys památku německého nacisty Rudolfa Hesse na okraji Osla, protože policie jim akci v centru zakázala. Proti pochodu se v Oslu konala asi patnáctitisícová demonstrace.

Roku 2001 dvacetiletý Joe Erling Jahr a o dva roky starší Nicolai Kvisler ubodali Benjamina Hemansena, syna norské matky a ghanského otce. Oba pachatelé se u soudu přiznali k vazbám na norskou neonacistickou scénu a otevřeně se sami popisovali jako rasisti, psala roku 2002 BBC.

Hrozilo jim 21 let, odsouzeni byli na 15, a některé protirasistické skupiny protestovaly, že je trest příliš mírný. Proti samotné vraždě, která byla první rasově motivovanou v Norsku, tehdy v Oslu demonstrovalo 40 tisíc lidí včetně korunního prince Hakana. Demonstrace se konaly i v Trondhaimu a Stavangeru.

"Zdá se, že to byla jedna z největších demonstrací v Oslu od osvobození v roce 1945," napsal tehdy Rolleiv Solholm z Norway Post.

Kvůli vraždě vláda sestavila panel expertů, který měl doporučit, jak posílit právní prostředky boje proti rasismu.

Země rozdělená vztahem k imigrantům?

Norsko je podle statistik mezi evropskými zeměmi jednou z nejvíce vystavených imigraci. V zemi to vyvolává napětí, podle serveru suite101 mají například obce vypracovaný systém, jak si zvolit kolik imigrantů z kterých zemí nechají na svém území žít.

V červnu 2001 parlament zamítl jako diskriminační návrh zákona pro povinné vyšetření na HIV u všech žadatelů o povolení k pobytu.

"Návrh je součástí obecné debaty kolem norské imigrační politiky a je veden snahou vystrašit lidi a označit celou skupinu jako přenašeče AIDS," řekla ministryně Sylvia Brustadová, členka levicové Strany práce, jejímž členem je i současný premiér - údajně jeden z terčů bombového útoku v Oslu.

Útok na ostrově Utoya byl zaměřen na mládežnický kemp AUF (Arbeidernes Ungdomsfylking), což je mládežnická organizace Arbeiderspartiet - vládnoucí labouristické Stany práce.


autor: Karel Toman | 23. 7. 2011 11:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama